Ukrajina čelí ruské agresi, otočil Zeman. Česko nabízí alianci vojáky i vrtulníky

Na východě Ukrajiny se vede hybridní válka a takzvaní „dobrovolníci“ na straně separatistů jsou ruští vojáci, prohlásil dnes na summitu NATO ve Walesu český prezident Miloš Zeman. Uznal také, že Ukrajina je terčem ruské agrese. Výrazně tak upravil svá předchozí prohlášení, ve kterých ruskou vojenskou přítomnost zpochybňoval. Česko proto nabídne pro nové jednotky rychlé reakce NATO 150 vojáků speciálních sil i s vojenskými vrtulníky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zleva ministr obrany Martin Stropnický, prezident Miloš Zeman a šéf diplomacie Lubomír Zaorálek na tiskové konferenci summitu NATO ve velšském Newportu | Foto: ČTK

„Já nepochybuji o tom, že Ukrajina čelí ruské agresi. Nepochybuji o tom, že tato agrese má několik podob, mimo jiné například dodávky zbraní a dobrovolníků, kteří nejsou dobrovolníci. Jinými slovy to je přesně to, co jsem označil pojmem hybridní válka,“ řekl český prezident.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výsledky summitu NATO ve velšském Newportu a obrat prezidenta Zemana shrnuje zpravodaj ČRo Jiří Hošek

Miloš Zeman už tedy nemá pochybnost o tom, že Ukrajina čelí ruské agresi. Nejde ale podle něj o rozsáhlou invazi ruských jednotek, které na území Ukrajiny podle české hlavy státu s vysokou mírou pravděpodobnosti nejsou.

„Regulérní invazní armáda by musela mít podstatně vyšší počet vojáků. V Československu v roce 1968 měl první sled 150 tisíc vojáků a pak ještě přišli další,“ uvedl Zeman.

„A právě proto plně souhlasím se všemi odstrašujícími opatřeními,“ dodal český prezident. Evropané i Američané už kvůli tomu na Rusko uvalili rozsáhlé sankce.

NATO vytvoří síly rychlé reakce s několika tisíci vojáky. Na obranu svých členů

Číst článek

Zeman včera sklidil kritiku za výrok, že neviděl žádné důkazy o přítomnosti ruských vojáků na Ukrajině. Švédský ministr zahraničí Miloši Zemanovi vzkázal, aby se zeptal českých tajných služeb. Podle nich může být na Ukrajině až 5 tisíc ruských vojáků.

Zaorálek: Aliance promluvila jedním hlasem

Pořád je to ale rozdíl oproti tomu, jak situaci popisuje Severoatlantická aliance a její generální tajemník Anders Fogh Rasmussen. Šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek ale zdůrazňuje, že aliance ve Walesu promluvila ohledně Ukrajiny jedním hlasem.

Přehrát

00:00 / 00:00

O změně postoje prezidenta Zemana mluvili ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynek Kmoníček a komentátor HN Adam Černý

„Vystoupení státníků se v hlavních věcech shodovala. Myslím si, že drtivá většina dala jasně najevo, že je naprosto nepřijatelné, aby se takovýmto způsobem na světě porušovaly základní principy mezinárodního práva,“ prohlásil Zaorálek.

„Pro prezidenta Porošenka to musela být velmi dobrá zkušenost a určitě odcházel s pocitem, že tady od nejsilnějšího světového vojenského uskupení získal jednoznačný projev naprosté podpory,“ dodal ministr zahraničí.

Ukrajina se na summitu v Newportu dočkala závazků přímé pomoci i maximální politické podpory. Prezident Porošenko si odváží například příslib příspěvku na modernizaci ukrajinských ozbrojených sil v hodnotě 15 milionů eur.

NATO vytvoří jednotky velmi rychlé reakce

Jednou z reakcí Severoatlantické aliance na novou bezpečnostní situaci je vytvoření nestálých „hrotových“ jednotek velmi rychlé reakce. Ty mají být schopné nasazení na území kteréhokoli členského státu během 48 hodin.

Česko bylo jednou z prvních zemí, které nabídly konkrétní příspěvek. Jde o 150 příslušníků 601. skupiny speciálních sil z Prostějova a také vrtulníky.

Generální tajemník Anders Fogh Rasmussen na tiskové konferenci k výsledkům summitu aliance ve velšském Newportu | Foto: Reuters

Podle českého ministra obrany Martina Stropnického přicházejí v úvahu i další varianty českého zapojení.

„Logistika nepochybně. Není vyloučena nějaká naše ‚klasická‘ specializace jako chemická jednotka a možná i zdravotní jednotka. Ale myslím, že důležitá byla rychlost a že jsme mezi prvními,“ míní Stropnický.

Různí se údaje o tom, jaký má být maximální početní stav hrotových jednotek velmi rychlé reakce. Uvádějí se čísla od 4 do 10 tisíc.

Jejich teritoriální působení nemá být předem dané. Britský premiér David Cameron si představuje, že by měly být schopné zasáhnout kdekoli na světě. Velitelství však bude v polském Štětíně a ve východní Evropě má mít jednotka i zásobovací sklady. A jak naznačil polský prezident Komorowski, jde hlavně o „posílení východního křídla NATO“.

Kyjev a proruští separatisté se mezitím na jednání v Minsku dohodli na příměří na východní Ukrajině. „Je příliš brzy na to spekulovat, jak dlouho toto příměří vydrží, zda bude, nebo nebude porušeno. Ponechme to osudu. Ale je to v každém případě pozitivní krok, který může vést k uvolnění napětí v této oblasti,“ komentoval Zeman.

Jiří Hošek, Ondřej Houska, Simona Bartošová, mka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru