Jak pomoci dětem, které trpí válkou? Když zní sirény, tak si zpíváme, říká psycholožka z Kyjeva

Ukrajinským dětem, které trpí traumatem z války, může pomoci jedině vyrovnaný dospělý, vysvětluje školní psycholožka Svitlana Mozgan z Kyjeva. „Práce s adolescenty je asi nejtěžší, protože už nemají k dispozici dětský svět, kam mohou utéct. Stejně jako dospělí, adolescenti chápou vše, co se děje, v souvislostech, ale nemohou situaci nijak ovlivnit," říká Mozgan v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Praha/Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Děti se učí v protiraketovém krytu. Na učebnice si svítí baterkou.

Děti se učí v protiraketovém krytu. Na učebnice si svítí baterkou. | Zdroj: Svetlana Mozgan

V Kyjevě pracujete jako psychoterapeutka na základní škole. Jak vypadají vaše pracovní dny?
Nikdy nevíte, jak váš den začne a skončí. Za ten skoro rok jsme si zvykli na realitu, ve které žijeme, a také na to, že pro každou situaci existuje algoritmus, tedy „co dělat, když“.

Svitlana Mozgan

Ukrajinská psycholožka z Kyjeva. Pracuje jak s dětmi tak s dospělými, kterým pomáhá zvládnout trauma z probíhající války. Je členkou ukrajinské národní Asociace psychologů.

Někdy ten den začne úplně normálně, tedy tak, že rodiče přivedou děti do školy, jako kdyby nebyla válka, a odejdou do práce. Jiné dny přivedou rodiče děti do školy, ale už neodejdou do práce, protože se rozezní sirény a všichni musí do krytu, který je dnes už skvěle vybavený.

Děti tam mohou pokračovat ve výuce, hrát na hudební nástroje, cvičit a tak dál. Dětem poskytujeme různá dechová cvičení, artterapii, tanec, různé metody na uklidnění a odreagování ve stresových situacích.

Mnoho dětí dnes už ví, jak správně dýchat v situaci, kdy se bojí nebo když hrozí nebezpečí. Vědí, jak se svým strachem nakládat. Nejhůře jsou na tom děti, které na vlastní oči viděly výbuchy. Tyto děti si často pamatují zvuky a strach, který v ten moment zažívaly, a neustále se jim ten pocit vrací.

Jak se se stresem způsobeným válkou dá pracovat v případě dětí, které nemusí vždy plně chápat, co se děje a proč?
Tohle samozřejmě není prostředí, ve kterém by děti měly vyrůstat. Podle informací z ukrajinského ministerstva školství bylo od začátku války zničeno více než 2800 budov vzdělávacích institucí. Téměř 400 z těchto budov bylo srovnaných se zemí.

Ukrajinské děti včetně těch, se kterými pracuji, šetří svoje kapesné, aby mohly přispět ukrajinské armádě, a jsou zvyklé sedět nad domácími úkoly, zatímco venku hučí sirény. Válka je součástí jejich života.

Děti vědí, že válku začal starý blázen, který pomateně bojuje s imaginárními nepřáteli. Tohle děti chápou, ale nesmíme zapomínat, že to jsou pořád děti, které by měly řešit úplně jiné věci, a ne stabilitu jejich země, válku a mír, strach o rodinu a strach z toho starého blázna Putina, kvůli kterému přicházejí o všechno, co měly.

Děti při výuce v protiraketovém krytu v Kyjevě | Zdroj: Svetlana Mozgan

Děti jsou velmi citlivé na emoce dospělých. To platí hlavně u těch nejmenších. I proto je potřeba starat se o psychický stav nejen dětí, ale i dospělých, kteří s nimi tráví čas. Často pracujeme jak s dětmi, tak s učiteli například tak, že když se ozývají sirény, tak si do jejich zvuků společně zpíváme. Stejně tak nakládáme i se zvuky výbuchů.

Jak dospělé, tak děti učíme různé způsoby, jak se uklidnit a zvládat strach tak, aby je to netraumatizovalo ještě více. Nejdůležitější je mluvit o tom, co se děje, jak se cítí, jak správně dýchat a rozpoznávat, co jim osobně pomáhá. 

Práce s adolescenty je asi nejtěžší, protože už nemají k dispozici dětský svět, kam mohou utéct. Stejně jako dospělí, adolescenti chápou vše, co se děje v souvislostech, ale nemohou situaci nijak ovlivnit. Zároveň jsou ale zatíženi dospíváním, hormonálními změnami, vnitřní nestabilitou a tím, že situaci nemohou nijak ovlivnit.

S jakým druhem traumatu se děti a dospívající potýkají?
Podle klasifikace traumatu šlo nejprve o akutní reakci na strach a nebezpečí. Po roce války jde o chronický stres a chronickou formu traumatu. To se týká obzvlášť těch, kteří žijí v zasaženějších oblastech. Nejhůř jsou na tom děti z okupovaných oblastí.

Samozřejmě si na to lidé včetně dětí časem zvyknou, ale neustále nás to ovlivňuje, i když si to v tu chvíli neuvědomujeme.

Jaké specifické příznaky má dlouhodobý stres a trauma?
Zpomalené reakce, neschopnost dávat pozor, nesoustředěnost, zapomínání, emoční nestabilitu, nechuť k jídlu, nebo naopak tendence k tomu se přejídat.

Platí to pro všechny děti a dospívající, které zasáhla válka?
Ne, to určitě ne. Skoro všichni, kdo jsou ve válce, jsou nějak zasaženi. Už i tím, že člověk sleduje zprávy, tak ho to nějak ovlivňuje. Těch lidí, kteří trpí úzkostmi nebo následky chronického stresu, přibývá, protože válka se táhne dlouho a lidem dochází zdroje, díky kterým se s tím mohli vyrovnat.

Dítě vaří polívku v protiraketovém krytu | Zdroj: Svetlana Mozgan

Nejohroženější jsou děti a dospívající, kteří nemají alespoň jednoho psychicky vyrovnaného dospělého, o kterého se mohou opřít. Nejohroženější jsou ti, kteří jsou se svými úzkostmi a traumatem sami a nemají patřičnou podporu.

Jak se mohou děti z něčeho takového vzpamatovat?
Dětská psychika je velmi zranitelná, může je ovlivnit na celý život, ale zároveň se z toho mohou vzpamatovat, protože jejich zkušenosti a vzpomínky se neustále formují. K tomu, aby se z traumatu děti vzpamatovaly, musí za prvé skončit to, co jim trauma způsobuje, a za druhé potřebují pomoc dospělých a odborníků.

Rodiče dětí, které válka ovlivňuje a u kterých pozorují změny v chování, by se měli obrátit na psychology a poradit se s nimi, jak dětem nejlépe pomoci. Nejdůležitější je, aby děti o svém traumatu mluvily, uměly pojmenovat, co to s nimi dělá, a v žádném případě nebyly umlčované.

Je něco dalšího, co by v takové situaci rodiče dělat neměli?
Když letíte letadlem, tak vám vždy řeknou: „V případě poklesu kyslíku si nasaďte masku sami, až poté můžete pomoci ostatním.“ S traumatem je to podobně. Být tam pro děti, které prožívají trauma a stres, je naším nejdůležitějším úkolem, ale můžeme to udělat jen ve chvíli, kdy se sami nehroutíme. To je v dnešní době extrémně těžké. I proto se musíme o naše duševní i fyzické zdraví neustále starat.

Žáci dostanou vysvědčení. Učitelé budou hodnotit i ukrajinské děti, které utekly před válkou

Číst článek

I přesto, že naši zemi každý den bombarduje ruská armáda, tak musíme každý den znovu a znovu vstát z postele a začít znovu. Vzpamatovat se z předešlého dne, z předešlých zážitků a být tam. Koneckonců, máme to v krvi.

To, že se každý den musíme znovu a znovu postavit zlu, nás spojuje stejně jako to, že i v těchto podmínkách se musíme stále učit, rozvíjet, být tam pro své přátele, zamilovávat se, vytvářet přátelství, budovat a tak dál.

Ve škole se snažíme dětem předat, že jejich hlavním úkolem je se stále a stále učit. Naší hlavní povinností je tam pro děti být, chránit je a pomáhat jim. Válka je strašidelná, bolestivá a nespravedlivá, ale naším úkolem je zajistit budoucnost pro další generace, pro ty nejmenší. To je obrovská odpovědnost.

V čem se liší, jaký dopad má válka na dospělé a na děti?
Ten hlavní rozdíl leží v tom, že dospělý člověk má kapacitu na to porozumět, proč se něco děje a jakou v tom hraje roli. Děti a dospívající to porozumění mají menší a hlavně jsou v té situaci úplně bezbranní. Nemohou udělat rozhodnutí, zda si sbalit věci a ze země odjet. Nemohou se rozhodnout, kdy půjdou dokrytu a kdy je to zbytečné. Nemají žádnou kontrolu.

Děti jen pozorují, jak se jim hroutí svět, který znají a na který jsou zvyklé, aniž by to mohly jakkoliv ovlivnit, což mimo jiné zvyšuje úzkost a může měnit jejich chování, se kterým si jejich rodiče a učitelé pak často nemohou poradit.

A právě v téhle situaci je důležité, aby byla dětem i dospělým poskytnuta odborná pomoc, protože ve chvíli, kdy dítě začne víc zlobit nebo být víc nepozorné kvůli traumatu, které v sobě nosí, a dostane za to vynadáno, tak mu to s největší pravděpodobností ještě více ublíží.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme