Tunisan našel svého syna v dětském domově v Opavě. Teď spolu žijí v Bruselu
Když se Tunisan Lotfi Bejaoui poprvé dozvěděl, že má syna, bylo dítěti už osm měsíců. Tím ale celý příběh teprve začal. Bejaoui žijící v Bruselu totiž našel svého synka v dětském domově v Opavě. A pak udělal všechno proto, aby mohli být spolu. Dnes dvouletý Erik získal milující rodinu a brzy dostane i nové jméno – Hamuda Bejaoui.
Rodina pana Lotfiho Bejaouiho bydlí v dvoupokojovém bytě v bruselské čtvrti Etterbeek. Už ve dveřích mne vítá i nejmladší z této tříčlenné domácnosti - Erik Ferko, kterému už ale tatínek říká Hamuda a chlapec na toto jméno reaguje. Nenarodil se v Belgii a paní Saida, která ho chová v náručí, není jeho biologickou matkou. Pro něj to ale maminka je.
O příběh dvouletého českého chlapce, kterého našel jeho tuniský otec v dětském domově na severní Moravě, se zajímal zpravodaj v Bruselu Pavel Novák.
S Erikovou matkou se pan Lotfi viděl všeho všudy dvakrát. Při druhé návštěvě Belgie mu řekla, že porodila syna, ale dala ho do dětského domova, protože se o něj nemůže starat. Když se jí pan Lotfi zeptal, kdo je otcem dítěte, řekla mu že on. V té době bylo Erikovi osm měsíců.
„Jednoho krásného dne k nám přišel pán, který nám sdělil, že má v Čechách dítě. Matka je Češka, dítě porodila v Čechách, ale nechala ho tam v dětském domově. Nevěděl přesně kde, jen to, že je to někde na severní Moravě,“ vypráví začátek příběhu vedoucí konzulárního úřadu v Bruselu Lenka Pokorná.
„A požádal nás, jestli bychom to dítě pro něj mohli najít, zjistit, kde je, že by si ho rád k sobě vzal a rád by se o něj staral. Začala jsem pátrat na matrice nejdřív v Karviné. A všude, kde jsem jim ten příběh odvyprávěla, byli velmi vstřícní. Všichni pomohli a našli jsme dítě v dětském domově v Opavě,“ říká Pokorná.
Všichni byli hodní, říká pan Lotfi
Pan Lotfi přiměl Erikovu matku, aby zašli na konzulát a svorně prohlásili, že on je opravdu otec klučiny odloženého v dětském domově. S nově vystaveným Erikovým rodným listem, kde už byl zapsaný jako jeho táta, se rozjel do Česka.
„Po dvou týdnech jsem odjel autobusem do Prahy a pak vlakem do Opavy. Když jsem se poprvé viděl se svým synem, byl mu už rok. Všichni byli v tom ústavu moc hodní. Lékaři, sociální pracovníci, kteří měli Erika na starosti. Bylo to opravdu výborné,“ vzpomíná pan Lotfi.
Také na zaměstnance Dětského centra Čtyřlístek, kde malý Erik žil, zapůsobil pan Lotfi Bejaoui velmi dobře. „Od začátku měl k dítěti vřelý vztah. Uměl s ním komunikovat, uměl si s ním hrát, choval se k němu láskyplně. Bylo vidět, že vztah není předstíraný, že ho skutečně chce mít rád, má ho rád, je na něj hrdý. Mám z toho velice dobrý pocit,“ podotýká Helena Pardová, která se o Erika starala.
Tatínek navštívil svého synka v dětském centru třikrát. Jednou s ním v Česku strávil Vánoce. Nakonec o svěření Erika do péče jeho tuniskému tatínkovi rozhodl karvinský soud. Podle slov paní konzulky s ním byla vynikající spolupráce.
Česky asi mluvit nebude, ale Čechem zůstane
Do Belgie se Erik Ferko přestěhoval už skoro před rokem. Nová Erikova maminka, paní Saida říká, že kluk si nejraději hraje s auty. Stále kupujeme autíčka. Kdykoli jsme v obchodě a on je vidí, začne napodobovat zvuk motoru.
Erikovi jsou teď dva roky a skoro tři měsíce. Rozumí rodičům, když na něj mluví arabsky i francouzsky. Česky asi nikdy mluvit nebude, ale tatínek je odhodlaný s ním jezdit tam, kde se narodil. Stále zůstane Čechem. „Má stále svůj český pas. Později mu vyřídím i tuniské občanství a bude mít oboje. Bude Tunisan i Čech. Jeho máma bude vždycky jeho mámou. Na tom nic změnit nemůžu,“ říká pan Lotfi Bejaoui.
Pracuje jako pomocný školník, jeho žena je kuchařka. Nejsou bohatí a žijí skromně. Když chystali byt pro příchod nového člena rodiny, postihl pana Lotfiho srdeční kolaps. Pak si zlomil kotník a zůstal doma na nemocenské. I přes rány osudu, září manželé Bejaoui štěstím. „Hlavní je, že ho máme tady. Jsem šťastný. Ostatní není důležité. Že jsem spadl nebo měl srdeční potíže, to nic. Přijdou zase lepší dny. On je to nejdůležitější, co máme,“ dodává pan Lotfi.
