Senioři byli pro zvolení Trumpa klíčoví, o jejich hlasy ale nyní přichází. Může obrat volby rozhodnout?
Jedním z pilířů volebního vítězství prezidenta Donalda Trumpa byla vysoká podpora mezi seniory, o čtyři roky později se ale karta obrací. Předvolební průzkumy ukazují, že současný šéf Bílého domu o hlasy lidí starších 65 let přichází. Důvodem je mimo jiné i jeho liknavý přístup ke koronaviru. „Senioři jsou přeci jen tou nejohroženější skupinou, federální vláda ale v tomto ohledu nic moc nedělá a naopak to zlehčuje,“ říká amerikanista Jan Hornát.
Jak podotýká deník The Wall Street Journal, v posledních čtyřech amerických prezidentských volbách to byl vždy kandidát republikánů, kdo si dokázal na svou stranu přiklonit větší část voličů z řad amerických seniorů. A jinak tomu nebylo ani v roce 2016.
‚Příběh ohromné neschopnosti.‘ Nový snímek viní Trumpovu vládu, že může za smrt desetitisíců lidí
Číst článek
Zatímco Hillary Clintonovou před čtyřmi lety podpořilo 44 procent voličů straších 65 let, v případě Donalda Trumpa to bylo 53 procent – větší podíl než u kterékoli jiné věkové kategorie. V současnosti ale předvolební průzkumy naznačují, že podpora Trumpa mezi Američany vyššího věku zeslábla a začínají náklonost k němu přehodnocovat.
Tříprocentní náskok Bidena před Trumpem mezi skupinou voličů starších 65 let naznačil například říjnový průzkum televize Fox News, v případě některých dalších šetření je ale rozdíl mnohem markantnější. Jedním z nich je průzkum televize CNN, podle kterého by v této věkové kategorii volilo o 21 procent víc lidí Bidena (60 %) než Trumpa (39 %), v případě nedávného šetření NBC News/WSJ byl tento rozdíl dokonce 27 procent.
Slábnoucí podpora Trumpa mezi americkými seniory je obzvlášť důležitá kvůli „jedné demografické skutečnosti“, podotýká Wall Street Journal. Ve většině klíčových států, kde jsou síly republikánů a demokratů tradičně vyrovnané a které o výsledku voleb nakonec rozhodnou, totiž lidé starší 65 let tvoří značnou část tamní populace.
Hlavní „bojiště“ voleb
Maine, kde lidé ve věku 65 let a víc tvoří 21,3 procent tamních obyvatel, je státem s nejstarší populací v USA. A i tam se pohled na hlasování ve prospěch Donalda Trumpa v porovnání s minulými volbami výrazně proměnil. Podle Wall Street Journal tam Biden v současnosti vede nad Trumpem rozdílem 15 procent, což je o 12 procentních bodů víc než před čtyřmi lety.
Šance na restart kampaně, kterou nevyužil? Za slova po propuštění z nemocnice Trump schytává kritiku
Číst článek
V žebříčku 20 amerických států s nejstarší populací figurují také Pensylvánie, Michigan a Wisconsin – státy, kde lidé tradičně volí spíše demokraty, v roce 2016 tam ale vyhrál Trump. V současnosti nicméně průzkumy ukazují, že v porovnání s tehdejšími volbami se všechny tyto státy nyní posunuly o zhruba osm procentních bodů ve prospěch demokratického kandidáta.
Navrch má Biden také například na Floridě, která je s 21 procenty lidí nad 65 let druhým státem s nejstarší populací hned za Maine.
„Senioři jsou klíčovou demografickou skupinou zejména ve státech jako Pensylvánie, Florida, Wisconsin nebo Michigan – to jsou všechno ‚starší‘ státy v USA,“ říká pro iROZHLAS.cz amerikanista z Katedry severoamerických studií FSV UK a Ústavu mezinárodních vztahů Jan Hornát. Podle něj už volby do Kongresu v roce 2018 ukázaly, že voliči z řad seniorů začínají víc tíhnout k Demokratické straně.
„V těch klíčových ‚battleground states‘, kde se nyní budou volby rozhodovat, jsou rozhodující skupinou právě senioři. Vypadá to ale, že se od Trumpa odklánějí, a to nejen kvůli posledním čtyřem letům jeho vlády. Myslím, že na tuto skupinu nejvíce dopadá i současná pandemie, protože senioři jsou přeci jen tou nejohroženější skupinou. Federální vláda ale v tomto ohledu nic moc nedělá a naopak to zlehčuje. Takže i to může být jeden z důvodů, proč se nakonec rozhodnou Trumpovi hlas nehodit,“ dodává Hornát.
Důvod obratu? Covid
Stejný motiv pro změnu postoje řady amerických seniorů, tedy Trumpův přístup ke koronaviru, vidí také analytička amerického think-tanku Milken Institute Nora Superová.
Nákaza covidem jako ‚symbol‘ Trumpova nezvládnutí pandemie. Jaké dopady to může mít na kampaň?
Číst článek
„Většina voličů ve věku 65 let a výše nehlasovala pro demokratického kandidáta na prezidenta od doby Ala Gorea (neúspěšný kandidát demokratů ve volbách 2000, ve kterých zvítězil George W. Bush – pozn. redakce) – to jsou už dvě desetiletí. Trend je takový, že s přibývajícím věkem jsou lidé stále konzervativnější,“ říká pro magazín Politico Superová, podle které se ale dvě věci v letošních volbách mění.
První je skutečnost, že například v oblasti víry nebo fiskální odpovědnosti Trump vybočuje z konceptu, jaký razí většina amerických konzervativců. Druhou je pak pandemie covidu-19, během které senioři figurují jako nejohroženější skupina obyvatel.
„Starší lidé jsou víc vystrašení, že touto chorobou onemocní. Je větší pravděpodobnost, že budou znát někoho, kdo se nakazil nebo zemřel,“ popisuje analytička a dodává, že značná část lidí ve vyšším věku v souvislosti s aktuální krizí přišla o práci a hledat novou je pro ně vzhledem k věku těžší.
Jednou z voliček, která v roce 2016 hlasovala pro Trumpa, o její podporu ale současný šéf Bílého domu nyní přišel, je i 80letá Virginia Chronisterová z Pensylvánie. „Vzhledem k mému věku a způsobu jeho chování, jako by o nic nešlo, mě to hodně štve,“ popisuje pro WSJ své rozhořčení nad Trumpovým přístupem americká seniorka, která má prý několik přátel, kteří po nákaze koronavirem vážně onemocněli.
Celostátní průzkum NBC News a Wall Street Journal zároveň ukazuje, že právě koronavirus je pro většinu amerických seniorů v současnosti důležitější než ekonomika, kterou se Trump snaží akcentovat.
Rozhodnou volby senioři?
Odklonu amerických seniorů si je vědom i sám Trump, který se nyní snaží lidi vyšších věkových kategorií přesvědčit, že právě on je pro ně správnou volbou. Po vyléčení se z covidu-19 minulý týden znovu naplno rozjel svou předvolební kampaň a vyrazil na turné po státech, které jsou v americkém volebním systému těmi klíčovými – mítinky uspořádal mimo jiné právě v Pensylvánii a na Floridě.
Ve čtvrtek pak na svém twitterovém účtu zveřejnil video s popiskem „Pro moje neoblíbenější lidi na světě“, ve kterém přesvědčuje americké seniory, že budou mít brzy k dispozici ty samé léky, jaké jemu samému lékaři podávali ve vojenské nemocnici Waltera Reeda, kde se s covidem-19 léčil.
„Vím, co dělám. Senioři, bude o vás postaráno,“ vzkazuje na nahrávce Trump. Odborník Ústavu mezinárodních vztahů má nicméně pochybnosti, že se za pomoci podobných proklamací podaří Trumpovi znovu nalákat americké seniory, kteří pro něj v minulých volbách hlasovali.
Novinářka v USA: Je smutné, jak je Amerika rozdělená. Do voleb nás čeká ještě několik bomb
Číst článek
„Podobná prohlášení, že jsou jeho nejoblíbenější skupinou, jsme viděli už v případě Hispánců v roce 2016. Nevím ale, jestli na to někoho naláká. Upřímně netuším, čím by si tuto demografickou skupinu mohl v těchto posledních dnech naklonit,“ říká Hornát, který podle svých slov pochybuje, že by Trump na poslední chvíli ještě mohl vymyslet něco, čím by dokázal aktuální trend zvrátit.
Hlasování už ve Spojených státech ostatně začalo. Kvůli šíření koronaviru značná část Američanů nechce čekat na volební den plánovaný na 3. listopadu, kdy budou volební místnosti plné lidí. Využívají proto možnosti předčasného hlasování a zájem o ně je rekordní – svůj hlas už odevzdalo 28 milionů obyvatel Spojených států. Této možnosti zatím využívají spíš registrovaní demokraté (54 %) než republikáni (25 %).
Stejně jako Biden se v době vrcholící kampaně na seniory zaměřuje také demokratický kandidát. „Biden také ví, že to je demografická skupina, na kterou musí cílit. A vypadá to, že je u seniorů oblíbenější, než byla Clintonová. To mu hraje do karet,“ podotýká Hornát.
Budou tedy lidé nad 65 let těmi, kdo letošní americké prezidentské volby rozhodne? Hornát upozorňuje, že jako o „klíčové“ skupině se hovoří také o mladých voličích, Hispáncích či Afroameričanech, není to proto jednoznačné.
„Ve státech, jako je Florida, budou senioři klíčovou skupinou, záleží ale na tom, do jaké míry přijdou k volbám menšiny. Pokud nepřijdou, rozhodnou to právě senioři, v opačném případě ale vliv menšin přebije vliv penzistů a seniorů,“ uzavírá amerikanista.
