Události před 40 lety připomíná ve Varšavě výstava Invaze 1968

Také v Polsku si dnes připomínají srpnové události roku 1968. Polsko bylo jednou z pěti zemí Varšavské smlouvy, které do Československo vyslaly svá vojska. Právě to má připomínat výstava Ústavu národní paměti.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

výstava Invaze 1968 ve Varšavě

výstava Invaze 1968 ve Varšavě | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

Výstava Invaze 1968 se symbolicky koná v budově bývalého Ústředního výboru Polské sjednocené dělnické strany. V monumentálním betonovém kolosu dnes sídlí čítankový nepřítel komunistické strany: zcela kapitalistické Bankovní a finanční centrum.

Výstava z archivních dokumentů Ústavu národní paměti připomíná jak nechvalný vstup vojsk, tak akce živelného protestu proti politice ústředního výboru. Na srpen 1968 si živě vzpomíná také ředitel varšavské pobočky Ústavu národní paměti profesor Jerzy Eisler.

"Propaganda tehdy tvrdila, že šlo o velký organizační úspěch polské armády. Dnes víme, že je to velmi stinná stránka novodobé polské historie. Naštěstí se i tehdy našli lidé, kteří protestovali. Propaganda ale využívala hloupých a podlých předsudků, které Poláci měli ve vztahu k Čechům. Komunistická média záměrně připomínala třecí plochy mezi Poláky a Čechy v roce 1920, 1938 nebo těsně po válce. To ale nic nemění na tom, že invaze byla velmi špatnou kapitolou polských dějin."

Profesor Jerzy Eisler dodává, že teď už máme poměrně přesný obraz toho, co a jak se tehdy odehrálo a kdo nese hlavní odpovědnost.

"Víme, že člověkem, který rozhodoval, byl Leonid Brežněv, a že těmi, kdo na něj naléhali, byli Wladyslaw Gomulka a Walter Ulbricht. To oni přikládali pod kotlem. Od počátku do konce ale otěže drželi Sověti. Bez souhlasu Kremlu by žádný komunistický vůdce nemohl začít vojenskou operaci, což ale Gomulkovu a Ulbrichtovu odpovědnost nezmenšuje."

Podle profesora Eislera mají proto Poláci dodnes nedobrý pocit z účasti v potlačení československé revolty.

"Zkoušel jsem si představit situaci, že v roce 1980 vstoupila československá armáda do Polska, aby bojovala proti vznikajícím nezávislým odborům. Samozřejmě, že ani vy byste k nám nepřišli z vlastní vůle. Ani polští vojáci nebyli hlavním viníkem srpna 1968. Určitě bych Čechům ani Slovákům nic nevyčítal, byl by to ale těžký moment. Jestliže nám někteří Češi nebo Slováci něco zazlívají, pak je plně chápu. Nemůžu říci nic jiného než ´promiňte´."

Více podrobností k událostem v roce 1968 se můžete dozvědět na speciálním webu Českého rozhlasu nazvaném 1968.

Martin Dorazín, Marika Táborská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme