Účastníci mnichovské konference se shodují na potřebě zapojit Rusko do bezpečnosti Evropy
Na přání zapojit Rusko do evropských bezpečnostních projektů se v Mnichově shodli řečníci tamní prestižní konference. Podle německé kancléřky Angely Merkelové by se ale Evropská unie a Severoatlantická aliance neměly ve vztahu k Moskvě navzájem oslabovat. Budování amerického protiraketového štítu v Evropě obhajoval ráno český vicepremiér Alexandr Vondra. Ten už po setkání s americkou delegací vyjádřil přesvědčení, že nová americká administrativa bude v projektu pokračovat.
Český vicepremiér před desítkami prominentních hostů uvedl, že je třeba budovat protiraketovou ochranu proti zemím, které mají nebo se snaží získat zbraně hromadného ničení. Rusko by podle Vondry mělo být pozváno ke spolupráci na projektu protiraketového deštníku, ale nesmí mít právo veta.
Mimo ale nebude stát ani Severoatlantická aliance. "Vůbec bych nevylučoval, že v určité fázi jednání o protiraketové obraně podepíšeme s Ruskem dokonce nějakou příslušnou smlouvu," uvedl generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.
Ten vidí ve spolupráci s Ruskem velký potenciál, ale podle něj by nesměla Moskva například zpochybňovat teritoriální integritu Gruzie nebo oznamovat uzavření významné vojenské základny, kterou NATO potřebuje pro vedení operace v Afghánistánu.
Podle vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solany nabízí nástup nové americké administrativy skvělé možnosti. "Myslím, že v roce 2009 máme před sebou ústřední cíl - jít za rámec 'krizového managementu' a vstoupit do fáze skutečného řešení krizí. Myslím, že to můžeme dokázat," řekl Solana.
Kancléřka Angela Merkelová sice řekla, že Evropa má zájem na zapojení Ruska do bezpečnostních struktur, ale zároveň mu vyslala jasný vzkaz, že žádná třetí země nebude rozhodovat o tom, kdo se stane a kdo nestane členem Severoatlantické aliance. Šéfka spolkové vlády potvrdila závazek z bukurešťského summitu NATO, že se Ukrajina a Gruzie stanou členy aliance.
Zaujal bezesporu výrok francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, podle něhož už Rusko nepředstavuje bezpečnostní hrozbu pro Evropskou unii nebo NATO. Sarkozy se tak jasně vymezil vůči polskému premiéru Donaldu Tuskovi, který předtím řekl, že krize kolem dodávek plynu a konflikt v Gruzii otřásly důvěrou NATO v Rusko.
Podle předsedy polské vlády musí být vzájemný vztah Evropy a Ruska posuzován bez strachu a bez naivity. Tusk zopakoval, že Polsko nadále počítá s rozmístěním amerického systému protiraketové obrany ve Střední a Východní Evropě.
Alexandr Vondra dnes také opakovaně zdůraznil nutnost energetické bezpečnosti Evropy. Podle něj nemůžeme mluvit o skutečné diverzifikaci, dokud každá země Evropské unie nebude mít na výběr zásobování ze dvou různých zdrojů a přes dvě různé tranzitní země.
Smlouvy umožňující vybudovat radarovou základnu v Brdech, která se má spolu s raketami v Polsku stát základem amerického systému, schválil loni v listopadu Senát. Poslanecká sněmovna, kde převažují její odpůrci hlavně z KSČM a ČSSD, ale i menších vládních stran, o smlouvách zatím nehlasovala. Americký radar v Česku dlouhodobě odmítá i většina veřejnosti. Podle prosincového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění s ním nesouhlasí zhruba dvě třetiny lidí, opačný názor zastává necelá třetina.
K tématu si přečtěte také:
Vondra po jednání v Mnichově odmítl spekulace o výměně radaru za odzbrojení
Česká ambasáda nemá informace, že by USA vyměnily radar za odzbrojení
Američané podle senátora Dienstbiera odstoupí od stavby radaru v Česku
Schwarzenberg: Nová americká vláda od myšlenky protiraketového deštníku neupustí
Senátoři schválili smlouvy o radarové základně na našem území
A. Vondra: Nová americká vláda nezmění dramaticky plán radaru v Česku
