Stažení z Hadího ostrova z dobré vůle? Pohádka z ruských bájí a pověstí, říká vojenský analytik

Jedním z území, která ruská vojska obsadila hned v první den války, se stal rozlohou nepatrný, ale strategicky významný Hadí ostrov v Černém moři. Rusové na travnatém ostrově rozmístili dělostřelectvo a rakety, ale byli neustále pod těžkou palbou z ukrajinské strany, a to i v noci na čtvrtek, načež se z ostrova stáhli poslední ruští vojáci. Strategickou důležitost ostrova přiblížil Radiožurnálu vojenský analytik Milan Mikulecký.

Tento článek je více než rok starý.

Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukrajinci pálí z raketometu BM-21 Grad na ruské pozice u Lysyčansku

Rusové se v noci na čtvrtek stáhli z Hadího ostrova, údajně nechtěli nadále blokovat vývoz obilí z Ukrajiny | Foto: Gleb Garanich | Zdroj: Reuters

Rusové tvrdí, že Hadí ostrov opustili na znamení dobré vůle, aby dokázali, že nechtějí dál blokovat vývoz obilí a dalších zemědělských produktů z Ukrajiny. Obstojí toto vysvětlení? Anebo byl spíš tento bod pro ruské síly nadále neudržitelný?
Ruské vysvětlení stažení patří do říše ruských bájí a pověstí. Je to lež. Pokud by Rusové měli sílu na to, aby se na ostrově udrželi, tak by se tam drželi dál.

Z Mariupolu museli kvůli válce utéct i pravoslavní kněží. Rusové chrám vyrabovali a spálili knihovnu

Číst článek

Pokud mluvím o síle, tak asi nikdo nebudeme zpochybňovat odvahu a hrdinství řadových ruských vojáků, ať už v tomto, ale i v jiných konfliktech. Bez ohledu na to, že ruští vojáci bojovali za špatnou nebo - já bych řekl - možná zrůdnou věc, tak dokázali v boji projevovat skutečně veliké hrdinství a snášet velké útrapy. Věřím, že by je snášeli i dále.

Nicméně pro ruské velení bylo už neudržitelné je zásobovat, nahrazovat zničenou výzbroj, a proto došlo ke stažení z ostrova. Ostatně pro Rusy extra velký význam pro současný konflikt, který probíhá na východě Ukrajiny, velký význam nemá.

Byl pro ně ale každopádně strategický, protože je v bezprostřední blízkosti hranic členského státu Severoatlantické aliance, Rumunska. Pokud by se Rusům podařilo vybudovat výkonnou radarovou stanici, tak by viděli mnohem dál do našeho aliančního území. Nicméně to, že by tím přestávali blokovat vývoz obilí a zemědělských produktů z Ukrajiny, to je jednoznačně lež.

Myslíte si, že Ukrajinci ostrov obsadí a třeba se tam sami pokusí rozmístit systém vzdušné a pobřežní obrany? Nedá se očekávat, že Rusko tomu bude na dálku bránit raketovými střelami, jak to zatím činili Ukrajinci?
To, čím vším tomu bránili Ukrajinci, je asi na delší povídání. Máme potvrzené útoky leteckými silami, nasazení bitevních vrtulníků, bitevních letounů, stíhacích bombardérů, dělostřeleckých systémů, bezpilotních prostředků - těch slavných dronů Bayraktar, které na Hadí ostrov okupovaný Rusy také útočily.

Nicméně věřím, že Ukrajinci se pokusí ostrov obsadit a budou ho nějakým způsobem držet. Pokud na ně umístí protilodní střely Harpoon, které získali v rámci pomoci ze svobodného světa, tak tím zvýší operační prostor a omezí působení lodí ruské Černomořské flotily.

Osobně, kdybych já byl na místě ukrajinského prezidenta, tak bych nabídl pronájem Hadího ostrova třeba na deset let, samozřejmě se souhlasem ukrajinského parlamentu, Spojeným státům americkým. To by zásadním způsobem změnilo situaci v Černém moři. Ale nejsem ukrajinský prezident, takže to nechám na Ukrajincích.

No ale když jste mluvil o obilí, že je to v podstatě chiméra, že by se díky tomu mohlo vyvážet, předpokládám, že třeba z Oděsy a dalších přístavů... Není to tak, že v tuto chvíli, kdyby ukrajinská armáda obsadila Hadí ostrov a umístila tam systémy obrany, tak přinejmenším nebudou muset mít obavy lodě, které poplují třeba s ukrajinským obilím do rozvojového světa, dejme tomu z Rumunska z Konstance?
Určitě obavu mít nemusí podle mě ani teď. Problém je, jak ukrajinské obilí v těch objemech do Rumunska dostat. Obecně pro nás, pro občany České republiky jako vnitrozemské suchozemské země je poměrně obtížné si představit, co všechno se po moři přepravuje.

A skutečně obilí, které je v nějakém objemu, který by byl zásadní pro Afriku a Blízký východ, prostě automobilovou dopravou neodvezeme, vlakovou velmi obtížně a stejně ne v tom množství, jako to umožňuje právě lodní doprava.

Oděsa je vzdálená od Hadího ostrova nějakých 150 km, přístav Mykolajiv bude nějakých 230, také možná 250 km. Takže pro ochranu lodí, které by měly nakládat v těchto dvou klíčových přístavech, je umístění případných zbraní nedostatečné, protože se od přístavů nachází moc daleko.

Tomáš Pavlíček, Jaroslav Beránek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme