Trumpova zahraniční politika povede ke globálnímu chaosu. Chybí mu strategie, varoval Kissinger

Veterán americké diplomacie Henry Kissinger má více než kterýkoli jiný geopolitický stratég právo na odpočinek. V lednu na přímý dotaz britského deníku The Times připustil, že si už „žádné stálé zaměstnání nehledá“. Jenomže v několika posledních týdnech byla jeho nahrbená postava k vidění na mnoha místech planety.

Doporučujeme Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Henry Kissinger | Foto: University of Michigan, Gerald R. Ford School of Public Policy, University of Michigan/flickr.com | Zdroj: Creative Commons Attribution-NoDerivs 2.0 Generic

„Kissinger i ve svém úctyhodném věku létá z metropole do metropole, přednáší a debatuje s nejmocnějšími státníky," píší britské Timesy. Ve čtvrtek dokonce dorazil do Moskvy, aby tam podnikl jednu ze svých nejvýznamnějších diplomatických intervencí za dlouhá desetiletí.

Kissinger se setkal v Moskvě s Putinem. O čem jednali, Kreml neprozradil

Číst článek

V minulých deseti letech se přitom takzvané „Kissingerově doktríně" podle Timesů příliš dobře nevedlo. Jeho razantní pojetí vedoucí role Spojených států ve světě narazilo na únavu z války proti teroru. Za prezidenta Baracka Obamy rozhodně nemohl o comebacku snít.

Bývalý diplomat a exporadce pro otázky národní bezpečnosti USA za svůj pestrý život mnohokrát usmířil zdánlivě neřešitelné konflikty, jenomže stejně tolik krvavých konfrontací dokázal také rozpoutat. A to se Obamovi nelíbilo. Navíc jeho doktrínou byla strategická pasivita a ústup USA od globálního vůdcovství.

Podporoval Clintonovou, radí Trumpovi

Kissinger radil všem americkým prezidentům od Richarda Nixona. V Obamově administrativě měl ale blízko jen k Hillary Clintonové, kterou ve volbách v roce 2016 veřejně podporoval. O necelý rok dříve všechny známé ujišťoval, že Donald Trump nemá sebemenší šanci na republikánskou nominaci, natož pak na prezidentství.

Když ale realitní magnát boj o Bílý dům vyhrál, Kissinger coby mistr reálpolitiky okamžitě vyrazil na návštěvu Trump Tower v New Yorku. Vůbec se nenamáhal čekat, až jestli jej Trump pozve. „Když se vám ozve telefonicky Kissinger, zvednete to, ať jste kdekoli," řekl Timesům nejmenovaný diplomat.

Kissinger nakonec během mezidobí před inaugurací navštívil Trumpa vícekrát, přílišnou pozornost ale nevzbuzoval. Celebrit a potenciálních ministrů a ministryň bylo ve frontě příliš mnoho.

Všímat si ho začali teprve loni v prosinci, kdy zamířil za čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Evidentně připravoval půdu pro jeho návštěvu ve floridské rezidenci Donalda Trumpa v Mar-a-Lago.

Henry Kissinger a Donald Trump v Bílém domě | Zdroj: CC0 Public Domain

„Představy, že šlo o jednorázovou akci, však padly 10. května. Tehdy před novináře, čekající na prezidentovo vysvětlení, proč vyhodil šéfa FBI Jamese Comeye, předstoupil nečekaně právě Kissinger," píší Timesy. Nedlouho předtím Trump přijal v Oválné pracovně Sergeje Lavrova a ruského velvyslance Kisljaka. Bylo jasné, že někdejší Nixonova pravá ruka opět nezahálí.

Diplomat, nebo lobbista?

Podle Timesů se Kissinger snažil před nadcházejícím setkáním Trumpa s Putinem sehrát stejnou roli, jako s čínským prezidentem. „Po jednání s Vladimirem Putinem, s nímž se osobně zná již několik dekád, vyzval Kissinger šéfa Kremlu, aby se zasadil za novou podobu americko-ruských vztahů," píše list. Organizátor setkání Alexandr Dynkin prohlásil, že načasování schůzky „nebylo náhodné".

Ruský prezident Vladimir Putin přijal ve čtvrtek bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera | Zdroj: Reuters

Moskva byla ovšem jen jednou ze zastávek během Kissingerova náročného diplomatického turné. Stihl také zatlačit na Trumpa, když v Londýně ostře kritizoval jeho zahraniční politiku uskutečňovanou bez jakékoli strategie. Prohlásil, že takový přístup povede ke globálnímu chaosu. Toto varování přitom adresoval jak Trumpovi, tak britské premiérce Therese Mayové, která také byla na jeho přednášce.

O týden dříve řečnil Kissinger v Berlíně u příležitosti 70. výročí Marshallova plánu a vymezil se vůči americkému izolacionismu. Připomněl, že právě americké investice v západní Evropě vybudovaly na dlouhou dobu základy světového pořádku.

Kissingerova globální diplomatická iniciativa ale není bezezbytku vítána. Zaznívají hlasy, že jeho osobní vazby na Rusko a Čínu z něj dělají spíše lobbistu než diplomata. Kissinger se ale brání s tím, že nejedná na ničí pokyn, jen na základě své víry v rovnováhu sil a globální řád. „Mám štěstí, že má profese je i mým koníčkem," řekl v lednu. Prý vůbec netuší, čím jiným by se mohl v životě zabývat, končí Timesy.

Rostislav Matulík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme