Turecká železná lady má šanci porazit Erdogana. 'Je třeba obnovit demokracii,' tvrdí politička

Za sedm týdnů se v Turecku uskuteční prezidentské volby. A jak tvrdí britský deník Guardian, jedinou kandidátkou, která má skutečnou šanci postavit se současnému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoğanovi, je Meral Akşenerová, předsedkyně středopravicové Strany dobra (IP).

Ankara Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kandidátka na tureckou prezidentku Meral Aksenerová | Foto: Burhan Ozbilici | Zdroj: ČTK/AP

Akşenerová stála poblíž sochy Mustafy Kemala Atatürka, zakladatele republikánského zřízení v Turecku, když ve svém nedávném projevu kritizovala, či dokonce zesměšňovala Erdoğanovu vládu. „Jeho poskoci si sedřeli ruce počítáním milionů eur, kterými se obohatili za dobu v úřadu,” řekla politička svým příznivcům ve městě Giresun. Nad náměstím visel transparent s nápisem: „Zachraň nás, železná lady“.

Kromě této přezdívky Akşenerovou její podporovatelé rovněž nazývají „vlčicí“. Jednašedesátiletá opozičnice je jedinou seriózní vyzývatelkou Erdoğana, který dominuje turecké politice posledních šestnáct let.

Minulý měsíc tento hegemon vyhlásil předčasné volby na 24. června, o rok a půl dříve, než bylo původně v plánu. Vítěz prezidentského klání získá rozsáhlé pravomoci, které občané těsnou většinou schválili v loňském referendu.

Věřící nacionalistka

Podle průzkumů čeká Erdoğana v prvním kole snadný postup z prvního místa, v kole druhém by ale výsledek mohl být těsný, pokud by jeho protivníkem byla právě Akşenerová. „Byla jsem první, kdo proti Erdoğanovi ohlásil kandidaturu, v té době bylo ještě všechno nejasné,” říká politička.

„Říkala jsem to od začátku. V prvním kole by měl každý volit svého kandidáta. V zájmu naší demokracie by se ve druhém kole měla opozice oprostit od vzájemných nevraživostí a podpořit opozičního kandidáta, ať už to bude kdokoliv. Čeká nás nejzásadnější volba v historii naší země,” myslí si Akşenerová.

Šéfka partaje Strana dobra je muslimkou, vnučkou řeckých imigrantů, kteří přišli do Turecka ve dvacátých letech minulého století v době traumatických populačních změn, zapříčiněných tureckou válkou za nezávislost. Meral Akşenerová dříve byla členkou nacionalistické Strany národní akce (MHP) dlouholetého předsedy Devleta Bahçeliho.

Roztříštěná turecká opozice se před červnovými volbami spojila proti Erdoganovi

Číst článek

V devadesátých letech politička zastávala pozici ministryně vnitra. V roce 2016 vedla proti Bahçelimu vnitrostranické povstání a následně partaj opustila. Loni založila vlastní formaci – liberálně-konzervativní Stranu dobra, které někteří připisují i nacionalistické tendence.

Zpět do Evropy

Akşenerová doufá, že jako prezidentská kandidátka získá podporu jednak mezi odpadlíky od Erdoğanovy Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), konzervativními voliči nespokojenými se směřováním země a s korupcí ve straně, a jednak mezi členy opozice, které trápí fakt, že opoziční blok od roku 2002 nedokázal vládnoucí partaj porazit. Akşenerová slibuje demontovat nově nastavený prezidentský systém, pokračovat v rozhovorech s Evropskou unií a obnovit právní stát.

Občanské svobody v Turecku utrpěly v období po neúspěšném puči z července 2016. „Z dlouhodobého hlediska bude vláda jednoho muže Turecko stát mnoho. Demokracie přestává fungovat a je třeba ji obnovit, je nutné znovu začít respektovat zákony a obnovit soudnictví,” řekla Akşenerová.

„Jsem věřící muslimkou, podnikla jsem pouť, ale naše mysl se musí opírat o zákony. Sekulární stát umožňuje tvořit legislativu tak, aby sloužila lidem, a upravovat ji podle měnících se potřeb občanů,” prohlásila dále turecká politička.

Meral Akşenerová se stala přední kandidátkou opozice poté, co se někdejší prezident Abdullah Gül rozhodl nekandidovat. Gül je spoluzakladatelem vládnoucí strany, se současným prezidentem se ale ideologicky rozešel.

U Kurdů má problém

Kurdská Lidová demokratická strana (HDP) nominovala svého bývalého předsedu Selahattina Demirtaşe, přestože je od listopadu 2016 za mřížemi. Akşenerové kandidaturu ale pravděpodobně podpoří také sekulární Lidová republikánská strana (CHP).

Turci posedmé prodlouží výjimečný stav, Erdoganův kabinet dál povládne pomocí dekretů

Číst článek

„Turecko je pravicově orientovaná země. Od té doby, co se země stala multipartijní demokracií v roce 1950, vládla levice pouze 17 měsíců,“ vysvětluje politolog Soner Çağaptay z Washingtonského ústavu pro blízkovýchodní politiku, autor Erdoğanovy biografie. „Strana Meral Akşenerové způsobí tureckému prezidentovi přinejmenším bolest hlavy,“ domnívá se expert a dodává, že půjde o „výzvu z Erdoğanových vlastních řad, tedy z pravé strany politického spektra“.

Akşenerová se ale zároveň bude muset vyrovnat s ultranacionalistickou a rasistickou minulostí Strany národní akce, ve které dlouho působila. Kvůli její minulosti si nová Strana dobra vysloužila srovnání s evropskými populistickými, protiimigračními partajemi, což Akşenerová striktně odmítá.

Kurdští voliči jsou totiž vždy opatrní, pokud jde o podporu nacionalistických kandidátů. V době působení Akşenerové na ministerstvu vnitra navíc došlo k jedněm z nejhorších případů porušování lidských práv kurdské populace.

Opoziční lídryně proto bude mít co dělat, aby získala podporu Kurdů v případném druhém kole prezidentských voleb. Zatím se ke kurdské otázce nijak konktrétně nevyjádřila, ve svých projevech mluvila o zachování národní identity a respektování práv menšin pouze v obecné rovině.

Meral Akşenerová každopádně ve svém projevu vyslala jasnou zprávu všem mužům na vládnoucích pozicích. Je čas, aby se začali bát, uzavírá britský deník Guardian.

Natálie Zehnalová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme