Trumpa opouštějí věrní. 'Dál pracuje ve stylu reality show,' nediví se exvelvyslanec Palouš
Americký prezident Donald Trump má nejnižší podporu veřejnosti od dob Harryho Trumana, důvěřuje mu jen čtyřiatřicet procent Američanů. Ukazují to data amerického Gallupova ústavu. „Jeho pozice není valná, za sedm měsíců ve funkci mnoho nepředvedl. Kromě sebechvalných výroků, které fungují tak na třicet procent amerických voličů. Ti ostatní na to hledí v úžasu a někdy až se zoufalstvím,“ říká exvelvyslanec ve Spojených státech Martin Palouš.
Trumpa přesto považuje za legitimně zvoleného prezidenta, který by měl dostat šanci prosazovat svou agendu.
„Jeho podporovatelé si zoufají, že se místo toho neustále řeší nějaké skandály a něco se vyšetřuje. Jenže hlavním problémem je prezident sám. Místo aby kolem sebe vytvářel prostředí efektivní spolupráce, tak pokračuje ve stylu svých reality shows,“ poznamenává pro Český rozhlas Plus.
„Republikánská strana na jednu stranu prožívá období triumfu, ovládá všechny větve americké vlády, ale její představitelé těžko mohou prezidenta v jeho trumpismech neustále podporovat. Jasně se to ukázalo u Trumpovy snahy o zrušení Obamovy zdravotní reformy,“ dodává.
V poslední době se také výrazně proměnilo Trumpovo nejbližší okolí. Kvůli prezidentovým výrokům k násilnostem v americkém Charlottesvillu začali jeho poradní sbory opouštět někteří vlivní podnikatelé. A minulý týden ve funkci skončil i hlavní stratég Bílého domu Steve Bannon.
Právě on byl podle Palouše klíčovou osobností jeho kampaně. Dokázal přesvědčit někdejší voliče demokratů, kteří se cítili přehlížení a zapomenutí, aby svůj hlas dali Donaldu Trumpovi. Nyní se vrací do čela serveru Breitbart a je otázka, zda tam bude Trumpovi opět užitečný.
Nic není černobílé
Dění v Charlottesville podle Palouše ukázalo, že ve Spojených státech existují dlouhodobé frustrace. „A Trump místo aby zemi sjednocoval, rozdmýchával oheň, který možná nehořel dostatečně silně, abychom si toho všimli,“ myslí si.
Trump po násilnostech prohlásil, že dobří a špatní lidé jsou na obou stranách. „Jeho komunikace s národem je zcela neprezidentská. Jistěže to není černobílé, ale v dané situaci měl říct něco úplně jiného. V tom pochodu byli neonacisté s pochodněmi a příznivci Ku Klux Klanu. Tady by americký prezident měl být jednoznačný.“
„Když je někdo rozčilen politickou korektností – a souhlasím, že je často přehnaná – nemusí to dávat najevo nepřijatelnými způsoby. Ve Spojených státech i u nás je třeba budovat mosty mezi lidmi, kteří spolu sice nesouhlasí, ale jsou schopni o tom diskutovat,“ uzavírá Palouš.
