Boje v Libyi eskalují, stály život nejméně 32 lidí. Americký ministr zahraničí vyzval k ukončení bojů

Nejméně 32 mrtvých a 50 zraněných si vyžádaly boje v jižní části Tripolisu. S odvoláním na libyjské ministerstvo zdravotnictví o tom v pondělí informovala agentura AFP. Není jasné, zda jde o vojáky, či civilisty. Jednotky samozvané Libyjské národní armády, která je spřízněna s odpadlickou vládou na východě země a které velí polní maršál Chalífa Haftar, dorazily podle tiskových agentur v neděli na předměstí libyjské metropole.

Tripolis (Aktualizováno: 10:33 8. 4. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na předměstí největšího libyjského města, ve kterém oficiálně žije téměř 1,2 milionu lidí, se jednotky maršála Haftara střetly s bezpečnostními jednotkami mezinárodně uznávané vlády | Foto: Hani Amara | Zdroj: Reuters

Na předměstí největšího libyjského města, ve kterém oficiálně žije téměř 1,2 milionu lidí, se jednotky maršála Haftara střetly s bezpečnostními jednotkami mezinárodně uznávané vlády, která sídlí právě v libyjské metropoli.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo vyzval k okamžitému zastavení bojů. „Dali jsme zcela jasně najevo, že jsme proti vojenské ofenzivě Chalífy Haftara, a vyzýváme k okamžitému ukončení těchto vojenských operací namířených na libyjské hlavní město,“ uvedl.

Libyjský maršál Haftar táhne na Tripolis. Vládní síly odpovídají operací Vulkán hněvu

Číst článek

Dodal, že USA jsou „hluboce znepokojeny“ nejnovějšími událostmi v Libyi, a doplnil, že libyjští vůdci by měli své spory řešit u jednacího stolu za účasti zvláštního zmocněnce OSN pro Libyi Ghassana Salamého.

Násilí po setkání ve Francii odsoudili také ministři zahraničí zemí G7. Spojené státy mezitím stáhly své vojáky, kteří v zemi bojovali s radikálními islamisty. Odjezd jednotek oznámila také Indie.

Evakuace zraněných a civilistů

Podpůrná mise OSN v Libyi vydala v neděli „urgentní výzvu“ k dvouhodinovému příměří na jižním předměstí Tripolisu. Apelovala na všechny ozbrojené strany, aby respektovaly humanitární příměří od 16.00 do 18.00 (18.00 až 20.00 SELČ) v zájmu zajištění evakuace zraněných a civilistů týmy záchranářů a libyjského Červeného půlměsíce, uvedla agentura AFP.

Jenže podle Spojených národů se nepodařilo příměří dodržet, boje pokračovaly i v době požadovaného klidu zbraní a humanitárním službám se nepodařilo dostat do zón bojů.

Podle serveru katarské televize Al-Džazíry začali obyvatelé Tripolisu hromadit zásoby jídla a pohonných hmot ve strachu, že vypuknou rozsáhlé boje.

Televize také uvedla, že od chvíle, kdy Chalífa Haftar začal s ofenzivou proti mezinárodně uznané vládě, zemřelo nejméně 35 lidí včetně civilistů. Počet obětí současné eskalace ale není jasný.

V neděli nejprve libyjská vláda oznámila, že při bojích blízko hlavního města bylo zabito 21 osob a 27 lidí bylo zraněno. Následně byl počet obětí snížen na jedenáct, posléze libyjský ministr zdravotnictví uvedl, že zemřelo nejméně 32 lidí, informovala AFP. Britský server BBC dodává, že mezi mrtvými by měl být i lékař Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

Generální tajemník OSN António Guterres a polní maršál Chalífa Haftar během jednání 5. dubna | Foto: Media office of the Libyan Army | Zdroj: Reuters

V neděli Haftar oznámil, že jeho armáda podnikla svůj první nálet na předměstí libyjské metropole. Podle Jasona Packa, zakladatele poradenské firmy Libya Analysis, není cílem Haftara dobýt Tripolis, ale ukázat se před národní konferencí pod vedením OSN, která má proběhnout v dubnu.

‚Mediální konflikt‘

„Je to mediální konflikt. Haftar dělá gesta. Předvádí své jednotky, někde nařídí pár náletů, snaží se kontrolovat nějaké strategické body, ale nechce ovládnout město silou, i když by byl rád, pokud si to budeme myslet,“ cituje odborníka Al-Džazíra.

Pack zároveň dodal, že podle něj to mezinárodní společenství a OSN nezastaví před tím, aby tlačily na národní konferenci, která měla začít 14. dubna v Ghadámisu na západě země a měl by se na ní dohodnout termín parlamentních a prezidentských voleb.

Haftar minulý týden nařídil své armádě, aby pochodovala na Tripolis. Vláda v Tripolisu nato vyhlásila bojovou pohotovost všech bezpečnostních sil.

Další rána pro Jemen. Po hladomoru hrozí zemi sužované válkou epidemie cholery

Číst článek

Problematické ale podle něj je to, že některé státy, třeba Francie, oficiálně sice podporuje jednu stranu, ale fakticky někoho jiného. Do libyjského chaosu se zapojily také další státy, které prosazují své zájmy.

Egypt, Spojené arabské emiráty nebo Rusko podporovaly Haftara. Evropská unie, Spojené státy nebo Turecko naopak vládu v Tripolisu. Jenže Itálie a Francie zároveň v minulosti prokázaly určité sympatie Haftarovi vzhledem k jeho boji s teroristy z takzvaného Islámského státu a jinými džihádisty.

Uprchlíci a migranti

Kromě konfliktu o rozdělení moci se Libye potýká také s přicházejícími migranty a uprchlíky, kteří se snaží dosáhnout Evropy a získat buď ochranu, nebo zvýšit životní standard. Tisíce z nich se nachází ve sběrných táborech právě v Tripolisu.

Aktuální situace na ně těžce dopadá, protože jsou ponecháni bez jídla a vody, někteří se nachází blízko bojů, uvádí Al-Džazíra. Novináři katarské televize s některými z nich tajně mluvili. Ačkoli nelze jejich výpovědi ověřit, mnozí popisují podobné zážitky, uvádí server.

Podle OSN se ve sběrných táborech nachází asi 6 tisíc uprchlíků a migrantů. Část z nich je také v táborech v Tripolisu, kde na ně dopadá současná vlna násilného konfliktu. Na snímku je jedna z nich | Foto: Ismail Zitouny | Zdroj: Reuters

„Všichni lidé šílí. Jsme ve špatné situaci, ale nevíme, kam můžeme jít. Všichni chtějí utéct. Jsme ve stresu a ztrácíme naději,“ řekl jeden z nich. „Sklad s jídlem je prázdný. Válka pokračuje. I dodávky elektřiny a vody byly přerušeny,“ dodal jiný.

Podle OSN se ve sběrných táborech nachází asi 6 tisíc lidí, z toho 600 dětí. Jedná se zejména o ty uprchlíky a migranty, kteří se snažili přeplavit do Evropy, ale byli zadrženi a vráceni zpět do Libye. Původně pochází z Eritrey, Somálska, Súdánu, ale i z dalších afrických zemí.

Osm let chaosu

Země bohatá na ropu se propadla do chaosu v roce 2011 poté, co protestující svrhli diktátora Muammara Kaddáfího za podpory Severoatlantické aliance.

I když přišel o území, boj proti Islámskému státu nekončí. Změnil se v běžnou teroristickou organizaci

Číst článek

Od té doby si Libyi rozdělily soupeřící vlády na východě a na západě. K tomu o moc a zisky spojené s ropou bojuje několik vojenských frakcí.

Německý server Deutsche Welle připomíná, že hlavním jádrem konfliktu je soupeření mezi islamistickým a nacionalistickým táborem, etnická a klanová řevnivost, stejně jako silná identifikace a identita tvořená na lokálním a regionálním základě. Dalším silným zdrojem konfliktu je boj o ropu, ale také křivdy z minulosti. Lidé na východě si například stěžují na to, že k nim dlouhodobě neputovalo dostatek financí, ačkoli drží 80 procent ropných zásob.

V roce 2015 se podařilo OSN vyjednat dohodu, která vytvořila tzv. prezidentskou radu vedenou právě Fájizem Sarrádžím. Jeho vláda získala mezinárodní uznání, ale nedokázala ovládnout celou Libyi. Postupně se tak vytvořily dvě paralelní struktury na západě i východě – od armády přes centrální banky až po národní ropné společnosti.

Generální tajemník OSN António Guterres nastupuje do letadla na letišti v Benghází | Foto: Esam Omran Al-Fetori | Zdroj: Reuters

och, nol, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme