Turecko připravuje novou ústavu. Má myslet i na menšiny
Patriarcha ortodoxní církve Bartoloměj I. za řeckou menšinu promluvil v tureckém parlamentu. Stalo se tak poprvé v historii Turecka a to u příležitosti přípravy nové turecké ústavy, která má mimo jiné v plánu věnovat se více právám menšin.
Řecký patriarcha Bartoloměj I. byl na jednání tureckých zákonodárců pozván. Jednalo se o další ze schůzí zvláštní komise, která vytváří novou tureckou ústavu. A protože se už od doby, kdy se o nové ústavě pořádalo referendum, mluví o tom, že právě nová ústava má přinést pro postavení menšin žijících v Turecku mnoho pozitivních změn, mají se na nich podílet také samotní zástupci menšin. Stejně toto pozvání podle vyjádření vnímá i řecký patriarcha.
„Samozřejmě už se ale ozývá i kritika, že parlament dělá tato setkání jaksi navenek pro publikum, místo aby oznámil, jaké konkrétní změny chystá. Každopádně zlomové je už to, že představitel ortodoxních křesťanů tuto pozvánku dostal, protože to bylo skutečně poprvé v historii moderního Turecka, aby na půdě parlamentu vystoupil někdo z nemuslimských minorit. Řecký patriarcha zde vystupuje nejen jako představitel řecké komunity, ale převážně všech křesťanů žijících v Turecku,“ říká spolupracovnice Českého rozhlasu Julie Urbišová.
„Proslov se nesl v tom duchu, že zkrátka všechny zdejší menšiny musejí získat více práv a svobod v rámci tureckého státu. Podle slov řeckého patriarchy je největší problém pro jeho komunitu fakt, že nemá žádný legální status a chce, aby toto bylo v nové ústavě zahrnuto. Řekl, že už nechce, aby křesťané byli v Turecku druhořadými občany a že se musí skončit s nespravedlností, kterou si v minulosti museli projít,“ pokračuje Urbišová.
O tématu mluvila na Rádiu Česko spolupracovnice Českého rozhlasu v Turecku Julie Urbišová
Turecko totiž ve svých novodobých dějinách vedlo dost represivní politiku vůči menšinám, například Řeků zůstalo v zemi podle odhadů jen okolo 3000. Mnoho z nich bylo donuceno k emigraci.
Konkrétně patriarcha například zopakoval požadavek na obnovení řeckého ortodoxního semináře na ostrově Heybeliada poblíž Istanbulu, zmínil také, že se musí změnit texty tureckých učebnic, které se o nemuslimských menšinách zmiňují v negativních konotacích a upozornil i na diskriminaci příslušníků menšin, co se týká možnosti zaměstnání ve státních funkcích.
Složité vztahy s Kurdy
„Turecko má složité vztahy jak s národnostními, tak náboženskými menšinami. Samozřejmě nejznámějším a největším problém je pro Turecko kurdská menšina, která tvoří přibližně 20 procent obyvatel Turecka a je tedy nejpočetnější a také se nejhlasitěji pere za svá práva. Tento spor se po letech ignorování požadavků tureckými politiky velmi vyhrotil a v současnosti v podstatě Kurdové, tedy konkrétně ozbrojená strana kurdských pracujících, vede s tureckou armádou válku. Obě skupiny proti sobě otevřeně útočí a spor nemá žádnou naději na brzké vyřešení,“ uvádí Julie Urbišová.
Turecko ale v posledních letech ustoupilo v několika bodech, rozšířilo jim do jisté míry práva kulturní i politická.
Dalšími výraznějšími menšinami jsou Arméni, Řekové a Židé a těchto skupin se především týkají spory v oblasti vzdělání a možnosti provozovat své náboženství. Křesťané například požadují, aby se mohli podílet na náboženské politice státu a využívat stejné finanční výhody, jaké využívají jejich muslimští spoluobyvatelé.
Spory s Armény a Řeky jsou pak převážně živeny neustálými návraty do historie, tedy například tím, že Turecko nechce přiznat svůj podíl na arménské genocidě.
„Příští týden si komise vyslechne zástupce další, ne příliš početné náboženské menšiny, a to takzvaných syrských křesťanů, kterých žije v Turecku zhruba 17 000. Jejich zástupce se pro média vyjádřil, že řecký patriarcha nereprezentuje jejich zájmy a proto sami zažádali o přijetí v parlamentu, což se teď po několika měsících čekání stane. Také oni chtějí předložit své požadavky a pohled na problematiku menšin v Turecku a podílet se na vzniku nové ústavy,“ dodává Urbišová.
