U Fukušimy zůstávají stovky těl, kvůli radiaci je nelze odvézt

Radiace v moři u jaderné elektrárny Fukušima 1 dále roste. Naměřené hodnoty izotopů jódu už více než 4300krát přesahují povolené limity. Kvůli obavám z ozáření také v blízkosti elektrárny zůstává na tisíc těl obětí přírodní katastrofy. Úřady proto teď hledají způsoby, jak je z evakuační zóny odvézt a zároveň nevystavit radiaci jejich příbuzné a pracovníky márnic.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Obyvatel evakuačního centra nedaleko Fukušimy prochází měřením radiace | Zdroj: Reuters

Podle policejních zdrojů byla těla vystavena vysokým dávkám záření, což potvrzují i zjištěné hodnoty u jedné z obětí nalezené v obci Okuma vzdálené od jaderné elektrárny pět kilometrů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Situaci v Japonsku tři týdny po katastrofě popsal na Rádiu Česko ředitel Českého centra v Tokiu Petr Holý

Kvůli tomu byl už přerušen transport těl mimo evakuační zónu. Úřady v této souvislosti neskrývají obavy z možného rizika, kterému jsou policisté, lékaři i pozůstalí vystaveni.

Zároveň uvádějí, že hrozí i únik radiace při kremaci, v případě pohřbívání do země zase zamoření půdy. Jednou z možností je proto dekontaminace těl přímo na místě, kde jsou objevena, podle expertů ale v takovém případě může dojít k jejich poškození a ztížení následné identifikace.

Vládní mluvčí Jukio Edano dnes uvedl, že vláda zatím nechystá rozšíření dvacetikilometrové evakuační zóny, jak to požadují některé japonské i mezinárodní organizace.

Podle ředitele Českého centra v Tokiu Petra Holého nepanuje mezi Japonci žádná panika, v postižených oblastech ale roste nervozita. „Zítra to budou od zemětřesení tři týdny a problém pořád trvá. Jednou se ukáže, že situace je lepší, pak zase naměřené hodnoty nejsou tolik příznivé, takže je to pro lidi velmi stresující,“ popsal Holý.

Počet obětí zemětřesení a následné vlny tsunami dosáhl oficiálně 11.362, dalších 16.290 lidí je nezvěstných. Škody se odhadují na 300 miliard dolarů (5,2 bilionu korun) a katastrofa se tím dostává na první místo v pomyslném žebříčku světových živelních pohrom.

Robert Mikoláš, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme