U některých soudů ve Francii zasednou nově laici jako přísedící
U některých francouzských soudů už brzy vedle ctihodných soudců zasednou i laici. V regionech Dijon a Toulouse mají za to, že soudci jsou často odtržení od běžného světa, a tak je chtějí posílit o zvláštní poradce z řad laiků. Lidem nabízejí možnost zasednout jako přísedící.
Podle Michala Bobka, specialisty na právo Evropské unie na Oxfordské univerzitě, jde v rámci Francie o novinku: „Protože Francie jako taková tradičně znala laickou participaci v podobě porot, nikoliv přísedících.“
„Porota jako taková, jak ji tedy známe z amerických a jiných filmů, jsou prostě ty rozhněvaní muži, kteří rozhodují pouze o vině a o trestu a poslouchají. Zatímco přísedící je skutečně soudce laik, tedy člověk, který sedí se soudcem, spolurozhoduje a účastní se řízení,“ vysvětluje Bobek.
O laické participaci u francouzských soudů v podobě přísedících mluvil ve Světě o jedné na Rádiu Česko Michal Bobek, který vyučuje právo EU na Oxfordské univerzitě
Podle Bobka ve Francii zaznívají hlasy po potřebujeme přiblížení spravedlnosti běžnému občanu: „Francie sice má porotní soudy, ale člověk je souzen porotou pouze pro závažné zločiny. Jak říkají francouzští politici, drtivá většina běžné trestné činnosti soudí výlučně profesionální soudci.“
„Francie trestní věci rozlišuje na tři okruhy: přestupky, o kterých rozhoduje policejní tribunál, potom jakési běžné trestní činy, o kterých rozhoduje takzvaný korekční tribunál, kam právě teď dali ty přísedící, a pak těžké trestné činy, o kterých rozhoduje právě porotní soud.“
Ve Francii se přísedícím z lidu může stát kdokoli starší třiadvaceti let s čistým trestním rejstříkem. Ze zájemců se pak losuje.
