Končí výjimečný stav, proti terorismu ale budeme bojovat dál, hlásí Turecko. V hledáčku má i Gülena

V Turecku skončí tento týden výjimečný stav, který byl zaveden po pokusu části armády o puč v červenci 2016. Turecká vládní strana ale v pondělí předložila parlamentu návrh zákona, který označuje za protiteroristický a který posílí pravomoci úřadů mimo jiné pokud jde o možnost delší vazby podezřelých osob bez vznesení obvinění. Zákon má také rozšířit okruh důvodů pro zákaz demonstrací, informoval v úterý deník Hürriyet.

Ankara Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výjimečný stav byl v Turecku vyhlášen v červenci 2016 a od té doby byl každé tři měsíce prodlužován. Poslední prodloužení z letošního dubna vyprší ve čtvrtek. Opozice výjimečný stav kritizovala s tím, že ho vláda využívá k pronásledování svých oponentů. Za jeho trvání režim v souvislosti s pokusem o puč pozatýkal na 50 tisíc lidí a na 160 tisíc lidí, včetně soudců, policistů nebo učitelů, přišlo o práci.

Dva roky od nevydařeného puče v Turecku: Erdogan posílil, 50 000 lidí je za mřížemi

Číst článek

„Konec výjimečného stavu neznamená, že skončí boj proti terorismu. Budeme pokračovat v boji proti všem formám terorismu, obzvláště proti organizaci FETÖ,“ prohlásil v pondělí turecký ministr spravedlnosti Abdülhamit Gül s odkazem na hnutí Fethullaha Gülena, jehož vláda tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana dlouhodobě viní ze snahy svrhnout režim.

Nový protiteroristický zákon má například umožnit guvernérům dočasně zakázat osobám, které představují „riziko pro veřejný pořádek a bezpečnost“, vstup do určitého regionu. Zákon také předpokládá v určitých případech možnost několikerého prodloužení vazby bez vznesení obvinění. Deník Hürriyet uvedl, že návrh také rozšiřuje důvody pro zákaz demonstrací, blíže to ale neupřesnil.

V Turecku byl minulý týden zaveden prezidentský systém, který dává prezidentovi Erdoganovi větší pravomoci. Už o víkendu vydal Erdogan devět prezidentských dekretů, jimiž upravil fungování pěti desítek institucí. Například řada finančních institucí, včetně centrální banky a několika kontrolních finančních orgánů pro banky a kapitálové trhy, bude nově spadat jen pod ministerstvo financí, zatímco dříve spadaly tyto orgány pod více ministerstev.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme