Turecký prezident slíbil kurdským separatistům odplatu za útoky
Nejméně 24 tureckých vojáků zemřelo v noci na dnešek po útocích kurdských separatistů v blízkosti hranic s Irákem. Dalších 20 je zraněno. Jde o největší ztráty na turecké straně za posledních několik let. Rodinám zabitých vojáků kondoloval přes média turecký prezident Abdullah Gül a zároveň slíbil odvetu, která na sebe nenechala dlouho čekat.
„Ti, kteří si myslí, že mohou touto cestou Turecko ochromit, uvidí, že naše odplata za útoky bude velká,“ reagoval Gül.
Dodal, že jeho země bude bojovat proti terorismu až do samotného konce, i když ví, že je to dlouhodobý proces.
„Takové sliby se tady opakují pokaždé, když k něčemu takovému dojde. Je těžké teď odhadnout, zda mohou přijít v úvahu nějaká vyjednávání,“ myslí si spolupracovnice Radiožurnálu v Turecku Julie Urbišová. Podle ní proběhlo už v minulosti mnoho pokusů o vyjednávání, ovšem bezvýsledně.
Do regionu ráno zamířilo vedení turecké armády a premiér Erdogan, který kvůli útokům zrušil svůj plánovaný program, svolal mimořádnou schůzi vlády. Sám také chystá návštěvu v oblasti.
Boje stále pokračují
Kurdští separatisté v noci zaútočili na osm vojenských a policejních stanovišť v provincii Hakkari v blízkosti hranic s Irákem. Turecká armáda pronásleduje skupiny kurdských povstalců i na iráckém území, kde je většina základen nelegální PKK, tedy Kurdské strany pracujících.
Turecká vláda nedávno vyjednávala s iráckou stranou o prodloužení spolupráce v boji proti radikálům a právě to jí teď umožňuje přecházet hranice.
Podle agentury Reuters měla turecká armáda postoupit už 4 km na území Iráku. Na základny v horách na irácké straně zároveň zaútočila turecká letadla. Mezi Kurdy už je údajně 15 obětí.
PKK po Turecku dlouhodobě požaduje autonomii. Boje mezi kurdskými separatisty a tureckou armádou znovu zesílily v létě a překročily region jihovýchodního Turecka. K výbuchům došlo od té doby v Ankaře, i v turistických oblastech na jihozápadě země.
„V podstatě to odpovídá tomu, kam terorismus směřuje – aby nastolil strach mezi obyvateli. Takže nejde už jen o jihovýchodní část Turecka, ale určitá nervozita panuje po celé zemi,“ dodává Urbišová.
Snaha o autonomii
„V Turecku vedle sebe žijí dvě národní entity, Turci a Kurdové. Kurdská strana pracujících, považovaná ve většině demokratických zemí za teroristickou organizaci, vede už více než 20 let ozbrojený boj proti turecké armádě, původně za nezávislost, nyní snad již jen za autonomii, eventuelně uznání práv kurdské menšiny v Turecku,“ objasňuje situaci v zemi bývalý velvyslanec v Turecku Tomáš Laně.
Současná vláda se podle něj v minulých letech pokoušela o uklidnění napětí, kurdské menšině tedy byla postupně přiznána některá práva – jednalo se například o výuku jazyka na základních školách nebo o uznání identity.
Došlo prý i k tajným jednáním mezi tureckou tajnou službou a kurdskými separatisty. „Po letošních volbách, které opět drtivě vyhrála Strana spravedlnosti a rozvoje premiéra Erdogana, však byly tyto rozhovory přerušeny, a to bylo pravděpodobně důvodem k eskalaci násilí ze strany PKK,“ domnívá se Laně.
Zvětšit mapu
