Úder spojenců na syrské vládní cíle. Co bude dál?

Americké, britské a francouzské bombardování v Sýrii, které bylo odvetou za údajné užití jedovatého plynu armádou Bašára Asada ve městě Dúmá, bylo relativně omezené a soustředilo se na cíle související s chemickými zbraněmi syrského režimu. Akce západních spojenců zřejmě nebude mít zásadní vliv na další průběh syrského konfliktu, domnívá se britský nedělník Observer.

Damašek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Chlapec jde po poničené ulici v Damašku | Foto: Omar Sanadiki | Zdroj: Reuters

Rozsah sobotního zásahu podle něj zklamal některé členy syrské opozice. Ti se teď obávají, že prezident Bašár Asad si limitovaný úder vyloží jako povzbuzení a represe ze strany své armády bude dále řídit s posíleným pocitem beztrestnosti. Kromě opozičníků jsou ale prý zklamáni nejen „jestřábové“ v Evropě a Spojených státech či političtí vůdci v Saúdské Arábii a dalších zemích Zálivu.

Podobně se cítí i mnozí humanitární pracovníci a členové lidskoprávních organizací, kteří jsou znechuceni neschopností mezinárodní komunity zastavit mnohaleté syrské vraždění, píše nedělník.

Naopak úleva podle něj zalila mysl těch, kdo se obávali, že úder povede k eskalaci, jež proti sobě napřímo postaví americké a ruské zbraně. „Třetí světová válka se nekoná, Sýrie přesto zůstává sudem prachu, kde jakákoliv jiskra může zažehnout explozi, kterou pocítí celý svět,“ varuje Observer.

Jiné možnosti odvety

Portál Washington Examiner zdůrazňuje právě snahu Bílého domu vyhnout se konfliktu s Ruskem. Kromě toho, že Moskvu předem upozornil, také pečlivě vybral cíle náletů tak, aby nezpůsobil ruské ztráty na životech. A Rusko, které má v Sýrii vyspělý systém protivzdušné obrany S-400, na spojenecké letouny ani rakety nestřílelo – bránili se pouze Syřané. Moskva sice tvrdí, že syrská protivzdušná obrana sestřelila přes 70 z více než stovky střel s plochou dráhou letu, ale americké velení to popřelo.

Washington i Moskva vědí, že přímá vojenská konfrontace se může rychle vymknout kontrole. Rusko však má i jiné možnosti odvety, domnívá se server americké stanice CNN. Režim Vladimira Putina tak třeba může vybídnout své partnery a spojence, aby na Američany útočili východně od řeky Eufratu a u syrských hranic s Irákem. Rovněž se může rozhodnout, že nebude bránit íránským milicím v jižní Sýrii v provokování Izraele.

Ať ale udělá Putin cokoli, jedno je podle zpravodajské televize jisté – americko-britsko-francouzský útok nezmění celkovou situaci na syrském bojišti. Představuje jen jakési prohlášení a vzkaz, nikoli strategii.

PŘED A PO: Jak změnil útok USA, Francie a Británie tři místa v Sýrii, na které dopadly rakety

Číst článek

Donald Trump svým rozhodnutím provést v Sýrii vojenskou odvetu za údajné užití chemických zbraní plní slib, že bude ráznější než prezident Barack Obama, píše americký server Huffington Post.

Současný šéf Bílého domu svůj úmysl avizoval několik dní, a Asad tak přemístil letectvo, které prý toxické látky týden předtím shodilo, uvedli experti amerického Ústavu pro studium války. Stejně tak Damašek evakuoval personál z některých vládních budov, kde armáda údajně vyvíjí chemické zbraně, do centrální části země, kde by americký úder vyvolal větší konfrontaci s Ruskem a Íránem. 

Vychladnutí vztahů mezi Ruskem a USA

Bašár Asad je v současnosti v celkem výhodném postavení, a nemá tak důvod měnit své chování, soudí server. Trump syrský režim neohrozil, třebaže naznačil, že mohou přijít další americké útoky. I podle odborníků ústavu je proto nepravděpodobné, že by spojenci svým úderem změnili celkové směřování syrské občanské války.

Zároveň ale prý také útok Asadovi nezabrání v dalším vraždění obyvatel své země. Myslí si to i vlivný republikánský člen branného výboru Sněmovny reprezentantů Adam Smith, který s odvetou nesouhlasil. Podle něj je jasné, že Trump nemá žádnou strategii boje proti Asadovým zločinům. Vojenský úder syrskému lidu nepomůže, Asada nesvrhne a celou situaci jen zhorší, přináší názory amerického kongresmana Huffington Post.

Agentura AP je přesvědčena, že Vladimir Putin nemůže nechat útok bez odpovědi. V minulosti podle ní řešil krize tak, že místo dalšího tahu zahodil celou šachovnici. Když byl v únoru 2014 svržen promoskevský prezident Ukrajiny Viktor Janukovyč, Putin to označil za puč zosnovaný Američany, poslal vojáky na Krym a vzápětí ho anektoval.

Dav lidí vedle pozůstatku raketové střely v Damašku | Foto: Omar Sanadiki | Zdroj: Reuters

Později ruský prezident řekl, že byl v době napětí se Západem kvůli Krymu připraven uvést ruské jaderné síly do stavu nejvyšší pohotovosti. A dodal, že dal svým západním protějškům jasně na srozuměnou, že bude za Krym bojovat.

Pak Moskva pokračovala podporou separatistů na východní Ukrajině a nepřestala ani po několika vlnách ničivých amerických a evropských sankcí. A když v roce 2015 hrozil pád vládě Bašára Asada, Putin během několika týdnů zahájil vojenské tažení v Sýrii. Tato kampaň dlouhodobého spojence Ruska zachránila a nakonec zvrátila jeho prohru ve vítězství v občanské válce, tvrdí AP.

Dodává, že ještě před rokem se Putin po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu těšil na zlepšení vztahů se Spojenými státy. Aby jejich nápravu umožnil, nereagoval na první americký odvetný útok na syrskou leteckou základnu za domnělé užití chemických zbraní Asadovým režimem loni v dubnu. I tehdy Washington Moskvu předem varoval, aby ze základny stáhla své vojáky, a tak se Putin omezil jen na rozhořčený protest.

'Ostře odsoudí použití chemických zbraní.' Unijní ministři zahraničí jednají o situaci v Sýrii

Číst článek

Teď už se však podle zpravodajské agentury naděje na přátelství s Trumpem rozplynuly, v neposlední řadě i kvůli obvinění z ruského vměšování do amerických voleb. Je proto prý nepravděpodobné, že by dnes Putin projevil stejnou toleranci jako v minulosti.

Nutnost odvety

Několik týdnů před údajným chemickým útokem Asadovými jednotkami ze 7. dubna ruská armáda varovala Západ před „falešným nařčením z chemického útoku“ a následnou americkou odvetou, upozorňuje AP. Náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov pohrozil, že by na ni jeho vojsko mohlo odpovědět.

Generálův výrok měl dát Američanům jasně najevo, že Moskva bude svého spojence chránit i za cenu přímého vojenského střetu se Spojenými státy. Rusko v Sýrii otestovalo nové zbraně, včetně střel dlouhého doletu, které lze odpálit od Kaspického moře a z dalších oblastí západního Ruska. A státní televize před útokem vysílala názory a debaty analytiků, vojenských expertů a poslanců, kteří zdůrazňovali nutnost odvety.

Podle ruského vojenského odborníka Michaila Chodarenoka je nezbytné, aby neutrpěla pověst země. Zdržet se reakce by podle něj znamenalo „geopolitickou ostudu“, Rusko si tak nemůže dovolit „ztratit tvář“, cituje analytika agentura AP.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách.

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme