Finsko 0:0 Slovensko

Turecko ostře odsoudilo schválení francouzského zákona o popírání genocidy

Turecká diplomacie ostře odsoudila schválení francouzského zákona o popírání genocidy. Po dlouhém jednání zákon prošel francouzským senátem, ještě ho musí podepsat prezident Nicolas Sarkozy. Ankara hrozí Paříži sankcemi a přerušením diplomatických styků. Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v parlamentu prohlásil, že rozhodnutí francouzských senátorů je pro jeho vládu neplatné a neúčinné.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že rozhodnutí francouzských senátorů je pro jeho vládu neplatné a neúčinné | Zdroj: Reuters

Jako nezodpovědný krok odsoudilo schválení zákona turecké ministerstvo zahraničí.

Ve svém prohlášení Ankara mimo jiné Francii vzkazuje, že interpretace historických událostí nenáleží francouzským politikům, kteří podle turecké strany čerpají pouze z jednostranných informací.

„Bilaterální vztahy budou ovlivněny ve všech oblastech, a to podstatně. Absenci Turecka zejména jako diplomatického partnera na Středním východě Francie silně pocítí,“ říká mluvčí turecké armády v Paříži Engin Solakoglu.

Turecko uvažuje o tom, že by natrvalo odvolalo svého velvyslance z Paříže. V okamžiku, kdy francouzské národní shromáždění návrh zákona schválilo, Turecko s Francií přerušilo spolupráci, zakázalo francouzským vojenským letadlům a lodím křižovat turecký vzdušný prostor.

Přehrát

00:00 / 00:00

O pohledu francouzské strany mluvil v Dopoledním Radiožurnálu zpravodaj ČRo Jan Šmíd

„Turecko zřejmě nebude riskovat úplné umrtvení obchodních vztahů, protože Francie je pro ně velice důležitá země, takže spíše reaguje velice teatrálně, a protože se snaží pořád ještě stát se členem Evropské unie, tak reakce bude mít určité hranice,“ říká zpravodaj Českého rozhlasu Jan Šmíd.

Teď už stačí, aby návrh zákona podepsal prezident Nicolas Sarkozy, který byl jedním z iniciátorů, kteří návrh zákona prosazovali.

„Další kroky budou do značné míry záviset na dalším vývoji situace. Nejenom na podpisu zákona ze strany prezidenta Sarkozyho, ale také na tom, zda se podaří shromáždit 60 podpisů francouzských zákonodárců, aby tento zákon mohl být přezkoumán ústavním soudem,“ říká zástupce českého velvyslance v Turecku Petr Štěpánek.

Rozhodnutí ale nemělo jednoznačnou podporu, proti byl například ministr zahraničí Alain Juppe. Šéf diplomacie zřejmě tušil, jak ostrou reakci v Turecku tento zákon vyvolá. Paříž nyní naléhá na Ankaru, aby nereagovala příliš silně.

Přehrát

00:00 / 00:00

O návrhu zákona mluvil v Ozvěnách dne bývalý český velvyslanec v Turecku Tomáš Laně

Sarkozy poslal Turecku dopis, ve kterém druhou stranu ujišťuje, že zákon není namířen proti jejich zemi a vyjádřil naději, že převáží dialog a že obě strany budou nadále spolupracovat.

Arménskou genicidu už uznalo více než 20 zemí, ale až k trestněprávnímu postihu se nedostala žádná z nich.

„Francie to pravděpodobně dovedla až poněkud daleko s tím, že popírání arménské genocidy považuje za trestný čin. Je to do jisté míry extrém, ale já se tak úplně nedomnívám, že by došlo až k tak úplnému přerušení vzájemných styků, protože to si ani jedna strana nemůže dovolit,“ říká bývalý velvyslanec v Turecku Tomáš Laně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Světa o druhé byl zástupce českého velvyslance v Turecku Petr Štěpánek

Téma arménské genocidy je v Turecku velmi citlivé. Politici se ohrazují proti tomu, aby zabití Arménů během první světové války bylo nazýváno genocidou. Podle turecké strany šlo o ztráty na lidských životech v důsledku válečných bojů.

Turecko je silně nacionalistickou zemí. Nacionalismus prostupuje celou společností, třetí nejsilnější parlamentní strana je silně nacionalistická.

„Lze říct, že tam silná nacionalistická podpora tohoto postoje je. Můžeme soudit také z toho, že Turecko už došlo k jistému sblížení s Armény. Dokonce v takzvané ‚fotbalové diplomacii‘, kdy si turecký a arménský prezident vzájemně vyměnili návštěvy na fotbalových zápasech, už byl podepsán protokol, který měly oba parlamenty schválit, ale na tom to zůstalo. Ani jeden z parlamentů nehodlá tento kompromis uzavřít,“ dodává Tomáš Laně.

Julie Urbišová, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme