Masivní porušování lidských práv a svobod v čínské provincii Sin-ťiang, kde žije etnická a náboženská menšina Ujgurů, sleduje světové společenství už od roku 2017. Tehdy se začaly objevovat zprávy o převýchovných táborech, kam jsou odváděni lidé, údajně s cílem zvýšit jejich kvalifikaci, naučit je čínštině a vymýtit nevhodné smýšlení a chování. Realita v táborech je ale odlišná, jak zaznělo na zasedání Světového ujgurského kongresu v Praze.

Peking 20:05 28. listopadu 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Na obědě jsme seděly tři ženy. Vyučování jsme měly od osmi od rána, takže jsme byly dost vyčerpané. Jedna z nás, asi šedesátiletá žena, na chvíli zavřela oči. Zahlédla ji vyučující, přiskočila k ní a praštila ji přes ruku se slovy: ‚Jsi blbá? Myslíš si, že nevidíme, jak se modlíš? Viděla jsem tě!‘

Ujgurové se totiž často po jídle modlí. A to čínská vláda zakázala, obzvláště v převýchovných táborech,“ popisuje pro Vertikálu Gülbahar Haitiwaji, která v převýchovných táborech a vazebních věznicích strávila skoro tři roky a napsala o tom knihu.

„Tu ženu odvedli vedle na výslech. Bránila se, že se nemodlila, že byla jen unavená, tak na chvíli zavřela oči. Přivedli ji zpátky k nám na celu a tam musela sepsat přiznání o svém prohřešku a přečíst ho,“ vypráví Gülbahar Haitiwaji.

Polovojenský režim s všude přítomnými kamerami, i v noci rozsvícená neonová světla, vyučování až deset hodin denně, zákaz mluvit ujgursky a mluvit mezi sebou, bití, ponižování, mučení, sexuální násilí a injekce, které ženám zastavily menstruaci a ukázalo se, že způsobují neplodnost.

To je podle Gülbahar Haitiwaji i podle svědectví ostatních přeživších každodenní realita táborů.

Nejdřív přibylo náborů k policii

Jeden z prvních lidí, kteří světu podali důkazy o existenci převýchovných táborů pro Ujgury, je německý antropolog Adrian Zenz, momentálně výzkumník v americké Nadaci památníku obětem komunismu. Od roku 2018 patří k nejcitovanějším odborníkům na toto téma, o jeho zprávy se opírá i OSN, když se snaží přimět Čínu, aby do Sin-ťiangu pustila mezinárodní pozorovatele.

Svědectví ujgurské aktivistky: Za to, co říkám, zaplatila v Číně má sestra svobodou. Tři roky o ní nic nevím

Číst článek

Posbírat důkazy o převýchovných táborech v Sin-ťiangu nebylo úplně jednoduché – připomínalo to prý sestavování skládačky.

„Trávil jsem hodně času zkoumáním čínského internetu, protože jsem bádal na téma náborů státních zaměstnanců, nejprve v Tibetu. Zjistil jsem, že za prezidenta Si Ťin-pchinga přibylo náborových akcí k policii. Tak jsem začal systematicky mapovat vládní weby, státní média a ekonomické zprávy. Následně jsem stejnou metodologii použil i na téma čím dál početnějších náborů k policii v Sin-ťiangu po nástupu Čeng Quangua do funkce nového tajemníka Komunistické strany,“ popisuje Zenz.

Vzdělávací a školicí centra

Postupně se Zenz začal pídit po materiálech dokazujících existenci převýchovných táborů v Sin-ťiangu. Zaměřil se i na čínské zdroje.

„Velkou část roku 2018 jsem strávil tím, že jsem dával dohromady terminologii týkající se převýchovných táborů. A našel jsem spoustu důkazů, vládních dokumentů hlavně z let 2014-2016, které o táborech hovořily dost otevřeně. Vyšel jsem z nich a následně se mi podařilo dohledat další informace, výběrová řízení a další dokumenty.“

USA uvalily sankce na 14 čínských firem kvůli zacházení s Ujgury. Nesmí jim prodávat zboží

Číst článek

V čínštině se tomu zpočátku říkalo Tábory transformace skrze vzdělání, nebo také Edukačně-transformační tábory. „Později se vláda uchýlila k poněkud jinému označení a tábory také dostaly jiné zaměření. Nazývaly se Profesní a kompetenční vzdělávací a školicí centra. Protože to znělo lépe,“ přibližuje Zenz.

Kolik takových táborů existuje, Zenz neví jistě. Stát totiž zveřejnil jen část zakázek, hodně táborů vznikalo bez veřejně dostupných informací. „A jen pár týdnů poté, co jsem svůj výzkum zveřejnil, začala čínská vláda informace o výběrových řízeních a stavebních zakázkách z webů mazat. Od té doby nebyla zveřejněna žádná další výběrová řízení na převýchovné tábory,“ vysvětluje.

„Myslím, že můj výzkum způsobil dost problémů, protože je založen na čínských dokumentech a důkazech. Jedinou strategii, kterou mají, je útočit na moji osobu. Protože když napadnou můj výzkum, jen k němu přitáhnou pozornost, a pak se mluví o datech, která se v něm používají, což jsou jejich vlastní data. A to je pro Číňany dost z bláta do louže.“

Jak Čína informuje o sterilizaci Ujgurek? Poslechněte si celý rozhovor Daniely Vrbové s německým antropologem Adrianem Zenzem.

První část Vertikály také představí nového předsedu Ekumenické rady církví a mluvit bude o nadcházející cestě papeže do Řecka a na Kypr. Provází Adam Šindelář.

V debatě Evy Hůlkové se zamýšlí evangelický farář Daniel Ženatý a katolický kněz Miloš Szabo nad tím, jaký bude letošní advent.

Daniela Vrbová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít