Turecký ústavní soud zvažuje zákaz prokurdské strany

Turecký ústavní soud zvažuje zákaz kurdské Strany demokratické společnosti (DTP). Stranu, která má v tureckém parlamentu 21 křesel, úřady podle BBC obviňují z podpory kurdských separatistů.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kurdská vesnice | Foto: Klára Stejskalová

Podle Michala Thima, odborníka na Turecko z Asociace pro mezinárodní otázky, se existence strany DTP stala předmětem jednání ústavního soudu proto, že je údajně napojena a podporuje Kurdskou stranu pracujících (PKK), která je považována za teroristickou organizaci.

Soudy v Turecku jsou stále podle něj nakloněny přísně sekularistickému pojetí tureckého státu a dívají se na aktivity směrem ke Kurdům přísněji, než jsou obecně přijímány.

Přehrát

00:00 / 00:00

Turecký ústavní soud zvažuje zákaz kurdské Strany demokratické společnosti (DTP). Téma pro Michala Thima, odborníka na Turecko z Asociace pro mezinárodní otázky, na Rádiu Česko.

"Tvrzení tureckých soudů se opírají hlavně o výroky čelných představitelů strany, než že by existovaly nějaké faktické důkazy o spolupráci. Faktem ale je, že DTP i přes výzvy a apely, aby uznala, že je PKK teroristická strana, to odmítla přímo učinit," uvedl na Rádiu Česko.

Zakázaná Kurdská strana pracujících zahájila ozbrojenou kampaň v roce 1984, během ní zahynulo asi 40 tisíc lidí. Vláda premiéra Recepa Tayyipa Erdogana chce tu kampaň ukončit.

Napětí na jihovýchodě Turecka

"Kampaň v největší síle skončila už v roce 1999, kdy byl vůdce strany chycen a odsouzen - nejdříve na smrt, potom to bylo změněno na doživotí. Takže dneska PKK už není tou efektivní vojenskou silou, jakou byla v 90. letech. Nicméně v roce 2004 obnovila aktivity na tureckém území," uvedl Thim.

Agentury si všímají, že napětí na jihovýchodě Turecka, kde žijí převážně Kurdové, se během posledních měsíců zhoršilo, přestože vláda se snaží vztahy s kurdskou menšinou zlepšit.

"V posledních dnech se objevují zprávy, že jak Kurdská strana pracujících, tak i Strana demokratické společnosti stáhly původní podporu pro nový kurdský plán turecké vlády a s tím souvisí i obnovení násilností zejména na jihovýchodě Turecka," uvedl analytik.

Postavení kurdské menšiny se zlepšilo

Co se týče postavení kurdské menšiny v Turecku, to se podle Thima od 80. let podstatně změnilo. Zejména začátkem tohoto desetiletí, kdy se turecká vláda snažila zahájit přístupové rozhovory s Evropskou unii se začala prosazovat širší práva pro turecké Kurdy.

"Podmínky se sice zlepšily, ale musíme bát na vědomí, že území, kde žije nejvíce Kurdů, je nejvíce strukturálně postiženou oblastí dnešního Turecka," dodal Michal Thim, odborník na Turecko z Asociace pro mezinárodní otázky.

Martin Křížek, Helena Berková, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme