Turecký parlament podpořil ústavní změny, které dávají nové pravomoci prezidentu Erdoganovi

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan pravděpodobně brzy dostane nové pravomoci. Parlament v neděli v prvním čtení totiž schválil změny ústavního zákona, které posilují jeho pravomoci. Opozice se ale obává, že tato ústavní změna by mohla zemi ohrozit rostoucím autoritářstvím hlavy státu, napsala agentura Reuters.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan | Zdroj: Reuters

Zákonodárný sbor začal zákon v prvním čtení postupně schvalovat v pátek, kdy odhlasoval první tři jeho články. Poslední, osmnáctý článek poslanci přijali v neděli večer. Nyní mají dvoudenní přestávku, po níž zahájí debatu o možných změnách schválené předlohy před druhým kolem hlasování. Definitivně by mělo o důležitém normativním aktu rozhodnout třetí kolo hlasování.

Návrh úpravy základního zákona by Erdoganovi umožnil zůstat v úřadu teoreticky až do roku 2034. Kromě toho by směl zůstat členem politické strany a vydávat vlastní dekrety. Parlament by také přišel o možnost dohledu nad výkonem funkce hlavy státu. V případě definitivního schválení ústavního zákona by se prezident mohl vrátit do řad vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) a posílit tak svůj vliv v zákonodárném sboru.

Pokud poslanci zákon odhlasují, musí reformu ústavy ještě v referendu schválit voliči. To by se mohlo uskutečnit ještě letos na jaře. Podle listu Hürriyet ústřední volební komise připravuje jeho konání na 2. dubna. Aby ústava prošla parlamentem, musí pro ni zvednout ruku nejméně 330 z celkového počtu 550 zákonodárců.

Vládní AKP má v parlamentu pouze 316 hlasů, podporu má ale ústavní reforma i u většiny poslanců opoziční nacionalistické Strany národní akce s 39 zákonodárci. Poslední, osmnáctý článek nového zákona podpořilo 344 poslanců. Proti návrhu vystupují opoziční levicová Lidová republikánská strana (CHP) a prokurdská Lidová demokratická strana, které případné schválení ústavních změn označují za počátek autoritářského režimu v Turecku.

Podle CHP je dokonce celé hlasování protiústavní. Poslanci by totiž měli o změnách základního zákona hlasovat tajně. Řada zákonodárců vládní AKP ale svůj hlas odevzdala veřejně.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme