Tunisko se z euforie probírá do porevoluční kocoviny
Jasmínová revoluce v Tunisku zažehla protesty v celém arabském světě. V lednu kvůli demonstracím uprchl bývalý prezident ben Alí a země se vydala na cestu k demokracii. Jaká nálada panuje v Tunisku dnes?
„Po každé revoluci přichází určité vystřízlivění. Obzvláště když se jedná o takovou diktaturu, jakou byl ben Alího režim. Lidé měli pocit, že se vše zlepší okamžitě. A to se samozřejmě nestalo. Takže na ulicích je cítit rozčarování. V tuto chvíli si nejsme jisti, zda to celé dopadne dobře nebo špatně,“ říká nezávislý tuniský novinář a analytik.
Jasmínová revoluce je navzdory celé řadě rozdílů velmi podobná té naší sametové. O zkušenosti se proto přijel podělit se členy vlády i zástupci opozice český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
„Cesta k demokracii a právnímu státu je dlouhá a obtížná. Takže nemůžeme očekávat, že mávnutím kouzelného proutku se všechno najednou zlepší. Obzvláště ovšem očekávání obyvatelstva, že se teď zvednou platy, zmizí nezaměstnanost. Upozornil jsem na to, že bohužel to bude potřebovat delší vývoj.“
Jakou největší překážku budou muset podle šéfa české diplomacie Tunisané na cestě k demokracii překonat?
„Aby se vyvarovali našich chyb. Dělali jsem jich spoustu, a jak u nás, tak zde samozřejmě teď přichází k moci skupina lidí, která na to nebyla připravená, nemá zkušenosti s politikou. A to vede ovšem často k chybám, které se nám taky staly. O tom jsme dosti důkladně diskutovali.“
Snad se tuniští revolucionáři poučí dřív, než bude pozdě. Lidu už totiž opět dochází trpělivost.
„Nejen v ulicích hlavního města už se opět protestuje. Ty demonstrace jsou velmi podobné těm, které vyhnaly ben Alího. Takže to vypadá, že jsme se dostali do patové situace. Ale stále je naděje na úspěch,“ myslí si tuniský novinář.
Klíčovým okamžikem budou parlamentní volby, které jsou naplánované na konec července.