Turci hlasováním v parlamentních volbách rozhodují o dalším vývoji v zemi
Ve volbách do parlamentu rozhodnou Turci o dalším směřování své země. Hlasování s napětím sledují finanční trhy, Evropa i Spojené státy. Turecko totiž platí za hlavního spojence Západu v muslimském světě. Volby jsou také referendem o další budoucnosti prezidenta Erdogana.
Rozhodování o složení 550členného zákonodárného sboru se může zúčastnit 56,6 milionu Turků. Jde o první parlamentní volby od nástupu Erdogana do úřadu hlavy státu v srpnu loňského roku.
Favoritem klání je muslimsko-konzervativní strana Strana spravedlnosti a rozvoje AKP. Za její třináctileté vlády se výrazně pozvedla turecká ekonomika. V poslední době se ale země potýká se značnou korupcí, vysokou inflací i nezaměstnaností především mezi mladými lidmi, jak potvrzuje i Alena Yurdagül z česko-turecké obchodní komory:
Turecko volí nový parlament. Podle mnohých stojí na rozcestí. V Istanbulu natáčela zvláštní zpravodajka ČRo Klára Stejskalová
„Oslabila se spotřeba domácností. V tuto chvíli je nezaměstnanost okolo 11 procent, což je jedna z nejvyšších v poslední době. Inflace je vysoká až 10 procent. Ale Připomeňme si Turecko v 90. letech, kdy země bojovala s inflací v řádu sta procent.“
Předvolební průzkumy naznačují, že by AKP, kterou prezident založil, mohla zaznamenat ztrátu křesel. Nicméně rozhodně zůstane výrazně nejsilnější politickou silou v zemi.
Kampaň zcela ovládla debata o dalším směřování země. V centru pozornosti stojí mocenské ambice současného prezidenta Erdogana, který neskrývá přání změnit současný parlamentní systém v Turecku na prezidentský.
Toho může dosáhnout jen změnou ústavy. K tomu však potřebuje podporu 367 poslanců. Aspoň 330 zákonodárců je pak nezbytných k vypsání referenda o novém základním zákonu. V dosavadním parlamentu má AKP 312 mandátů.
Opozice se obává, že v případě zisku nadpoloviční většiny hlasů pro AKP hrozí zemi autoritářský režim. Varuje také před možnou manipulací během volebního klání.
Zda Strana spravedlnosti a rozvoje v parlamentu své pozice posílí či nikoli, ovlivní zejména to, kolik opozičních stran se do parlamentu dostane. Klíčový bude zřejmě úspěch či neúspěch prokurdské levicové Demokratické strany lidu HDP. Průzkumy jí dávají naději, že by mohla překonat desetiprocentní hranici nutnou pro vstup do zákonodárného sboru. Pokud ale hranici deseti procent nepřekročí, většinu jejích hlasů získá při přepočítávání AKP.
Kampaň provázelo násilí. Během pátku došlo na mítinku strany HDP v Diyrbakiru k bombovému útoku, který si podle posledních informací vyžádal čtyři oběti a více než 220 zraněných.
Milion Turků volí poprvé
Ke kavárnám politické debaty patří. Osmnáctiletá dvojčata Ailyn a Ajsen popíjející citronovou limonádu volby neřeší. O tom, které straně dají při své volební premiéře hlas, mají však jasno. Tayyipa Erdogana.
Prezident sice na žádné kandidátce nefiguruje, je však jasné, že hlas pro AKP je také hlasem proto, aby Erdogan posílil své pravomoci.
Ailyn prý cítí, že je ten správný. A podobně to vnímá sestra. Erdogan prý dělá, co slíbí. Z toho, že jdou k volbám poprvé, ani jedna z dívek nijak mimořádný pocit nemá.
U dalšího stolu se naopak vede mnohem bouřlivější debata. „Jsou to velmi důležité volby. Turecko je teď na křižovatce,“ říká jedenadvacetiletý student univerzity Emre.
Jako budoucí učitel angličtiny má naději, že práci sežene. Emreho trápí, v jaké zemi bude žít. Navštěvoval mítinky, ale nakonec se rozhodl, že nebude volit žádnou stranu. Hlas dá nezávislému kandidátovi Alifatovi Yumasarovi, který je momentálně ve vězení, protože chtěl lidem ukázat zneužívání pravomocí vládní stranou AKP.
„Je zapotřebí, aby takoví lidé byli slyšet, hlas pro ně je hlasem pro nás.“
Turecký systém umožňuje, aby se při dostatečném zisku hlasů dostalo do parlamentu i pár nezávislých osobností. Emre se však obává, že během voleb může dojít k manipulacím s hlasy:
„Vládní strana se určitě pokusí ukrást, ztratit nějaké hlasy. Nebylo by to poprvé, kdy někde dojde k výpadku proudu, vypadnou počítače při sčítání a část hlasů se ztratí.“
I proto nezávislá organizace 'Volby a více', která spolupracuje s menšími stranami, vyslala do terénu na 60 tisíc pozorovatelů.
Emre s kamarády o politice diskutuje často: „ Studenti, spolužáci z Marmarské univerzity, většinou vládní stranu nepodporují. Mají obavu, že s ní země směřuje k diktatuře. Už teď blokují yuotube a další stránky.“
On sám si důležitost svého hlasu uvědomuje. „ Bohužel minimálně polovina voličů se o politiku nezajímá, nestarají se o korupční aféry AKP. Oni vnímají svou politickou stranu stejně, jako svůj fotbalový klub a slepě jí následují.“
