‚Osídlené oblasti se pomalu stávají bojištěm.‘ Červený kříž se obává o osud civilistů v Tripolisu

Humanitární situace v okolí Tripolisu se kvůli bojům zhoršila. Oznámil to ve čtvrtek Mezinárodní výbor Červeného kříže. Podle něj se hustě obydlené oblasti proměňují v bojiště. Boje o Tripolis zahájila armáda maršála Chalífy Haftara začátkem dubna. Podle Světové zdravotnické organizace od té doby přišlo o život 278 lidí a 1332 bylo zraněno.

Tripolis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Do problémů se dostávají také uprchlíci v záchytných centrech a OSN v minulých týdnech evakuovala do bezpečí přes 1000 běženců | Foto: Ahmed Jadallah | Zdroj: Reuters

Mezinárodní výbor Červeného kříže v prohlášení uvedl, že nemocnicím se nedostává léků, potýkají se s přerušováním dodávky proudu a potížemi v zásobování vodou. „Nemocnice, zdravotnická zařízení i personál stejně jako ti, kdo přepravují zraněné, musejí mít zajištěnu bezpečnost,“ stojí v prohlášení.

„Nejvíc se obáváme o civilisty, kteří žijí blízko frontových linií. Hustě osídlené oblasti se pomalu stávají bojištěm,“ řekl Youness Rahoui, vedoucí kanceláře Mezinárodního výboru Červeného kříže v Tripolisu.

„Je to také čím dál tím víc nebezpečnější pro zdravotníky, kteří se snaží dostat ke zraněným,“ dodal Rahoui s tím, že přibývá zpráv o ostřelování, aniž by nějaká ze stran rozlišovala civilní nebo vojenské cíle. Podle Červeného kříže uprchlo 30 tisíc lidí, kteří se skrývají buď u příbuzných, nebo ve veřejných budovách.

Haftarově armádě se nepodařilo prolomit obranu Tripolisu, kterou zajišťuje armáda mezinárodně uznávané vlády. Haftar dosud podporoval alternativní vládu a parlament na východě Libye.

Evakuace uprchlíků

Jižní předměstí libyjské metropole jsou nyní bojištěm a terčem bombardování, jednotlivé části střídavě padají do rukou protivníků. Do problémů se dostávají také uprchlíci v záchytných centrech a OSN v minulých týdnech evakuovala do bezpečí přes 1000 běženců.

Země bohatá na ropu prožívá další krizi v chaosu, který v této severoafrické zemi panuje od svržení diktátora Muammara Kaddáfího za podpory Západu v roce 2011. O vládu kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety.

V roce 2015 se podařilo OSN vyjednat dohodu, která vytvořila tzv. prezidentskou radu vedenou Fájizem Sarrádžím. Jeho vláda získala mezinárodní uznání, ale nedokázala ovládnout celou Libyi.

Postupně se tak vytvořily dvě paralelní struktury na západě i východě – od armády přes centrální banky až po národní ropné společnosti.

Riziko islamistů

Haftarovo počínání má souviset podle analytiků a komentátorů s konáním národní konference. Obě vlády se totiž na konci února opětovně dohodly na volbách a sjednocení.

Jestli ale k této konferenci vůbec dojde je v současnosti velice nejisté. Podle agentury Reuters hrozí, že nejnovější boje přeruší obchodování s ropou a přinesou mocenské vakuum, kterého se pokusí zneužít islamisté. V zemi s více než šesti miliony obyvatel by tak opět mohla získat větší vliv teroristická organizace Islámský stát.

„Všichni by měli pamatovat na to, že zdlouhavé boje mohou mít závažné důsledky jak pro Libyi, tak pro její sousedy a Evropu,“ uvedla mezinárodní nevládní nezisková organizace zabývající se konflikty International Crisis Group.

Německý server Deutsche Welle připomíná, že hlavním jádrem současného konfliktu je soupeření mezi islamistickým a nacionalistickým táborem, etnická a klanová řevnivost, stejně jako silná identifikace a identita tvořená na lokálním a regionálním základě.

Dalším silným zdrojem konfliktu je boj o ropu, ale také křivdy z minulosti. Lidé na východě si například stěžují na to, že k nim dlouhodobě neputovalo dostatek financí, ačkoli drží 80 procent ropných zásob.

och, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme