Trumpovy sliby? Ukončit válku za den a deportovat miliony migrantů je nemožné, míní historik Lukeš

Zvolený prezident Donald Trump si v nejbližších týdnech vybere spolupracovníky. Kdo mezi nimi bude a jakou zahraniční politiku bude Trump se svým týmem sledovat? „My se často pokoušíme číst jeho myšlenky, aniž bychom chápali, že on není ten typ člověka, který plánuje. Je to absolutní, totální improvizátor a dosud mu to vždy fungovalo,“ říká profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš.

Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Igor Lukeš

Igor Lukeš | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

Na rozdíl od maďarského premiéra Viktora Orbána ale nevěří, že Američané odstřihnou Ukrajinu od vojenské pomoci, byť Trumpa považuje za nepředvídatelného. Připomíná ale také, že to byl jako první právě on, kdo Ukrajině začal dodávat zbraně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Igor Lukeš, profesor historie a mezinárodních vztahů z Bostonské univerzity

„Nezapomínejme, že za vlády Baracka Obamy jsme neviděli žádnou ostrou linii vůči Rusku Vladimira Putina. Při pohledu zpět můžeme říct, že to byla právě Obamova slabá reakce na zásadní porušování mezinárodního práva, díky níž získal Putin dojem, že Západ bude tolerovat jeho agresivní válku na Ukrajině,“ poznamenává.

„Válku na Ukrajině lze ukončit jedině tím, že dáme Ukrajincům dostatek prostředků k tomu, aby kriminálního agresora Putina porazili na hlavu. Jedině absolutní porážkou Putina tahle válka skončí. Nevěřím, že je možný jakýkoliv kompromis s tímhle diktátorem,“ zdůrazňuje v souvislosti s Trumpovým tvrzením, že je schopen válku ukončit do 24 hodin.

Trumpova premiérka

Za vedoucí své prezidentské kanceláře, což je podle Lukeše ekvivalent předsedy vlády v evropských zemích, si příští šéf Bílého domu zvolil šéfku své prezidentské kampaně Susie Wilesovou.

Trump podle projekcí zvítězil i v Nevadě. Sečíst zbývá poslední klíčový stát Arizonu, kde také vede

Číst článek

„Je to nesmírně schopná žena, která celou tu kampaň držela pohromadě. 80 procent času musela být zhrozena tím, co Trump říká, ale přesněji než jiní dokázala pochopit, jaký typ člověka to je: nechala Trumpa být Trumpem a korigovala nejhorší excesy. A tento mix fungoval tak dokonale, že dosáhli historického vítězství,“ konstatuje expert.

Ani zkušená poradkyně ovšem není zárukou, že se administrativa nezvrhne v anarchii – podobné naděje prý byly vkládány i do generála Johna Kellyho, který tuto funkci zastával v Trumpově prvním funkčním období.

V prezidentově blízkém okolí se pohybuje také miliardář Elon Musk, byť do vlády se s ním nepočítá.

„Musk není typ člověka, který by byl blízký někomu jinému, než je on sám. Stejně jako Trump. Muskovo obrovské sebevědomí je možná tak velké jako sebevědomí pana prezidenta. Takže tyhle dva giganty postavit vedle sebe bude velmi zajímavé,“ komentuje Lukeš.

(Ne)reálné sliby?

Lukeš poukazuje na to, že Trumpa volily velmi heterogenní skupiny. „Jeho voličskou základnu tvoří bílí muži bez většího vzdělání, kteří věří, že země kolabuje a on ji vyvede z černé díry. A zároveň lidé jako Musk a další miliardáři, kteří si slibují, že jim zruší veškeré daně a vládní regulace, které jim brání stát se ještě většími giganty,“ soudí.

Trump sestavuje tým. Americké prezidentské kanceláři bude poprvé v historii šéfovat žena

Číst článek

Trump v kampani sliboval, že po zvolení deportuje miliony nelegálních migrantů. Těch je ovšem podle Lukeše okolo 11 milionů a nelze je jednoduše identifikovat, shromáždit ani transportovat do třetí země typu Mexika, která by je navíc musela být ochotna přijmout.

„Jediná federální složka, která by to mohla provádět, je FBI. Jak bude pár tisíc agentů deportovat 11 milionů lidí? To fyzicky není možné. Vynechme, že Amerika přece nebude stavět koncentrační tábory, jako to dělala během 2. světové války s Američany japonského původu,“ uvádí historik.

Skutečnou katastrofou pak může skončit Trumpův slib plošně zvýšit cla na dovážené zboží, především z Číny. V takovém případě ale bude Čína nepochybně reagovat a může to být začátek řetězové reakce s těžko představitelnými důsledky.

„V roce 1929 na začátku velké hospodářské krize byl přijat podobný zákon v naději, že se tím ochrání pracovní místa. Jenže podobně reagovaly i další země. Tím pádem se motor světové ekonomiky zadřel a výsledkem byla katastrofální hospodářská krize, která neskončila až do útoků Japonců na Pearl Harbor,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus výše.

Petr Dudek, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme