Turci v Německu odmítají islámský radikalismus
V německém Kolíně nad Rýnem se konala v neděli první masová manifestace převážně tureckých muslimů. Účastnilo je jí na 25 tisíc lidí pod heslem "Ruku v ruce za mír a proti teroru". Je tak vysoká účast projevem odporu německých Turků vůči islámskému terorismu, nebo je to spíše úspěch pořádající organizace Ditib, která sdružuje necelou tisícovku mešit a islámských kulturních kroužků? A jak na tak masové vystoupení přistěhovalců reagovali Němci a jejich politici?
21. listopad 2004 se pravděpodobně zapíše do dějin Německa, po tomto datu se Německo totiž neodvratně změnilo. Poprvé masově vystoupili někdejší "Gastarbeitři", z dnešního pohledu přistěhovalci, muslimové, kteří nesvětí křesťanské svátky, což některým Němcům sice vadí, ale nikomu z nich nebrání v tom, aby v jejich krámcích o svátcích nakupovali nebo jedli. V Německu žijí 3 milióny 400 tisíc muslimů, dvakrát více než před dvaceti lety. O jejich začlenění do majoritní německé společnosti ale nelze mluvit: "Naše soužití bohužel zatím neklape, jak by mělo, musíme se více snažit a provokace radikálů, tomu nepomohou," říká jedna z nepočetných německých účastnic kolínské manifestace.
Problém dvoukolejnosti soužití především necelé 2 milióny Turků s 80 milióny Němci spočívá i v tom, že mnozí z nich neumějí německy, jak dokazují i tito dva muži; na moji otázku, proč přišli demonstrovat proti terorismu, raději jen čtou hesla předepsaná na letácích pořadatelů.
Právě v neznalosti němčiny vidí politici jeden z problémů integrace přistěhovalců. To by měl změnit nový zákon. Další obavy plynou z odlišného náboženství. Což je částečně překvapivé právě v Německu, kde vedle sebe po staletí žijí zapřísáhlí protestanti i bigotní katolíci. Bavorský katolík a tamní MP Edmund Stoiber požaduje nadřazenost křesťanství, německé kultury a v zásadě asimilaci přistěhovalců. Kancléř Schröder hovoří jen o respektu k demokracii a varuje před soupeřením kultur. Většina německých politiků požaduje pak kontrolu přistěhovalců a jejich přísnou integraci v obavě z masového přílivu muslimů a s nimi také infiltrovaných teroristů.
Českému rozhlasu to potvrdila i předsedkyně vládních Zelených Claudia Roth: "Jde o demokracii, o právní stát, který je základem a který platí i pro menšiny, pro všechny, tedy i ženy. Avšak nyní v době , kdy je svět v nepořádku a dochází k souboji kultur a náboženství, provázenému terorismem, potřebujeme jasný signál v jaké zemi žijeme a chceme žít."
O tom, tito mladí Turci mají zřejmě jasno. "Přišli jsme proto, abychom demonstrovali proti terorismu pod rouškou islámu. Chceme žít v míru, ne ve válce. S Němci si dobře rozumíme a nemáme vzájemně žádné problémy. Chceme se stát také občany EU!"
Německo tedy stojí nyní na důležitém rozcestí, pokud se prosadí asimilační tendence, budou přistěhovalci zřejmě žít v jisté schizofrenii. Doma budou uctívat Alláha a na veřejnosti se budou muset podřídit státem chráněné kultuře, což povede rozhodně k napětí mezi oběma skupinami nebo vznikne multikulturní společnost, kde jedni respektují západní demokracii a druzí - v duchu západodemokratické tradice - právo na jiné vyznání a třeba také místo na radnici. Prozatím ale němečtí Turci řekli jen NE islámskému radikalismu, a to pod vlajkou přísně apolitické organizace Ditib, která je, pravda, úzce spjata s tureckou vládou.
