Zlato pod polštářem, strach promluvit. ‚Útoky na svobodu slova Turci prožívají více než pád měny‘

Turecká lira od počátku roku klesla o více než 40 procent a v posledních dnech se stabilizovala na úrovni svého rekordního minima. Důvodem jsou především napjaté vztahy mezi Tureckem a Spojenými státy, připomíná portál Rádia Svoboda, ruské redakce Rádia Svobodná Evropa. Server k situaci vyzpovídal ruskou novinářku Jelizavetu Birgerovou, jež v Turecku žije už osm let.

Svět ve 20 minutách Ankara Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stoupenci prezidenta Erdoğana už se z vítězství svého favorita radují. Oslavují ho přeevším před regionálními kancelářemi AKP, kam si přinesli vlajky a prapory.

„Temné síly v čele s Donaldem Trumpem se snaží Turecko zastavit. Ale my se nedáme, protože oni mají možná dolary, ale s námi je Alláh,“ prohlásil turecký prezident bezprostředně po kolapsu liry. | Foto: Goran Tomasevic | Zdroj: Reuters

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan ve svém úterním projevu vyhlásil bojkot iPhonů a další americké elektroniky. Reagoval tak na dvojnásobné zvýšení cla na turecký hliník a ocel ze strany Washingtonu. Erdoğan rovněž zařadil Turecko do jedné řady s Ruskem a dalšími státy, které prý poškozuje politika Donalda Trumpa.

Jako v Rusku? Zlato pod polštářem

Podle Birgerové je situace v Rusku a Turecku na první pohled skutečně velmi podobná, a to včetně prudkého oslabení národních měn. Nicméně v Istanbulu prý nejsou na rozdíl od Moskvy dopady finanční krize a devalvace tak patrné. Třebaže kurz turecké liry prudce klesá, ve spotřebním sektoru turecké ekonomiky není cítit panika.

Turci jsou na nestabilitu měny zvyklí, tvrdí novinářka. Díky tomu tak existuje cosi jako národní zvyk: schovávat si úspory ve zlatě a doma pod polštářem. Každý je připravený na to, že bude zle a nikoho by nenapadlo nechávat si úspory v tureckých lirách.

Turecko je rovněž podstatně uzavřenější než Rusko. Birgerová líčí, že se tam prakticky neprodává zboží z dovozu, protože to je historicky zatížené vysokými cly. V obchodech téměř není vidět zahraniční alkohol nebo oblečení. Většina zboží se vyrábí v Turecku, lidé jsou zvyklí konzumovat místní nápoje a jíst turecké sýry, a proto po oslabení měny většinou nenastává okamžitá spotřebitelská reakce.

Rozdílnou odezvu na oslabení měnového kurzu v porovnání s Ruskem způsobuje také jiná sociální skladba turecké společnosti. Bohatí Turci si podle ruské žurnalistky stihli včas převést své úspory do zahraničí. A chudí pociťují krizi díky uzavřenosti trhu jen minimálně.

Nejvíce postiženou je tak velmi úzká střední vrstva, která kvůli finanční krizi ztrácí svou vazbu na Evropu. Je to téma, které je v Turecku velmi živé: inteligence si na svých vztazích se starým kontinentem velmi zakládá.

Strach mluvit o politice

Jelizaveta Birgerová pro Rádio Svoboda říká, že spíše než znehodnocování národní měny Turkům v posledních dnech dělají vrásky neustávající útoky na svobodu slova. Obyvatelé Istanbulu se spolu bojí mluvit o politice a vyhýbají se i tak banálním tématům, jako je právě pokles kurzu turecké liry. Všude okolo prý dochází k zatčením a i sebenevinnější rozhovor může mít pro kohokoliv nepředvídatelné důsledky.

‚Za to, co se stalo, může jen politika.‘ Běžní Turci zatím propad liry nepociťují, pro turisty je levno

Číst článek

Bezprostředně po pádu liry turecká prokuratura obvinila ze šíření poplašné zprávy více než 300 uživatelů sociálních sítí, kteří se kriticky vyjadřovali k ekonomické situaci země. Na denním pořádku jsou také trestní stíhání za sdílení příspěvků na Facebooku a Twitteru. Tresty jsou přitom neomezené, protože lidé jsou do vězení posíláni bez soudu či formálního uvalení vazby a zkrátka tam čekají, až na ně přijde řada.

Důvody ekonomických potíží v Turecku všichni dobře chápou, myslí si Birgerová. Již před předčasnými volbami podle ní bylo všem jasné, že Erdoğanova snaha podřídit ekonomiku své neomezené vládě způsobí krizi a že zemi opustí investoři. Novinářka kritizuje, že se přesto najde dost Erdoğanových „zaslepených obdivovatelů“, kteří ve všem vidí temné síly, Západ, sionisty a zednáře.

Temné síly

Turecký prezident bezprostředně po kolapsu liry ubezpečoval obyvatelstvo, že růstu „bohaté, svobodné a nezávislé islámské“ země se snaží zabránit aktéři ze zahraničí. „Temné síly v čele s Donaldem Trumpem se snaží Turecko zastavit. Ale my se nedáme, protože oni mají možná dolary, ale s námi je Alláh,“ pronesl Erdoğan.

Přes prohlubující se finanční krizi v Turecku nenastala panika. Vzhledem k uplynulým letům, kdy země prožila vlny protestů a teroristických útoků, si Turci zvykli nevšímat si bouřlivých událostí, které je obklopují. Soustřeďují se na každodenní život, podotýká pro Rádio Svoboda ruská novinářka Jelizaveta Birgerová.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus. 

Jan Machonin Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme