Turečtí Kurdové získají více práv
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan by měl dnes mluvit v parlamentu o plánovaných vládních reformách, které se týkají práv kurdské menšiny. Turecko má více než 71 milionů obyvatel a Kurdové tvoří zhruba 17 procent populace. O ústupcích vůči Kurdům už poslanci debatovali v úterý. Ankara chce těmito kroky ukončit boj kurdských separatistů, který trvá už čtvrt století.
Již nyní se smí na veřejnosti mluvit kurdsky, za což byl kdysi trest smrti. Nikdo se nesměl ke kurdství hlásit.
Sice se kurdština ještě nesmí používat na úřadech, novinkou letošního roku je ale používání kurdštiny ve vysílání televize. V zemi již v kurdštině vysílají desítky kurdských satelitních televizí, které sledují miliony diváků na kurdském jihovýchodě.
O vztahu turecké společnosti ke kurdské menšině mluvil na Rádiu Česko zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu 1-Radiožurnálu Milan Slezák.
Kurdsky lze dnes mluvit i v některých soukromých školách. A turecký premiér dnes v parlamentu pravděpodobně používání kurdštiny ještě rozšíří.
V minulosti se přitom ke svému kurdství nesměl hlásit ani jeden z tureckých prezidentů, který byl poloviční Kurd. Bylo to ale veřejné tajemství.
Podle turecké opozice, která s plánem nesouhlasí, vládní záměr ohrožuje jednotu národa. Mnoho Turků se totiž dodnes bojí, že pokud se dá Kurdům autonomie nebo se jim bude jinak ustupovat, vznikne samostatný kurdský stát.
Reformy vylepší vztahy s Kurdy i s EU
Vládní ústupky mají jednak pomoci ukončit konflikt s kurdskými povstalci, který si od roku 1984 vyžádal již 45 tisíc mrtvých, ale také vylepšit pozici Turecka v přístupových jednáních s Evropskou unií. Turecko je kandidátskou zemí od roku 1999, přístupová jednání zahájilo v roce 2005.
Kurdové ale podle mnoha hlasů vždy byli pouhým zástupným problémem v přístupových jednáních s Evropskou unií. Některé země Turecko v EU nechtějí proto, že je Turků prostě mnoho a natalita zdejších obyvatel vysoko překračuje průměr Evropské unie. Za několik let bude Turků více, než Němců a už jich je víc, než Francouzů.
Takto velký stát by tak měl v unii větší slovo, než zakladatelské státy.