Co do počtu nakažených se Turecko stalo jednou z nejhůře zasaženou zemí koronavirem na Blízkém východě. Vláda proto přijala řadu přísných opatření, která ale často doprovázel chaos a zmatek, popisuje pro iROZHLAS.cz novinářka z Istanbulu Arzu Gejbullajevová. Opatření se v současnosti začínají zmírňovat, největší obavy ale panují z dopadů pandemie na tureckou ekonomiku, která byla už tak v problémech. Jak situace dopadne na Erdoganovu vládu?

Analýza Anakara 6:57 20. května 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Přestože počet nakažených v zemi šplhá přes 150 tisíc, vláda v Turecku po dobu trvání epidemie plošnou karanténu nenařídila, a v současnosti už navíc začíná přistupovat k uvolňování přijatých opatření. Důvod je zřejmý – obavy z dopadů karanténních opatření na už tak podlomenou ekonomiku.

Češka žijící v Británii: Johnsonova vláda v době šíření koronaviru naprosto zklamala, instrukce byly nejasné

Číst článek

„Vláda velice dobře věděla, že je turecká ekonomika ve špatném stavu, proto nikdy nepřistoupila k úplné karanténě a jen lidi vyzývala, aby zůstali doma. Až po třech týdnech se rozhodla zavést víkendové karantény, je ale otázkou, jak účinné toto rozhodnutí bylo,“ říká pro iROZHLAS.cz Arzu Gejbullajevová – novinářka původem z Ázerbájdžánu, která trvale žije v Istanbulu.

Kvůli šíření infekce způsobené koronavirem vláda v březnu uzavřela školy, kavárny, restaurace nebo divadla a zrušila sportovní i jiné veřejné akce s velkým počtem účastníků.

Už od února navíc postupně rušila letecká spojení s okolním světem, až pozastavila mezinárodní leteckou osobní dopravu úplně. Provoz továren a dalších podniků ale po celou dobu zůstal v chodu a celostátní omezení volného pohybu osob platí jen pro lidi starší 65 let a pro mladší 20 let.

Teprve při zhoršování situace kabinet rozhodl o zavedení víkendového zákazu vycházení, který navíc doprovázely velké zmatky a chaos. Oznámení totiž přišlo jen dvě hodiny před tím, než měla plošná karanténa začít platit.

„Lidé v ten okamžik zaplavili ulice a malé prodejny, aby se na víkend zásobili. Včetně mě – museli jsme koupit vejce, vodu a koupit nějaké potraviny také pro mojí mámu, která ve věku 69 let spadá do rizikové skupiny,“ popisuje novinářka jeden z největších vládních přešlapů.

„Byl to dost hrozný pohled. Lidé byli všude, nikdo nedodržoval pravidla pro rozestupy a v některých městech byly davy tak obrovské, že to připomínalo spíš nějaký závod,“ dodává.

Rozdělená společnost

Ministr vnitra Süleyman Soylu, který rozhodnutí o víkendové karanténě oznámil na poslední chvíli a vyvolal tak mezi lidmi paniku, o dva dny později ohlásil rezignaci na svou funkci.

„Když na sebe ministr vnitra vzal vinu a oznámil, že rezignuje, řada lidí se vzedmula na jeho podporu,“ popisuje Gejbullajevová s odkazem na silnou voličskou základnu, kterou prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho vládní strana AKP v zemi má.

Právě Erdoganovi příznivci novinářky zůstávají vládě věrní a podporují kroky, které v boji proti pandemii koronaviru zavedla. Turecká společnost je ale v tomto ohledu rozdělená.

„Na druhé straně stojí ta část populace, která vládu nepodporuje a je se zavedenými opatřeními velmi nespokojená. Mnozí viní vládu z toho, že přijatá opatření nebyla dostatečná a že se nezabývá ekonomickými problémy, které zemi kvůli pandemii tvrdě zasáhly – kritizují například to, že vláda nepřišla s lepším řešením situace pro rodiny s nízkými příjmy a nepodpořila ty, kteří kvůli pandemii přišli o práci,“ podotýká novinářka z Istanbulu.

Kritiku Erdoganova vláda sklízí hlavně od opozice, která v minulých týdnech volala po úplném zákazu vycházení. Kabinet ale opakuje, že plošnou karanténu si země nemůže dovolit. Zatímco tak děti a senioři nesmějí vycházet ven ve všední dny ani o víkendech, pro zbytek turecké populace je karanténa povinná pouze o svátcích a o víkendech, aby lidé mohli dál chodit do práce.

Chudí napospas

Kromě toho se opozice v čele s Republikánskou lidovou stranou (CHP) sama snažila pomoct chudším domácnostem, které byly zasaženy ekonomickými dopady pandemie, tyto iniciativy se ale vláda podle Gejbullajevové snažila prezentovat jako své vlastní nápady.

Migrace do Evropy je i kvůli epidemii výrazně menší, koronavirus uprchlíky tolik netrápí, říká odborník

Číst článek

„Opozice hlavně v Istanbulu, Ankaře a Izmiru odvedla neuvěřitelnou práci a pomohla lidem, aby mohli přicházet s originálními řešeními situace – mnohé z nich vládní strana nepřijala, a dokonce teď opozice čelí žalobě za to, že se pokusila vybírat finanční dary pro rodiny s nízkými příjmy, přestože je takový krok legální. Nejenom že je vládnoucí strana zažalovala, ale ukradla pak jejich myšlenku a o pár dní později ji prezentovala jako svůj vlastní nápad.“

Právě tento krok si ale vysloužil velkou kritiku veřejnosti. Na konci března totiž prezident Erdogan vyhlásil kampaň, jejímž prostřednictvím se od lidí v Turecku snažil vybrat peníze pro nízkopříjmové skupiny zasažené pandemií. „To byl jeden z hlavních důvodů kritiky – zatímco řada zemí světa rozdává v době pandemie peníze svým občanům, v Turecku stát žádá své občany, aby své peníze dali vládě,“ říká novinářka.

Podle ní je nicméně brzy na to říct, jaké dopady bude mít krize způsobená koronavirem na tamní politickou scénu. Pokud ale jde o snahu omezit šíření viru napříč populací, situaci se podle ní podařilo zvládnout poměrně dobře – přinejmenším se země nedostala do tak „kritického bodu“ jako některé další nejvíce zasažené země světa.

Miliardový projekt dělí Turecko. Erdogan hodlá v Istanbulu stavět nový vodní kanál, město se bouří

Číst článek

„Určitě bylo znepokojující sledovat nárůst počtu nakažených, nemůžu ale říct, že bych osobně cítila, že situaci nezvládáme. Během nejkritičtějších týdnů pandemie ministr zdravotnictví ve zprávách zemi téměř každý den seznamoval s novými čísly, ukazateli, problémy a s novými omezeními. Myslím, že z lékařského hlediska přístup k řešení epidemie fungoval poměrně dobře. To samé ale nemůžu říct o opatřeních a mechanismech souvisejících s ekonomikou a blahobytem lidí.“

Země v současnosti eviduje víc než 4100 případů úmrtí lidí, kteří se nemocí covid-19 nakazili. Někteří odborníci v Turecku nicméně upozorňují na to, že skutečný počet úmrtí spojených s koronavirem může být mnohem vyšší, a vyzývají k větší transparentnosti úřadů.

Například šéf turecké lékařské asociace Sinan Adiyaman pro list The New York Times varoval, že do oficiální statistik nejsou započítáni pacienti s klinickými příznaky koronaviru, kteří nebyli na koronavirus pozitivně testováni. „Data, která máme, nejsou dostatečná,“ uvedl na konci dubna s tím, že zdravotníkům navíc chybí ochranné vybavení.

Propad liry – pád Erdogana?

S poklesem počtu nových případů koronaviru Turecko od některých opatřeních postupně upouští – od minulého týdne jsou nově otevřená například kadeřnictví nebo nákupní centra. Vláda zároveň oznámila, že od konce května chce postupně uvolnit domácí turistiku a od června počítá s obnovením mezinárodních letů.

Omezený přístup k moři, zrušené all inclusive a vouchery. Šest otázek a odpovědí k letním dovoleným

Číst článek

Právě cestovní ruch je pro Turecko jedním z nejdůležitějších hospodářských odvětví. Vláda proto doufá, že se během turistické sezony podaří otevřít alespoň 50 až 60 procent hotelů.

Obavy z ekonomických dopadů ale přetrvávají. „Odborníci jsou znepokojení, protože už nějakou dobu upozorňují na to, že se turecké ekonomice nevede dobře. Tvrdí také, že způsob vedení ekonomiky je neefektivní,“ říká Gejbullajevová. Ministerstvo financí vede Erdoganův zeť, jehož znalost dané problematiky je podle novinářky velmi sporná.

Jak upozorňuje německá televize Deutsche Welle, krize způsobená koronavirem zastihla zemi nepřipravenou. V uplynulých dvou desetiletích sice turecká ekonomika rostla zhruba pětiprocentním tempem, začátkem roku 2018 ale hospodářství zasáhl téměř 40procentní pokles hodnoty turecké liry.

Začátkem letošního roku se ekonomika začala z recese vzpamatovávat, pandemie pro ni ale znamenala další tvrdou ránu – v porovnání se začátkem roku se turecká lira vůči dolaru propadla o 15 procent.

Češka žijící v Řecku: Koronavirus se tu podařilo téměř vymýtit, hlavní roli sehrála emotivní kampaň

Číst článek

Z poklesu měny přitom některá turecká média spřátelená s vládou obvinila „zahraniční mocnosti“, které se prý snaží Ankaře ublížit. „Rozpočet je nyní v problémech, nezaměstnanost roste a dovoz klesá… Erdogan nedokáže vysvětlit, co se děje, proto prostě říká: ‚Podívejte se, já jsem tady oběť, Západ krade naše peníze a manipuluje s našimi směnnými kurzy‘,“ tvrdí Ihsan Yilmaz, politolog Deakin University v australském Melbourne.

Mezinárodní měnový fond navíc předpovídá, že turecká ekonomika letos klesne o pět procent a nezaměstnanost vzroste na víc než 17 procent, černé scénáře hovoří dokonce o 30 procentech lidí bez práce. To by pro prezidenta Erdogana a jeho stranu mohlo mít vážné dopady.

Podle pozorovatelů, na které se odkazuje britský deník The Guardian, se postupný pád Erdogana projevil už v loňských komunálních volbách, kdy jeho strana AKP ztratila všechna velká města včetně patnáctimilionového Istanbulu i hlavního města Ankary. Pandemie tak dává opozičním skupinám příležitost, aby své postavení posílily.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít