‚Podnítí náboženskou nenávist.‘ Evropská unie kritizuje změnu chrámu Hagia Sofia na mešitu

Turecko by podle Evropské unie mělo přehodnotit rozhodnutí začít využívat byzantský chrám Hagia Sophia v Istanbulu znovu jako mešitu. Plán odsoudili ministři zahraničí unijních zemí. Turecké rozhodnutí podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella nevyhnutelně podnítí náboženskou nenávist a podkope evropské snahy o spolupráci.

Od stálého zpravodaje Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Představitel unijní diplomacie Josep Borrell před schůzkou ministrů zahraničí zemí Evropské unie. | Foto: Virginia Mayo/Pool | Zdroj: Reuters

Chrám Hagia Sofia je podle Borrella důležitý monument, který ve snaze prvního tureckého prezidenta Mustafy Kemala Atatürka o sekularizaci posledních osm dekád sloužil jako muzeum. Návrat k využití jako mešity proto podle něj povede k prohloubení nedůvěry mezi náboženskými komunitami v Turecku.

Chrám Hagia Sofia v Istanbulu se znovu stane mešitou. Závěr soudu Erdogan potvrdil dekretem

Číst článek

Ústy Borrella proto Evropská unie vyzvala současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, aby krok zvážil. Ministři zahraničí sice nedošli k jednotnému a jednoznačnému závěru, podle Borrella se ale pro kritiku turecké strany našla široká podpora.

Ankara podle Borrella v poslední době navíc stále více porušuje evropské zájmy a mezinárodní právo. Řecku a Francii vadí narušování hranic: Francie si stěžovala na incident ze začátku června, kdy se nejprve řecká stráž a posléze francouzská fregata marně pokoušely zkontrolovat nákladní loď plující do Libye. Měly totiž podezření, že ilegálně převáží tanky a další zbraně. Kontrole však vždy zabránily tři plavidla tureckého námořnictva, které se podle Paříže chovalo nepřátelsky.

Neshoda ministrů

Řecku vadí také narušování vzdušného prostoru a fakt, že Turecko posílá migranty k řeckým hranicím. Stěžuje si i Kypr, a to na ilegální těžbu u svých břehů. Podle Borrella musí země své chování okamžitě změnit. Na jednání byly několikrát zmíněny i možné sankce, o nichž mluví třeba Francie – žádný konkrétní návrh ale zatím nevznikl.

Do Libye míří podle OSN víc zbraní a bojovníků ze zahraničí. Kvůli válce už uteklo na 400 tisíc lidí

Číst článek

„My jsme především vyzvali, abychom postupovali jednotně a hledali prostor pro konstruktivní debatu s Tureckem, je to významný partner z pohledu bezpečnosti a spojenec v NATO,“ uvedl po schůzce ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD. Zásadní je podle něj najít způsob, jak vzájemné vztahy zlepšit. Podle Borrella by ale Evropská unie mohla využít již schválený systém sankcí na turecké občany a entity za ilegální těžbu u kyperských břehů. Tento sankční seznam, na němž jsou v současnosti dvě osoby, by tak mohla v budoucnu rozšířit.

Setkání ministrů zahraniční unijních států se kvůli Turecku protáhlo o téměř dvě hodiny: ne všem ohledně Ankary se účastníci shodují. Země jako Francie na jedné straně totiž žádají tvrdší postup, zatímco státy jako Německo či Itálie naopak chtějí udržet s Tureckem co nejlepší dialog. Podle diplomatických zdrojů se také dlouho řešilo vystupování samotného Borella, které podle některých zemí neodráží postoj všech unijních členů a z něhož mají některé země rozpačitý dojem. Šlo také o první schůzku ministrů od začátku pandemie koronaviru.

Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme