Chrám Hagia Sofia je podle Borrella důležitý monument, který ve snaze prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka o sekularizaci posledních osm dekád sloužil jako muzeum. Návrat k využití jako mešity proto podle něj povede k prohloubení nedůvěry mezi náboženskými komunitami v Turecku.

Ústy Borrella proto Evropská unie vyzvala současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby krok zvážil. Ministři zahraničí sice nedošli k jednotnému a jednoznačnému závěru, podle Borrella se ale pro kritiku turecké strany našla široká podpora.

Ankara podle Borrella v poslední době navíc stále více porušuje evropské zájmy a mezinárodní právo. Řecku a Francii vadí narušování hranic: Francie si stěžovala na incident ze začátku června, kdy se nejprve řecká stráž a posléze francouzská fregata marně pokoušely zkontrolovat nákladní loď plující do Libye. Měly totiž podezření, že ilegálně převáží tanky a další zbraně. Kontrole však vždy zabránily tři plavidla tureckého námořnictva, které se podle Paříže chovalo nepřátelsky.

Neshoda ministrů

Řecku vadí také narušování vzdušného prostoru a fakt, že Turecko posílá migranty k řeckým hranicím. Stěžuje si i Kypr, a to na ilegální těžbu u svých břehů. Podle Borrella musí země své chování okamžitě změnit. Na jednání byly několikrát zmíněny i možné sankce, o nichž mluví třeba Francie – žádný konkrétní návrh ale zatím nevznikl.

„My jsme především vyzvali, abychom postupovali jednotně a hledali prostor pro konstruktivní debatu s Tureckem, je to významný partner z pohledu bezpečnosti a spojenec v NATO,“ uvedl po schůzce ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD. Zásadní je podle něj najít způsob, jak vzájemné vztahy zlepšit. Podle Borrella by ale Evropská unie mohla využít již schválený systém sankcí na turecké občany a entity za ilegální těžbu u kyperských břehů. Tento sankční seznam, na němž jsou v současnosti dvě osoby, by tak mohla v budoucnu rozšířit.

Setkání ministrů zahraniční unijních států se kvůli Turecku protáhlo o téměř dvě hodiny: ne všem ohledně Ankary se účastníci shodují. Země jako Francie na jedné straně totiž žádají tvrdší postup, zatímco státy jako Německo či Itálie naopak chtějí udržet s Tureckem co nejlepší dialog. Podle diplomatických zdrojů se také dlouho řešilo vystupování samotného Borella, které podle některých zemí neodráží postoj všech unijních členů a z něhož mají některé země rozpačitý dojem. Šlo také o první schůzku ministrů od začátku pandemie koronaviru.

Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít