Popravy a drancování, kritizuje lidskoprávní organizace tureckou bezpečnostní zónu v Sýrii

Jednotky syrských povstalců, kteří společně s tureckou armádou kontrolují území na severovýchodě Sýrie, popravují v regionu civilisty a drancují kurdský majetek. Ve středu to ve své zprávě uvedla organizace Human Rights Watch.

Damašek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Chlapec s tureckou vlajkou vyprovází armádní vozidlo v pohraničním městě Akçakale | Zdroj: Reuters

Ankara tvrdí, že se tyto jednotky společně s tureckou armádou snaží v místě vytvořit bezpečnou zónu pro návrat syrských uprchlíků. Exilová Syrská organizace pro lidská práva už v pondělí Ankaru vyzvala, aby vyšetřila podezření těchto skupin z toho, že v regionu obchodují s lidskými orgány.

Turecká ofenziva na severovýchodě Sýrie začala 9. října, kdy se Ankara v rámci operace Pramen míru rozhodla v této oblasti zřídit bezpečnou zónu pro návrat velké části z 3,6 milionu Syřanů, kteří od vypuknutí občanské války v roce 2011 utekli do Turecka. „Popravy lidí, drancování majetku a bránění uprchlíkům v návratu do jejich domovů je pádným důkazem, proč Tureckem deklarovaná ‚bezpečná zóna‘ nemůže být bezpečná,“ uvedla ředitelka blízkovýchodní sekce Human Rights Watch Sarah Leah Whitsonová. „Skupiny, které ovládají tuto oblast, samy porušují lidská práva civilistů a diskriminují lidi kvůli etnickému původu,“ dodala.

Civilians have been abused and even executed. Aid workers have disappeared.

These human rights abuses (and potential war crimes) happened in a 'safe zone' in Syria that Turkey controls.

Daily Brief: trib.al/SoZ0wAn

12:05 – 27. 11. 2019

68 49

Oblast na severovýchodě Sýrie ovládly před několika lety arabsko-kurdské jednotky, jejichž hlavní součástí jsou kurdské milice YPG, které Ankara považuje za teroristickou organizaci. Jednotky YPG však v minulosti ve spolupráci se Spojenými státy bojovaly proti teroristické organizaci Islámský stát. Motivem turecké invaze byly hlavně obavy z vlivu Kurdů u syrsko-tureckých hranic, na jejichž druhé straně v Turecku žijí též Kurdové a operují tam kurdští separatisté.

V důsledku turecké invaze už podle Syrské organizace pro lidská práva od října zemřelo asi 150 civilistů a přes 300 tisíc lidí muselo opustit své domovy. Organizace sleduje situaci v Sýrii z Británie a tvrdí, že má v terénu své informátory. Na svých stránkách v pondělí uvedla, že má informace o možném využívání Kurdů z oblasti kontrolované Ankarou k obchodu s lidskými orgány. Dokumentovala to na svědectví o případu majitele autoservisu, který byl lehce zraněn při bombovém útoku ve městě Tal Abjád. Měl pouze zraněnou ruku, ale z nemocnice byl přivezen mrtvý s rozřezaným břichem.

Syrské město Tal Abjád | Foto: Kemal Aslan | Zdroj: Reuters

Stejná organizace též s odkazem na svůj místní zdroj uvedla, že ozbrojenci podporovaní Ankarou přepadli 18. listopadu v Tal Abjádu obchod kurdského majitele, který vyrabovali a poté zosnovali bombový útok, aby zakryli své zločinné počínání.

Mezi další případy násilností, které se na severovýchodě Sýrie odehrály, patří i případ syrsko-kurdské političky Hevrin Chalafové, kterou 12. října podle obou zmiňovaných lidskoprávních organizací popravili ozbrojenci podporovaní Ankarou.

V oblasti zmizeli také tři pracovníci kurdského Červeného půlměsíce, z nichž nejméně jeden byl podle Human Rights Watch popraven.

sot, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme