Apple, Dell, Nike. Čína posílá Ujgury do továren 83 světových značek na nucené práce
V Číně dochází podle think tanku The Australian Strategic Policy Institute k nuceným pracím. Součástí dodavatelského řetězce, který nucené práce využívá, je 83 světově známých značek. Washington post informoval, že pro sportovní značku Nike takto proti své vůli pracovalo 600 příslušníků ujgurské menšiny v obuvnickém závodu Qingdao Taekwang. Lidé pracují v továrnách daleko od domova. Po práci se učí mandarínsky a absolvují ideologická školení.
Čínská vláda masově přemístila Ujgury a další etnické menšiny ze západního regionu Sin-ťiang do továren po celé zemi, tvrdí v nedělní zprávě australský The Australian Strategic Policy Institute (ASPI).
Muslimská menšina na území Číny pracuje v podmínkách silně připomínajících nucenou práci, informoval think tank s odvoláním na vládní dokumenty, zprávy z lokálních médií a satelitní snímky. Institut identifikoval celkem 27 továren v devíti čínských provinciích, které využily pracovní síly z převýchovných táborů v provincii Sin-ťiang.
Vojenský dril a převýchova u pásu. Čína nařizuje Ujgurům práci v továrnách, textil z nich jde i do Evropy
Číst článek
Sinoložka Anna Zádrapová z projektu Sinopsis vnímá ASPI jako jeden z předních think tanků. „Čínské problematice se v něm věnují nejlepší světoví experti. Spolehlivost jejich výstupů je tedy maximální,“ ohodnotila věrohodnost sdělení institutu na dotaz serveru iROZHLAS.cz.
Ujgurové pracují v továrnách, které jsou součástí dodavatelského řetězce 83 známých světových značek z oblasti technologií, módního průmyslu či z automobilového sektoru. Mezi tyto značky patří například Apple, Dell, Nike nebo Volkswagen.
Lekce mandarínštiny
Podle zprávy australského think tanku čínská vláda přemístila ze Sin-ťiangu mezi lety 2017 a 2019 více než 80 000 Ujgurů. Některé z nich poslala do továren přímo z převýchovných táborů v Sin-ťiangu. Více zdrojů naznačuje, že v továrnách po celé Číně vede mnoho Ujgurů tvrdý, segregovaný život připomínající vězení.
V továrnách daleko od domova lidé tak prý mimo pracovní dobu absolvují lekce mandarínštiny a ideologická školení. Podléhají stálému dohledu a je jim zakázáno účastnit se náboženských obřadů.
Pro Ujgury je těžké práci odmítnout. Jsou pod neustálým dohledem. Navíc jim hrozí svévolné zadržení v případě, kdy vládou sponzorovanou práci nepřijmou.
Indikátory nucených prací podle Mezinárodní organizace práce (ILO)
- Zastrašování a hrozby, jako je například svévolné zadržení.
- Sledování bezpečnostními pracovníky a nástroji digitálního sledování.
- Vyvolání závislosti a zranitelnosti, a to například možným ohrožením rodinných příslušníků v Sin-ťiangu.
- Omezení pohybu - oplocené továrny, high-tech sledovací zařízení
- Žívot v segregovaných ubytovnách a přeprava ve vyhrazených vlacích
- Hrubé pracovní podmínky, politická indoktrinace, policejní stráž v továrnách, „vojenské vedení“, zákaz praktikování náboženství.
- Přesčasy, výuka mandarínštiny po práci, politická indoktrtnační sezení. V rámci povinných úkolů.
Sinolog Ondřej Klimeš uvedl, že zpráva ukazuje, jak čínský režim používá Ujgury a další menšiny jako levnou námezdní sílu. Zpráva podle sinologa odhaluje mechanismy přidělování Ujgurů na práci do vnitřních provincií Číny. Přinejmenším v části případů se jedná o nucenou práci vykonávanou vězni z politických převýchovných táborů, jindy jde o nucenou nebo ne zcela dobrovolnou práci Ujgurů žijících mimo tábory.
Společnosti, které tato zpráva jmenuje, pak přímo nebo nepřímo ujgurskou nucenou práci využívají. „Zároveň zpráva odhaluje spoluúčast významných značek na represi Ujgurů a dalších menšin v Sin-ťiangu,“ dodal Klimeš.
„Světové značky na jednu stranu zdůrazňují zodpovědný přístup ke světu, v němž žijí a podnikají, na stranu druhou se ale ve vztahu k Číně často kvůli strachu z uniklého byznysu předhánějí v servilitě,“ zhodnotila zjištění Zádrapová.
Podle Washington Post pracovalo například v obuvnickém závodu Taekwang Shoes Company ve městě Čching-tao 600 Ujgurů z celkového počtu 7100 zaměstnanců. Dělníci zde vyráběli sportovní boty Nike, ročně jich vyrobí až 8 milionů párů. Stovky pracovníků si tuto práci nevybrali sami. Daleko od domova je po 50členných skupinkách poslali místní autority.
‚Zprávu jsme neviděli‘
Mluvčí některých dotčených značek se už k situaci vyjádřili. Jejich prohlášení přinesl the Washington Post.
Mediální zástupce firmy Nike Sandra Carreon-Johnová řekla, že Nike respektuje lidská práva a vždy se snaží podnikat zodpovědně a eticky. „Zavázali jsme se celosvětově dodržovat mezinárodní pracovní standardy,“ sdělila mluvčí a doplnila, že svým dodavatelům striktně zakazují využívat jakýkoli typ vězeňské nebo nucené práce.
„Snažíme se zajistit, aby se s každým v našem dodavatelském řetězci zacházelo s úctou a respektem, který si zaslouží,“ promluvil za Apple mluvčí Josh Rosenstock. „Tuto zprávu jsme neviděli, ale úzce spolupracujeme se všemi našimi dodavateli, abychom zajistili dodržování našich standardů.“
Dell tvrdí, že nemají žádné důkazy o využívání nucených prací svými dodavateli. Přesto bere všechna podobná obvinění vážně a bude je prošetřovat. Volkswagen popřel, že by je kterákoli ze zmíněných dodavatelských společností přímo zásobovala.
Dřívější případy
Už vloni v květnu psal The Wall Street Journal o subdodávkách zboží z ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang pro výrobce textilu Adidas, H&M a další. Redakce amerického deníku mluvila přímo s jednou z ujgurských pracovnic z továrny Huafu. Příze z Huafu miří do továren po celé Číně. Putují ale i do Bangladéše a Kambodži, kde se tkají trička například pro řetězec H&M.
Tyto příže byly zprostředkovaně i v dodávkách příze pro oděvní společnosti Adidas a Esprit Holdings. Firma Adidas tehdy doporučila svým dodavatelům zastavit nákupy příze z Huafu. Esprit začalo firmu prověřovat a H&M uvedla, že v regionu s novými dodavateli neplánuje navázat obchodní vztahy. Společnost Huafu ale tvrdila, že v továrnách pracují všichni dobrovolně.
„Pomoc Sin-ťiangu“
Už od začátku třetího tisíciletí v Číně podle ASPI funguje „pomoc Sin-ťiangu“. Čínská vláda zmobilizovala bohatší provincie a města, aby pomohly s rozvojem příhraničních oblasti, jako je třeba Sin-ťiang a Tibet. Výsledkem měl být pohyb pracovní síly ve jménu „mísení etnik a boje s chudobou“.
„Jedná se o model přímých vazeb mezi jednotlivými městy a provinciemi ve vnitřní Číně s městy a oblastmi v Sin-ťiangu,“ popsal „pomoc“ sinolog Klimeš a doplnil, že jde částečně o ekonomické vazby, ale slouží, jako v tomto případě, i politickým cílům centrální vlády.
Výsledkem jednání o lidských právech v Číně jsou koncentrační tábory pro milion lidí, říká sinolog
Číst článek
Podle ASPI byly už dříve tyto programy jen zřídka dobrovolné a podmínky pro pracující Ujgury byly často „vykořisťovatelské až hrubé.“ Čínské společnosti se mohou do průmyslové „pomoci Sin-ťiangu“ zapojit dvěma způsoby. Buďto vytvořením satelitních továren přímo v provincii anebo zaměstnáním Ujgurů kdekoli v Číně.
Přestože se už dříve nucené práce Ujgurů vyskytovaly, myslí si Klimeš, že v tomto rozsahu a stupni systematičnosti se tato opatření v 21. století ještě nepoužívala. „Jde o obnovu maoistického totalitárního přístupu k vládnutí, ale inovovaného na potřeby 21. století,“ zhodnotil sinolog.
Účast je dobrovolná
V roce 2017 začala Čína s posíláním Ujgurů a dalších turkických muslimských menšin do převýchovných táborů. Čínská státní média tvrdila, že účast na výměnných pracovních programech je dobrovolná.
Čínští úředníci vyvrátili informace o komerčním využití nucených prací ze Sin-ťiangu. Jenže Ujgurové, kteří Čínu opustili, popisovali, jaký měli neustálý strach, že budou poslaní do převýchovných táborů v Sin-ťiangu. Bali se také, že budou posláni do vězení, přičemž by zároveň museli pracovat v továrnách.
Tábory jako věznice s vysokou ostrahou. Uniklé vládní dokumenty ukázaly, jak chce Čína převychovat Ujgury
Číst článek
V roce 2019 získalo Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů tajné dokumenty. V nich se mimo jiné psalo, že vedoucí táborů dostali pokyn, aby je vedli jako věznice s vysokou ostrahou, vyžadovali disciplínu, ukládali přísné tresty a nedovolili žádné útěky.
Kulturní genocida
Ujguři jsou etnická menšina žijící v oblasti, kterou oni sami nazývají Východní Turkestán. Vyznávají islám. V Čínské lidové republice dle expertů probíhá kulturní genocida Ujgurů a dalších menšin.
Vládnoucí režim se snaží kombinací fyzického násilí (převýchovná centra, v nichž je násilně drženo podle odhadů milion lidí) a digitálního sledování dostat pod absolutní kontrolu kulturně, etnicky a nábožensky odlišnou skupinu obyvatel. Čínské úřady se toto své chování snaží svým vlastním obyvatelům i světu prodat jako boj proti terorismu.
