Účast ve volbách do EP opět mírně klesla
Odhady účasti ve volbách do Evropského parlamentu se v celé Unii pohybují na 44 procentech. Staré členské státy by měly mít celkově účast kolem 48 procent, což je jen o něco méně než při volbách před 5 lety, ovšem celoevropský výsledek výrazně kazí země, které se k EU připojily letos v květnu. Celkově bylo v této 10 volit jen necelých 29 procent lidí. Účast kolem 20 procent hlásí Slováci a také Estonci, v Polsku bude zřejmě ještě nižší. V celé Evropské unii podle předběžných údajů přišlo vybírat europoslance jen něco přes 44 procent voličů.
Pokud se toto číslo potvrdí, bude to znamenat pokračování trendu, který můžeme pozorovat už od zavedení přímých voleb v roce 1979. Přestože moc europarlamentu citelně roste, lidí chodí volit čím dál méně. Tyto výsledky velmi znepokojují dosavadního šéfa liberálů v parlamentu Grahama Watsona. "Je jasné, že tak nízká volební účast v některých zemích by měla vést k vážné reflexi. Měli bychom se zamyslet nad tím, proč lidé nevyužívají možnost jít k volbám, které jsou tak důležité pro všechny naše státy. Možná jsou lidé někde i poněkud unavení. Měli v krátké době parlamentní, regionální volby, měli referenda o vstupu do Unie. I to možná částečně hraje roli."
Výsledky podle zemí
Pravice a pravý střed budou podle prvních odhadů tahouny v Evropském parlamentu v příštích pěti letech. Jejich hlavním soupeřem zůstanou formace hlásící se k levici a levému středu. Výrazně také přibude poslanců z různých extrémních a nečitelných proudů. Vyplývá to z předběžných výsledků voleb v 25 členských státech, jak se zatím sešly v bruselském sídle Evropského parlamentu. Hlasování potvrdilo ve většině případů obvyklou tendenci trestat stávající vlády. Země s levicovými kabinety hlasovaly výrazně napravo; tam kde jsou pravicové vlády, se naopak vedlo lépe levici.
Výrazné vítězství opozičního Fideszu přinesly volby do Evropského parlamentu v Maďarsku. Volební účast byla pod očekávání. Sotva dosáhla 39 procent. Povinný 5procentní práh překročily jen 4 parlamentní strany. Polovinu z 24 maďarských euromandátů získal Fidész a pokud připočítáme ještě jeden mandát další opoziční strany Maďarského demokratického fóra je poměr 13:11 ve prospěch opozice. Socialisti budou mít 9 a menší liberální strana Liberální svaz svobodných demokratů 2 poslance.
Tři vítězové a jeden poražený, tak skončily podle prvních komentářů eurovolby v Německu. Zcela propadla vládnoucí SPD, která získala jen 22 procent hlasů, naopak opoziční konzervativní pravice navzdory lehké ztrátě oproti minulým volbám, vyhrála s více než 45 procenty, dalšími vítězi jsou Zelení s více než 11 procenty a liberální FDP se 6, shodně jako pátá strana, která zasedne v EP - postkomunistická PDS. "Zprávou dnešního dne je, že všichni ztratili důvěru v sociální demokracii. A ani výměna Gerharda Schrödera v čele SPD nepomohla," hodnotí volební klání šéfka vítězné CDU Angela Merkelová. SPD svou nejhorší poválečnou volební porážku na spolkové úrovni uznává, její předseda Müntefering ale dodává: "Očividně jsme nezískali důvěru lidí a nezískali jsme je pro reformní politiku tak široce, jak bychom potřebovali." "Jsme jasnými vítězi těchto eurovoleb," tvrdí Reinhard Bütikofer šéf Zelených, kteří s více než 11 procent obsadí v EP dvakrát více křesel - 12. Také šéf liberálů Westerwelle neskrývá radost: "FDP je po deseti letech absence znovu v EP. To je obrovský úspěch!"
Ve Španělsku se vítězem voleb stali vládní socialisté. Ti podle předběžných odhadů získali 43 procent hlasů. Druhá za nimi skončila opoziční Lidová strana se 40 procenty. Socialisté, kteří vyhráli v březnu parlamentní volby, by tak mohli mít až 26 europoslanců. Konzervativní opozice může počítat s 21 až 24 mandáty. Zbývající křesla ze 54, které v novém Evropském parlamentu Španělsku připadnou, si rozdělí koalice regionálních stran z Baskicka, Galicie a Katalánska, Sjednocená levice, kandidátka Evropa národů a Evropská koalice.
Ve volbách v Řecku zaznamenali podle odhadů výrazné vítězství konzervativci z vládnoucí Nové demokracie. Řecko zastupuje v Evropském parlamentu 24 poslanců. Za velké vítěze kyperských voleb označuje agentura AFP komunisty a pravicovou opozici. Podle sondáže, kterou krátce po uzavření volebních místností zveřejnila televizní stanice CyBC, by tyto strany měly obsadit v novém EP po dvou křeslech. Kypr má v EP celkem šest zástupců.
Ve Francii se potvrzují výsledky průzkumů, které ve volbách do Evropského parlamentu favorizovaly levicovou opozici. Podle prvních zveřejněných průzkumů agentury TNS Sofres by levice tady ve Francii měla získat kolem 42 procent hlasů. Vládní pravice asi 38 procent. Účast byla o něco nižší než v posledních volbách v roce 1999, ale měla by se podle zmíněného průzkumu pohybovat kolem 40 procent. To je sice nižší číslo než v roce 1999, ale zjevně nejde o drastický propad, spíše o pokračování dlouhodobého trendu.
