Turecko chce prý na hranici se Sýrií rozmístit rakety Patriot
Turecko se údajně chystá požádat NATO o rozmístění protiraketových střel Patriot podél své hranice se Sýrií. Novinářům to dnes v Bruselu řekl turecký ministr zahraničí Ahmet Davtoglu. Turci tím chtějí zabránit přenesení krvavého občanského konfliktu ze Sýrie, se kterou sousedí v délce skoro tisíce kilometrů. Ankara už spojence v severoatlantické alianci požádala o konzultace v souvislosti s incidentem, kdy syrská armáda sestřelila turecké vojenské letadlo.
Podle českého velvyslance u NATO Jiřího Šedivého ale dosud do aliance oficiální turecká žádost nedorazila. Probíhají ale konzultace.
„Zároveň na vojenské úrovni probíhá zpřesňování zatím obecných plánů pro případnou obranu Turecka. To ale ještě zdaleka nepředjímá nějaké konkrétní další kroky. Pokud by takové konkrétní kroky ve smyslu pomoci Aliance Turecku měly nastat, musely by proběhnout všechny náležité procedury. A především by musela přijít oficiální žádost Turecka o takovou konzultaci,“ uvádí Šedivý.
O konfliktu na turecko-syrských hranicích a jeho okolnostech mluvili ve Stalo se dnes na Radiožurnálu český velvyslanec u NATO Jiří Šedivý a politický geograf Michael Romancov
„Rozhodně se dá rozumět tomu, proč má Turecko zájem o to, aby i ostatní spojenci věnovali této situaci pozornost. Konflikt probíhá bezprostředně na tureckých hranicích. Objevili se informace, které pronikly do světových médií, že snahou syrského režimu je konflikt vyřešit tím, že se zinternalizuje. Pokud by to byla pravda, dá se rozumět tomu, proč tomu chtějí Turci předejít,“ říká politický geograf Michael Romancov s tím, že kdyby se do konfliktu NATO zapojilo, konflikt by se nicméně rozšířil.
„Pak je tady další věc a tou je hodnověrnost NATO jako aliance, kdyby byl jeden z jeho členských států napaden. To by podle mého názoru mělo být pro členské státy NATO důležitější a proto se domnívám, že pokud se hodnověrně podaří prokázat, že Syřané o něco takového usilují, tak NATO ve prospěch svého člena zasáhne,“ pokračuje Romancov a dodává:
„Aktivní účast Aliance na straně konfliktu by samozřejmě přinesla ostrou a negativní reakci, minimálně v rétorické rovině, ze strany Ruska, Číny a možná i některých dalších států.“
Boje v Sýrii i v Iráku
Mezitím v Sýrii pokračují boje mezi vojáky věrnými režimu Bašára Asada, který se opírá o náboženské menšiny, a povstalci, vedenými většinovými sunnity.
V Damašku zabíjely v noci na dnešek výbuchy nastražených bomb jak ve čtvrti obývané převážně stoupenci vlády, tak i v baště jejích odpůrců. Rebelové prý ostřelovali prezidentský palác minomety, ale netrefili se.
Další civilní oběti si zřejmě vyžádaly nálety vládních letadel na různých místech země.
Turecká armáda také udeřila na kurdské ozbrojence v Iráku. Po dvou dnech bombardování vyslala na území sousedního státu také svoje speciální jednotky. Nálety tureckých letadel nepřežili nejméně dva iráčtí civilisté.
Na území Turecka, Iráku, Íránu a Sýrie žije na 40 miliónů Kurdů. O vytvoření nezávislého státu už 30 let bojuje s Ankarou Kurdská strana pracujících a neváhá při tom sáhnout i k teroristickým úrokům.
