Kdo je muž, který se v květnu postaví Erdoganovi? ‚Části opozice přijde málo výrazný,‘ míní turkoložka

Fotbal, zemětřesení, cenzura médií a názory kurdské menšiny: to vše může ovlivnit, zda v květnových prezidentských volbách v Turecku obhájí post stávající prezident Recep Tayyip Erdogan, nebo nově ohlášený kandidát šesti opozičních stran, čtyřiasedmdesátiletý ekonom a sociálně zaměřený politik Kemal Kilicdaroglu. Klíčovým tématem voleb je obnovení parlamentního systému a návrat k demokratickým hodnotám.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šéf největší opoziční strany CHP Kemal Kilicdaroglu oslovuje své příznivce

Šéf největší opoziční strany CHP Kemal Kilicdaroglu oslovuje své příznivce | Foto: Štěpán Macháček | Zdroj: Český rozhlas

„Slibujeme návrat k parlamentnímu systému,“ tak zní motto turecké opozice, která v případě zvolení svého kandidáta slibuje návrat k demokratickým hodnotám. V jejich čele stojí Kemal Kilicdaroglu, středně-levicový Kurd, zkušený politik a ekonom.

Právě návrat k parlamentnímu systému, od kterého se země odklonila v roce 2017, spojuje jinak roztříštěnou tureckou opozici. Ta se po zkušenostech z voleb v roce 2018, kdy Erdogan zvítězil s nadpoloviční většinou již v prvním kole, poprvé v historii sjednotila v jmenování jediného opozičního kandidáta.

Volby jako referendum

„Části opozice přijde málo výrazný a málo charismatický. Druhá část si naopak myslí, že Erdogana není možné porazit jeho vlastními zbraněmi. Takže postavit proti Erdoganovi někoho podobného, jako je on sám, by byla velká chyba. Naopak postavit proti němu někoho, kdo má úplně jiný politický styl, může být největší devizou opozičního bloku,“ míní Lucie Tungul, specialistka na Turecko z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Lidová republikánská strana (CHP)

CHP je největší středolevicovou stranou Turecka. Strana byla založena v roce 1923 tureckým národním hrdinou Atatürkem a má silnou podporu ve velkých západních městech Istanbulu, Ankaře a Izmuru. CHP hájí zájmy republiky jako je nacionalismus a sekularismus. V posledních 20 letech je politika CHP založená zejména na vymezení vůči vládní Erdoganově straně AKP, kterou obviňuje například z úmyslu zavést islámské právo. Největšího úspěchu se CHP podařilo dosáhnout v komunálních volbách v roce 2019, kdy získala primátorská křesla v pěti ze šesti největších provinciích včetně Ankary a Istanbulu.

To, jestli porazí současného prezidenta Erdogana, který zemi vedl od roku 2003 do roku 2014 jako premiér a od roku 2014 jako prezident, rozhodnou voliči za necelé dva měsíce.

Volby budou zároveň referendem o tom, zda se v Turecku obnoví post premiéra a budoucnost země nebude spočívat v rukou jediného člověka. V případě, že opozice prohraje, tak bude současný prezident Erdogan i nadále podle libosti sestavovat vládu, stanovovat rozpočet a vydávat dekrety.

Kromě parlamentního systému slibuje opozice obnovení nezávislosti centrální banky, která se momentálně řídí Erdoganovým rozkazem držet nízké úrokové sazby, díky kterým klesá hodnota liry a stoupá inflace.

Kdo je Kilicdaroglu?

Novou nadějí turecké opozice je Kemal Kilicdaroglu, který se narodil v roce 1948 do rodiny sedmi dětí ve východním Turecku ve městě Tunceli. Jeho otec se živil úředničinou, zatímco  matka se starala o domácnost.

Kilicdaroglu vystudoval ekonomiku a obchodní studie na univerzitě Gazi v Ankaře. Poté pracoval na vysokých pozicích jako ekonom a expert na finance v nejrůznějších veřejných institucích včetně tureckého ministerstva financí.

Mimo jiné také učil na ankarské univerzitě Hacettepe a byl členem rady největší turecké banky Isbank.

V roce 2002 byl Kilicdaroglu zvolen poslancem za Republikánskou lidovou stranu (CHP) a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Práva menšin

Podle Tungul má Kilicdaroglu šanci i proto, že dlouhodobě lobuje za práva tureckých menšin jako například Kurdů.

„On sám je Kurd a Alevita, tedy není to sunitský muslim. Už minulý rok se několikrát angažoval v tom, že turecká demokracie má být inkluzivní a zahrnovat názory menšinových skupin," míní Tungul s tím, že hlas kurdské menšiny, která tvoří zhruba pětinu turecké populace, bude v těchto volbách klíčový.

„Lídr kurdské strany, Lidově demokratické strany (HDP), Kilicdarogluovi již vyjádřil podporu. Teď bude záležet na tom, zda ho Kurdové budou následovat," vysvětluje Tungul s tím, že politika kurdské menšiny je komplikovaná.

Erdogan chce být druhým Atatürkem. Jeho vize nemá s demokracií moc společného, soudí analytička

Číst článek

V opozici jsou kromě kurdského Kilicdaroglua také nacionalisté, kteří brání HDP stát se oficiální součástí opozice," řekla serveru iROZHLAS.cz Tungul.

Opozici však může pomoci i to, že hlavní město Kurdů, Diyarbakir, bylo také zasažené nedávným zemětřesením. „I tady se potom objevovala kritika toho, jak Erdoganova vláda nebyla schopná efektivně zasáhnout při krizovém řízení.“

Zemětřesení

V důsledků zemětřesení, která v únoru zasáhla nejen Diyarbakir, ale i další území v Turecku, zemřelo přes 45 tisíc lidí a miliony zůstaly bez domova.

Zemětřesení sledovala většina země z televizních obrazovek. Nezávislé televizní stanice, (Tele 1, Halk TV a FOX TV) vládu kritizovaly kvůli zpožděné reakci a nedostatečné prevenci.

Na to konto reagovala turecká rada pro rozhlasové a televizní vysílání udělením pokuty třem nezávislým televizním stanicím (Tele 1, Halk TV a FOX TV) za to, jakým způsobem o zemětřesení informovaly a nyní se jim snaží sebrat licence.

Právě role televize může podle Tungul sehrát velkou roli v nastávajících volbách. „Naprostá většina Turků získává informace z televize. Zemětřesení sice zasáhlo velkou část země, ale zdaleka ne všechny. Většina lidí se o zemětřesení dozvídá právě skrz televizi a bude záležet na tom, jaké informace se k nim skrze čím dál tím více kontrolovaná média dostanou,“ vysvětluje Tungul.

Zemětřesení sice oslabilo tureckou vládu, ale krátce na to klesla důvěra i v opozici, která se nebyla schopná sjednotit ohledně prezidentského kandidáta.

S kandidaturou Kilicdaroglua totiž od začátku nesouhlasila druhá největší strana opozice, pravicová Good (IYI) Party, a vyhrožovala tím, že v případě kandidatury Kilicdargolua z koalice odejdou.

Počet obětí v Sýrii a Turecku vzrostl na 51 tisíc. Erdogan slibuje dokončení oprav do roka

Číst článek

Předsedkyně IYI Meral Aksenerová v kandidatuře na prezidenta naopak podpořila primátory – istanbulského Ekrema Imamoglua a ankarského Mansur Yavase. Během pondělí se však opozice opět sjednotila.

Politický fotbal

Dalším faktorem, který může volby ovlivnit, je podle Tungul současná vlna kritiky ze strany fotbalových fanoušků.

Na několika fotbalových zápasech po zemětřesení volali fanoušci istanbulského klubu Fenerbahce po odstoupení vlády. Fotbalová federace na to reagovala zakázem vstupu fanouškům, kteří skandovali požadavek na odstoupení vlády.

Jenže to si fanoušci líbit nenechali, vysvětluje Tungul. „Oponovali tím, že v době, kdy se prosazovalo referendum ohledně přechodu z parlamentního systému na prezidentský, tak fotbaloví hráči byli využíváni jako hlasné trouby toho, že lidé mají hlasovat pro změnu a přechod na prezidentský systém, tedy výrazné  posílení prezidentských pravomocí.“

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme