Rok vakcinace, nástupu Bidena i hledání nástupce Angely Merkelové. Co čekat v roce 2021 ve světě?

Volba nového amerického prezidenta byla jednoznačně nejočekávanější událostí roku 2020 a také v příštích dvanácti měsících bude nástup Joea Bidena do Bílého domu jednou z klíčových světových událostí. Vedle odchodu Donalda Trumpa se toho ale na mezinárodní scéně bude dít mnohem víc. Za pozornost stojí především volby v Německu a hledání nástupce po kancléřce Angele Merkelové. Očekávané zahraniční dění roku 2021 nabízí následující přehled.

ROK 2021 ve světě Washington/Berlín/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Zvítězili jsme s největším počtem hlasů v historii země,“ uvedl Joe Biden na začátku svého vítězného projevu. | Zdroj: Reuters

Nový americký prezident

Navzdory neúspěšným pokusům o zpochybnění výsledku listopadových prezidentských voleb ze strany Donalda Trumpa a jeho týmu se Spojené státy začátkem roku dočkají nového vedení. Joe Biden – demokratický kandidát a bývalý viceprezident administrativy Baracka Obamy – se chopí prezidentského úřadu ve středu 20. ledna, kdy na schodech Kapitolu slavnostně složí svůj prezidentský slib.

Nelehký odchod z Bílého domu. Po předání úřadu Trumpovi hrozí žaloby, v záloze má televizi

Číst článek

Této události se obvykle účastní stovky tisíc Američanů, kteří přijíždějí do Washingtonu, aby složení slibu nového prezidenta viděli na vlastní oči. Tentokrát ale budou oslavy inaugurace jiné. Biden své příznivce vyzývá, aby událost raději sledovali v televizi, kvůli pandemii koronaviru tak budou oslavy probíhat převážně virtuálně.

V 78 letech se Joe Biden, který se ucházel o křeslo v Oválné pracovně v minulosti už dvakrát, stane nejstarším zvoleným prezidentem Spojených států. O síle jeho mandátu ale rozhodne až druhé kolo senátních voleb v Georgii, které se odehraje 5. ledna. Až po oznámení výsledku těchto voleb bude jasné, zda si republikáni udrží většinu v Senátu, který má v politickém systému USA rozsáhlé pravomoci.

Lukeš: Volby jsou pro Bidena ‚porážkou ve vítězství‘. Trumpa mi je poprvé líto, po odchodu ho čeká bouře

Číst článek

Po listopadových volbách mají republikáni v Senátu zatím 50 křesel, tedy přesně polovinu, zatímco demokraté 48. O zbylá dvě křesla se bude bojovat právě v Georgii a demokraté potřebují získat obě. V takovém případě se totiž rozhodujícím hlasem v horní komoře stane demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová.

Jak ale v nedávném rozhovoru pro iROZHLAS.cz uvedl profesor Bostonské univerzity Igor Lukeš, udržení republikánské většiny se jeví jako pravděpodobnější scénář.

„V tom případě se Senát stane hlavním bitevním polem, kde se demokraté budou snažit najít přeběhlíky, i když je podle mě spíš nenajdou. V takovém případě bude jedna patová situace střídat druhou, a to v době, kdy by Amerika měla dynamicky reagovat na měnící se politickou situaci ve světě, zejména ve vztahu k Číně, Rusku a jiným agresorům,“ varoval v rozhovoru Lukeš.

Ani v příštím roce se tak Spojené státy světové pozornosti zcela nezbaví.

Pokračování pandemie

Stejně tak bude v nadcházejícím roce tématem číslo jedna pandemie koronaviru, která v minulých měsících zasáhla a v mnoha ohledech paralyzovala celý svět. Rok 2021 se ale bude nést především ve znamení vakcinace, která už v řadě zemí, včetně těch evropských, v minulých dnech a týdnech začala.

‚Strašlivá chyba.‘ Vláda podle oslovených expertů zaspala s kampaní k očkování proti koronaviru

Číst článek

Očkovat začala i Česká republika. Prvních 9750 dávek vakcíny proti covidu-19 do Česka dorazilo v sobotu a v neděli očkovací látku dostali první zdravotníci, další dávky se očekávají v následujících týdnech.  

V Evropské unii se zatím očkuje látkou vyvinutou americkou firmou Pfizer a německé BioNTech, v lednu by pak Evropská léková agentura mohla nouzově schválit také vakcínu od společnosti Moderna. Tu nyní EMA posuzuje ve zrychleném řízení a k její podmínečné registraci by se měla vyjádřit 6. ledna.

Proočkování dostatečné části společnosti ale potrvá ještě několik měsíců, skoro polovina Čechů se navíc očkování brání. Podle průzkumu agentury STEM, který si nechalo zpracovat ministerstvo zdravotnictví, odmítá vakcinaci proti koronaviru 45 procent lidí, dvě pětiny lidí se chtějí nechat očkovat a asi 16 procent váhá.

Podobně jsou na tom ale i další evropské státy. Magazín The Economist poukazuje například na Francii, kde podle průzkumu společnosti Ipsos očkování proti covidu-19 odmítá 46 procent lidí, nebo případ Polska a Maďarska, kde se podíl populace odmítající vakcinaci také pohybuje nad 40 procenty.

Boj s koronavirem tak bude i nadále během na dlouhou trať a rok 2021 se ponese nejen ve znamení očkování, ale také ve zvyšování covidových statistik, přetíženého zdravotního personálu, ochromení ekonomiky, nových lockdownů a následného rozvolňování, podobně jako v uplynulých měsících.

Hledání nástupce Angely Merkelové

Rok 2021 se má zapsat do historie také jako rok ukončení politické kariéry Angely Merkelové, která jakožto německá kancléřka vede nejsilnější zemi Evropy posledních 15 let. O tom, kdo političku přezdívanou jako „Mutti“ nahradí, se v zemi diskutuje už od parlamentních voleb v roce 2016, jasno ale stále není.

Bez očkování se roušek nezbavíme, varuje Merklová. Cíl je až 70procentní proočkovanost Německa

Číst článek

Sama Merkelová vsadila na dnešní ministryni obrany Annegret Krampovou-Karrenbauerovou, která byla v prosinci 2018 zvolena předsedkyní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a nahradila tak Merkelovou v čele nejsilnější strany Německa. Na počátku letošního roku se ale sárská politička s přezdívkou „AKK“ kancléřských ambicí vzdala, hledání nástupce tak začalo nanovo.

Kvůli pandemii se ale celý proces protahuje. Sjezd CDU, na němž mají delegáti rozhodnout o novém vedení strany, byl s ohledem na zhoršování situace kolem koronaviru už dvakrát odložen. Rozuzlení bychom se mohli dočkat za necelé tři týdny.

Na 15. a 16. ledna je naplánovaný sjezd CDU, který se má nakonec uskutečnit online. Právě tam se rozhodne o jménu nového předsedy, který stranu následně povede do podzimních parlamentních voleb.

Horkým kandidátem je především zastánce konzervativnějšího křídla CDU Friedrich Merz, který je dlouhodobým rivalem Angely Merkelové. Ten se těší výraznější popularitě spolustraníků než jeho protikandidát a předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, který je naopak podobného ideologického ladění jako současná německá kancléřka. Třetím z dosavadních kandidátů je poslanec a zahraničněpolitický expert strany Norbert Röttgen, do hry o kancléřský post se ale mohou dostat i další jména.

Ať už se ale nástupcem stane kdokoliv, rok 2021 se zapíše do dějin jako konec šestnáctileté éry Angely Merkelové. Nicméně ani poté její dědictví zcela nezmizí, tvrdí přední německý komentátor Josef Joffe.

Členské země Evropské unie jednomyslně podpořily pobrexitovou dohodu. Platná bude od 1. ledna

Číst článek

Nová realita brexitu

Rok 2021 se ponese také ve znamení zvykání si na novou post-brexitovou realitu. Po intenzivním a mnohdy dramatickém vyjednávání se minulý týden sice podařilo na poslední chvíli uzavřít dohodu o budoucích vztazích, která zabránila tvrdému nárazu a chaotickému návratu obchodních překážek, i tak ale země Evropské unie a Spojené království čeká od 1. ledna řada změn.

Nejenže už Velká Británie nebude členem studijního programu Erasmus, firmy na obou stranách se musí připravit také na nové podmínky obchodování, dopady ale pocítí i přeshraniční poskytování služeb a pohyb pracovníků. Co všechno se od ledna 2021 změní, si můžete přečíst v podrobném přehledu zveřejněném na iROZHLAS.cz.

Odložené EXPO i olympiáda

Vedle politických událostí stojí za zmínku i některé významné celosvětové akce, které budou v příštích 12 měsících poutat pozornost světa. Mezi nimi je i světová výstava EXPO v Dubaji a letní olympijské hry v Tokiu, které se měly odehrát už v roce 2020, plány organizátorů ale zhatila koronavirová pandemie.

Název stejný, termín neznámý. Se sportovním komentátorem o důsledcích posunu letní olympiády v Tokiu

Číst článek

EXPO 2020 v Dubaji, které je označováno za největší akci v arabském světě, odstartuje 1. října 2021, tedy v roce, kdy Spojené arabské emiráty oslaví 50. výročí založení státu. Tentokrát má být světová výstava skutečně velkolepá. Kvůli ní vzniklo v podstatě nové město vybudované na poušti, které je zhruba dvakrát tak větší než Monako.

Od získání hostitelského statutu v roce 2013 Spojené arabské emiráty vložily do projektu miliardy dolarů a organizátoři doufají, že se investice po uskutečnění akce vrátí. Očekávají, že během šesti měsíců trvání výstavy na EXPO dorazí zhruba 25 milionů návštěvníků.

Po ročním odkladu se mají uskutečnit také letní olympijské hry v Tokiu, které mají být slavnostně zahájeny 23. července a skončit 8. srpna. Jak nicméně ukazují poslední průzkumy veřejného mínění, samotní Japonci by se her raději vzdali. Podle sondáže stanice NHK konání olympiády v roce 2021 podporuje jen 27 procent dotázaných, 32 procent by hry zrušilo úplně a 31 procent by bylo pro další odklad. Něco takového je ale pro organizátory noční můrou, píše deník The Japan Times.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme