Turecko vydalo zatykače na dalších 184 lidí kvůli pokusu o puč z roku 2016

Turecká prokuratura vydala zatykače na dalších 184 lidí, většinou vojáků, kvůli pokusu části armády o převrat z roku 2016. Informovala o tom dnes agentura Anadolu. Policejní razie se uskutečnila ve většině tureckých provincií i v severní části Kypru, kde je turecká armáda přítomna od invaze v roce 1974, jež vedla k rozdělení tohoto ostrova.

Ankara Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Turecko - policie

Ze 184 lidí, na které byl vydán zatykač, je většina vojáků. (ilustrační foto) | Zdroj: Reuters

Zatykače vydala prokuratura města Izmir na 184 osob, z toho 123 jsou vojáci. Je mezi nimi i několik vyšších důstojníků. Podle agentury Reuters bylo od pokusu o převrat z roku 2016 z armády vyloučeno přes 20 000 lidí.

Turecká vláda viní ze zosnování pokusu o puč z roku 2016 duchovního Fethullaha Gülena. Ten žije od roku 1999 v USA a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ho dlouhodobě viní ze snahy jeho vládu svrhnout. Gülen obvinění ze zosnování puče odmítá.

Turečtí vládní představitelé chtějí rozpustit prokurdskou HDP. Podle vlády podporuje terorismus

Číst článek

Od pokusu o puč z července 2016, při jehož potlačování zemřelo na 250 lidí, je v osmdesátimilionovém Turecku vedeno soudní řízení proti 80 tisíc lidí. Dalších zhruba 150 tisíc státních zaměstnanců, včetně soudců, policistů i učitelů, bylo od té doby kvůli údajnému napojení na Gülenovo hnutí vyhozeno z práce. Jeden z největších procesů v této kauze skončil loni v listopadu. Odsouzeny v něm byly čtyři stovky lidí, z toho na 330 osob, zejména vojáků, dostalo doživotní tresty vězení. Několik obžalovaných, kteří jsou na útěku, včetně Gülena, má být souzeno v jiném procesu.

Gülenovou hnutí Hizmet (Služba) bylo založeno v 70. letech minulého století a provozovalo mimo jiné školy či nemocnice, také v zahraničí, a před čistkami z posledních let vlastnilo v Turecku i některá média. Gülen býval dříve Erdoganovým spojencem, než se oba názorově rozešli a Erdoganova vláda hnutí označila v roce 2014 za teroristickou organizaci FETÖ (Fethullahova teroristická organizace).

Rozsáhlé pronásledování Gülenových příznivců začalo už po korupčním skandálu z roku 2013, v němž figurovali ministři tehdejší vlády i syn, tehdy premiéra a nyní prezidenta, Erdogana. Vláda označila kauzu za pokus o její svržení a úřady pozatýkaly desítky policistů, prokurátorů i soudců, kteří se na vyšetřování korupčního skandálu podíleli. V říjnu 2014 bylo toto vyšetřování zastaveno pro nedostatek důkazů.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme