Pro Turky je nesmírně důležité členství v NATO, Erdogan se totiž bojí Putina, tvrdí politoložka

Turecká vojenská invaze do severní Sýrie znovu zamíchala kartami v dlouhé a složité hře o uspořádání celého neklidného regionu. Kdo je spojencem a o co vlastně Turkům, Spojeným státům, Rusku a Evropě jde?

interview plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Turecký prezident Erdogan chce na syrské straně hranice vytvořit 32 kilometrů hlubokou bezpečnou zónu, kam by rád přemístil jeden až dva miliony syrských uprchlíků, kteří dnes žijí v Turecku. | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Americké delegaci se v Ankaře sice podařilo dojednat dočasné příměří, ale Kurdové, kteří stojí proti tureckým zbraním, se cítí zrazeni Spojenými státy. Spojenecké armádě v čele se Spojenými státy totiž pomáhali bojovat proti teroristům z tzv. Islámského státu. Co vlastně pětidenní příměří znamená?

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Bumby

Podle politoložky Lucie Tungul z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci je celé příměří velmi problematické.

„Protože tam chyběla kurdská strana a Rusko, které hraje zásadní roli při podpoře režimu (syrského prezidenta) Bašára Asáda. Vypadá to, že si Spojené státy ani Turecko nepřejí nějakou velkou eskalaci… Myslím, že nikdo z aktérů neočekával tak obrovský tlak světového veřejného mínění. Dřívějších operací, které Turecko na syrském území proti Kurdům podniklo, si totiž nikdo ani nevšiml,“ říká v Interview Plus.

Syřané, Kurdové vs. teroristé

Incidenty ze strany Turků provázely celou válku v Sýrii. „Nebylo jednoduché uhlídat celou hranici, která je dlouhá 900 km. Navíc, když Turecko na začátku přijímalo všechny syrské uprchlíky,“ dodává. 

‚Ženy jsou nešťastné, děti se ve škole nic nenaučí.‘ Co říkají Turci o odsunu syrských utečenců?

Číst článek

Kdo je teď ten hlavní protivník turecké armády? Podle politoložky jsou to samozřejmě syrské kurdské milice YPG.

„Když se podíváte na média v Turecku, tak se tam pořád dokola objevují informace, že nejde o boj proti Kurdům nebo Syřanům, ale proti teroristům Kurdské strany pracujících PKK, která je ale stále na seznamu teroristů. Není tam jediný hlas, který by to zpochybnil, taky proto, že média jsou velmi silně kontrolovaná vládou,“ odpovídá Tungul.

Stejně jako se veřejnost rozhodně nedozví, kdo vlastně na hranicích doopravdy umírá. Už se ale z některých evropských zemí NATO ozývají hlasy, že Turci mají právo na sebeobranu.

Přesun uprchlíků

Prezident Recep Tayyip Erdogan tak chce na syrské straně hranice vytvořit 32 kilometrů hlubokou bezpečnou zónu, kam by rád přemístil jeden až dva miliony syrských uprchlíků, kteří dnes žijí v Turecku.

„To je jedna ze zásadních, možná nejzásadnějších věcí, které jsou obsaženy ve smlouvě se Spojenými státy… Situace v zemi se stává nesnesitelnou. V tuto chvíli začíná stěhování syrských uprchlíků z velkých tureckých měst do provincií, kde by měli být i zaregistrováni. Za poslední tři roky ale Istanbul nezaregistroval ani jediného migranta, protože tvrdí, že kapacita byla dosažena.“

Na severovýchodě Sýrie pokračuje i po uzavření dočasného příměří střelba

Číst článek

Přitom je v Turecku celkově 3,5 % Syřanů, ale jsou města hlavně na jihu země, kde syrská populace tvoří někde i 23 % obyvatelstva. „Není možné, aby se splnilo to, co syrská vláda deklaruje, a to přesun až 3 milionů uprchlíků (do autonomní oblasti). To není v jejich silách, ale několik stovek tisíc, to možné je,“ říká politoložka.

Země, ve které Erdogan vládne tvrdou rukou, je navíc už několik let v ekonomické krizi, kterou se snaží kompenzovat jak uměle nízkými úrokovými sazbami, tak investicemi do infrastruktury. „Protože už ale není moc kam dál investovat, tak jistě vidí příležitost pro turecké firmy právě v prostoru na hranicích Sýrie. Tam bude potřeba postavit zcela novou infrastrukturu, silnice, školy, nemocnice apod.,“ vypočítává.

Erdogan vs. EU + NATO

V Evropě se už dlouho vede debata, jestli by měli Turci být součástí EU, nebo ne. „Turecká opozice říká, že EU pokračuje v jednání navzdory tomu, že Turecko už reálnou demokracií není. To samozřejmě neuslyšíte z vládních kruhů, které tvrdí, že je víc demokratické než celá Evropa.“

A Erdogan se do Evropy rád strefuje i kvůli migrační vlně. „Říká, že moralizuje a ukazuje, co by Turci měli a neměli dělat, ale nebyla ochotna si k sobě vzít ani část uprchlíků… Ostatně, celá dohoda o uprchlících byla Erdoganem prezentovaná tak, že Evropa je slabá a po odchodu Velké Británie potřebuje novou silnou ekonomiku, jakou je Turecko.“

Kdo je tedy v současnosti Erdoganovým spojencem? Rusko, nebo Spojené státy? „Sice už Erdogan dlouho jede na antiamerické vlně - po nezdařeném vojenském puči se objevilo plno spekulací, dokonce že i PKK je přes CIA řízena Spojenými státy -, ale pro bezpečnost Turecka je nesmírně důležité členství v NATO.“

Celý region je totiž velmi nestabilní, „zároveň se ale bojí Rusů, kteří pro něj nejsou spojencem, ale musí s nimi počítat“. „Rusko je totiž nesmírně důležité i pro tureckou ekonomiku,“ přibližuje Lucie Tungul z Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Proč je tak těžké uchopit Kurdy jako národ? Proč jsou tak nejednotní? Kdo je to PKK a co vlastně chce? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.

Jan Bumba, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme