Žádný obhájce prezidentství takovou ztrátu nedohnal, prohráno ale Trump nemá, míní expert

Necelých sto dní před konáním prezidentských voleb se situace pro Donalda Trumpa nevyvíjí příznivě. Jeho demokratický protikandidát si v posledních týdnech drží i dvouciferný náskok, pandemie v zemi sílí a ekonomika, na kterou současný šéf Bílého domu nejvíce sázel, zaznamenala rekordní propad. Podle analytika Petra Boháčka je Trump ve velmi těžké situaci, volby pro něj ale ztracené nejsou. Co v listopadovém hlasování rozhodne?

Analýza Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Náskok demokratického kandidáta před Donaldem Trumpem naznačuje například červencový průzkum zadaný televizí ABC News a listem Washington Post, podle kterého má Biden v otázce zvládání pandemie navrch dokonce o 15 procentních bodů | Foto: Leah Millis | Zdroj: Reuters

Spojené státy prožívají jedno z nejbouřlivějších dění v novodobé historii. Pandemie koronaviru, se kterou je spojována ztráta životů více než 150 tisíc Američanů, v posledních týdnech nabírá na síle, ekonomika se propadá a neutichají ani celostátní protesty proti policejní brutalitě a rasismu.

Trump přerušil vysílání televizních volebních spotů. Nové vedení kampaně chce vyladit strategii

Číst článek

Mezitím klesá i popularita současného šéfa Bílého domu, který ještě na začátku roku vedl průzkumy veřejného mínění, náskok jeho protikandidáta Joea Bidena se ale v posledních týdnech zvyšuje.

„Pro Trumpa je to určitě těžká situace, zejména v tom smyslu, že nyní prohrává i v klíčových oblastech, ve kterých až překvapivě vyhrál před čtyřmi lety. Problematické je to pro něj také proto, že z historického hlediska žádný obhájce pozice v Bílém domě nebyl schopný takhle velkou ztrátu tři měsíce před volbami vymazat,“ podotýká pro iROZHLAS.cz odborník na USA z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Petr Boháček.

Mezi takzvanými „swing states“, které nejsou baštou republikánů ani demokratů a které nyní Trump ztrácí, přestože je před čtyřmi lety dokázal ovládnout, je kromě Pensylvánie také Wisconsin, Ohio nebo Arizona. Podle Boháčka to ale má Trump „nahnuté“ také na Floridě, která je ve volbách vždy klíčová.

„To jsou určitě znepokojující fakta, ale také je potřeba brát v potaz i to, že zaprvé, je to Donald Trump a nikdo nedokázal mediálním prostorem hýbat tak jako on a nastolovat témata, jak se jemu zachce. Za druhé musíme počítat s tím, že jsou faktory, které se do průzkumů nepromítají zcela přesně. Situace tedy pro Trumpa sice není ideální, ale ještě bych ji nebral za definitivní, určitě je spousta proměnných, které tím mohou zamíchat,“ podotýká odborník.

Odložení voleb

V době, kdy předvolební dění nahrává Joeu Bidenovi, Trump tento týden poprvé zmínil možnost odložit volby na pozdější termín.

‚Korespondenční hlasování je katastrofa.‘ Trump popřel odklad voleb, opět je ale předem zpochybnil

Číst článek

„S univerzálním hlasováním poštou (nikoliv hlasováním v nepřítomnosti, které je v pořádku) budou volby 2020 nejnepřesnějšími a nejvíce podvodnými v historii. Pro Spojené státy to bude velký trapas. Odložte volby, dokud lidé nebudou moci hlasovat správně a bezpečně,“ napsal ve čtvrtek na twitteru.

O pár hodin později, kdy se na šéfa Bílého domu snesla kritika i ze strany řady republikánů, Trump obrátil. Na následné tiskové konferenci popřel, že by o odklad voleb usiloval. „Chci volby a výsledek mnohem, mnohem více než vy,“ prohlásil Trump v Bílém domě. Opět přitom poukázal na to, že korespondenční hlasování, které dlouhodobě kritizuje, podle něj bude zneužito k volebním podvodům.

Podle Boháčka je motiv Trumpových slov zřejmý. „Určitě by pro něj bylo výhodné odložení voleb do doby, kdy budou preference potvrzovat, že vyhraje,“ říká s tím, že jeho vyjádření nicméně postrádají vnitřní logiku – kvůli koronaviru by sice odložil volby, pro zavření škol ale sílící pandemie dostatečný důvod není.

Média poukazují na to, že se Trump stále více snaží dopředu zpochybnit regulérnost nadcházejících voleb, u kterých se vzhledem k pandemii covidu-19 očekává prudký nárůst korespondenčního hlasování. Ve 34 státech a ve Washingtonu D.C. už nyní má každý oprávněný volič možnost hlasovat vzdáleně, řada z nich ale proces nyní ještě zjednodušuje. Kalifornie začne registrovaným voličům zasílat volební lístky, čímž se připojí ke státům jako Colorado, kde už dříve byla možnost poštovního hlasování zavedena pro všechny oprávněné voliče, píše list Washington Post.

Boltonova kniha ranou pro Trumpa? ‚Je to zásah pro jeho ješitné ego i problém pro kampaň,‘ míní expert

Číst článek

Možnost distančního hlasování Trump už dříve označil za „největší“ ohrožení svého znovuzvolení, v nedávném rozhovoru pro Fox News navíc odmítl potvrdit, zda v případě prohry výsledek hlasování vzhledem ke korespondenční volbě v listopadu uzná.

„Rozumím tomu, proč to říká – stejně jako například to, že není jasné, jestli uzná výsledek voleb. Čtyři roky se řešilo to, jak byly volby v roce 2016 ovlivněné ruskými hackery a různými snahami nasměrovat americké veřejné mínění. V tomto kontextu mi přijde Trumpovo prohlášení, že neví, jestli výsledky přijme, logické. Zejména pokud známe slabiny amerického volebního systému,“ míní Boháček.

Odborník AMO podotýká, že americký volební systém je decentralizovaný a státy si volby do velké míry řeší podle svého, což je jeho silná stránka. Nejzranitelnější částí volebního systému ale zůstávají seznamy voličů, které jsou uchovávány elektronicky, poukazuje.

„Pokud by se rozesílaly volební lístky na základě těchto seznamů, je tam určitá zranitelnost, ale na druhou stranu o tomhle Trump nemluví. Pro něj je útok na korespondenční hlasování veden z úplně jiného úhlu a důvodu, ne proto, že by byly v systému nějaké bezpečnostní mezery. Důvodem je to, že korespondenční hlasování má typicky větší volební účast, protože je pro lidi jednodušší. A vyšší volební účast se v americké politice dlouhodobě rovná nižšímu volebnímu výsledku pro republikány,“ vysvětluje expert.

Největší ranou propad ekonomiky

Náskok demokratického kandidáta před Donaldem Trumpem naznačuje například červencový průzkum zadaný televizí ABC News a listem Washington Post, podle kterého má Biden v otázce zvládání pandemie navrch dokonce o 15 procentních bodů. Toto číslo se ale týká podpory mezi registrovanými voliči, u „pravděpodobných voličů“ byl rozdíl o pět bodů nižší.

‚Za 40 let jsem nic takového neviděl.‘ Nemocnice v USA praskají ve švech, chybí lůžka i personál

Číst článek

Ze sondáže vypracované společností Langer Research zároveň vyplývá, že Trumpovu reakci na pandemii nyní schvaluje jen 38 procent dotazovaných, ke konci března to přitom bylo 51 procent. Od té doby tak podpora Trumpa s ohledem na koronavirus klesla o 13 procentních bodů.

Právě průzkumy a zhoršující se epidemiologická situace v zemi přitom přiměly Trumpa, aby v červenci změnil svůj dosud poměrně laxní postoj k řešení pandemie. Na rozdíl od předešlých měsíců Trump minulý týden vyzval americkou veřejnost k nošení roušek a obnovil také brífinky, na nichž informuje občany o aktuálním dění kolem pandemie.

„Dokud bude koronavirus a rasové problémy těmi hlavními tématy, bude Donald Trump ztrácet. Je to zároveň propojené i s ekonomikou. Trump doufal, že koronavirus odezní a hlavním tématem, podle kterého se lidé budou rozhodovat, se stane opět ekonomika. Ale s tím, jak jsou tyto dvě věci spojené, se to samozřejmě neděje. Podepsalo se to i na současné změně strategie, kdy obnovil koronavirové brífinky, podporuje nošení roušek a snaží se tu svou antikoronavirovou pozici víc korigovat,“ říká odborník.

Američtí voliči se během voleb tradičně rozhodují právě podle stavu ekonomiky a situace v jejich peněženkách, na což po celou dobu spoléhá i Trump. Restrikce spojené se snahami o zastavení šíření nákazy ale zapříčinily značný pokles amerického hospodářství. Jak tento týden uvedlo americké ministerstvo obchodu, hrubý domácí produkt se ve druhém čtvrtletí snížil o 32,9 procent. To je nejhlubší propad v zaznamenané historii, který se podle Boháčka odrazí i na rozhodování ve volbách.

„Myslím, že část voličů, pro které je důležité, aby se jim ekonomicky dařilo a byli schopní dosud ignorovat nějaké etické či zahraničně-politické přešlapy Donalda Trumpa, teď nemají důvod něco takového dělat, protože se jim už nedaří tak dobře,“ míní odborník.

Zádrhely v průzkumech

Přestože se průzkumy pro Trumpa nejeví příznivě, americká média včetně deníku Washington Post upozorňují na nemalé procento „skrytých voličů“, kteří se za volbu Trumpa možná stydí, ale pak dají hlas právě jemu – podobně jako v roce 2016.

Lukeš: Krize změní USA k nepoznání. Je šokující, jak málo lidí věří realitě a kolik jich Trumpovi tleská

Číst článek

Jak silný bude tento fenomén v letošních volbách, bude podle Boháčka záležet na tom, o jakou voličskou skupinu jde. V roce 2016 to byli především Afroameričané a ženy. „To jsou skupiny, u kterých tento fenomén hrál největší roli a je otázka, jak to bude letos. Dokážu si představit, že v těchto skupinách a zejména v případě Afroameričanů, bude nyní volba Donalda Trumpa ještě víc kontroverzní, ale vedle Joea Bidena to pro ně bude volba mezi zlem a ještě horším zlem,“ míní analytik.

Dalším faktorem, kvůli kterému je Trump v průzkumech z pohledu odborníka AMO podceňován, je hlasování prvovoličů nebo těch, kteří tradičně nevolí a nejsou registrovaní. Boháček přitom poukazuje na skutečnost, že se v posledních měsících registrovalo mnohem víc republikánů než demokratů.

„To demokraty trochu zaskočilo. Vzhledem k tomu, jak je osoba Donalda Trumpa polarizující, totiž očekávají velkou mobilizaci voličů. Došlo ale naopak k větší registraci republikánů a může k tomu být celá řada důvodů – například to, že konzervativní voliči žijí víc mimo města a jsou koronavirem ovlivněni mnohem méně. V dlouhodobém hledisku ale republikáni prostě mají mnohem větší volební morálku a disciplínu, což je samozřejmě velká Achillova pata demokratů,“ vysvětluje.

Všichni proti Trumpovi

Pandemie koronaviru letošní prezidentské volby ve Spojených státech do značné míry zastínila a je to vidět i na kampani kandidátů. Nicméně zatímco Trump se z pozice prezidenta objevuje v médiích každý den, jeho demokratický protikandidát vede kampaň převážně ze svého domova ve státu Delaware a na veřejnosti se objevuje minimálně. Na financování předvolební agitace se mu přitom v posledních dvou měsících podařilo vybrat více peněz než Trumpovi.

‚Mám roušku a rád ji použiju.‘ Trump mění svůj postoj k pandemii, obnovil i pravidelné brífinky

Číst článek

„Joe Biden je jediný kandidát proti Donaldu Trumpovi a to je všechno, co mu u voleb stačí. Je to středový kandidát alá Hilary Clintonová, jen je v demokratickém křídlu méně nenáviděný. Ve velkém se za ním nicméně sešikovali i zástupci radikální levice, protože se prostě potřebují zbavit Donalda Trumpa,“ říká Boháček s tím, že se Biden snaží v první řadě zaujmout právě středové voliče.

Naznačuje to i výběr kandidátek na viceprezidentku, který se víceméně zúžil na advokátku a od roku 2017 senátorku za stát Kalifornie Kamalu Harrisovou a diplomatku Susan Riceovou, která za administrativy Baracka Obamy zastávala úřad pro národní bezpečnost. Obě tyto ženy jsou v rámci Demokratické strany považovány za středové a do určité míry až pravicové, vysvětluje analytik AMO, podle kterého nicméně není vůbec na škodu, že se Biden na veřejnosti tolik neobjevuje.

„Myslím, že Joe Biden by měl být zavřený někde mimo a radši nepořádat žádné velké volební mítinky, protože to nepotřebuje a mohl by si tím spíš uškodit. Největší výhodou Bidena je to, že není Donald Trump. Je otázka, jak bude jeho případné prezidenství soudržné v rámci Demokratické strany, která je hodně rozdělená, ale teď se opravdu všichni sešikovali za něj, protože chtějí porazit Donalda Trumpa,“ uzavírá Boháček.  

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme