Ruský prezident podepsal dekret o uznání samozvaných republik na Donbasu. Sekundovali mu jejich lídři
Ruský prezident Vladimir Putin v televizním projevu k národu oznámil, že je nezbytné uznat nezávislost lidových republik vyhlášených proruskými separatisty na východě Ukrajiny. Televize vzápětí ukázala, jak podepisuje příslušné dekrety a dohody s vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Tyto dohody podle pozorovatelů mají Rusku poskytnout právní základ pro vyslání vojáků do východoukrajinského Donbasu.
Samotnou Ukrajinu označil Putin v projevu za loutkovou kolonii, která potřebuje nucenou správu. Putin předem o svém záměru uznat separatisty informoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze. EU předem oznámila, že v případě uznání separatistických republik uvalí na Rusko další sankce.
Putin se v projevu kromě jiného vrátil k původním ruským požadavkům adresovaným Západu. K nim patřilo například nerozšiřování Severoatlantické aliance východním směrem a stažení vojsk NATO na úroveň před rokem 1997, což by se dotklo celé postsovětské střední a východní Evropy včetně České republiky.
Takzvaná Luhanská a Doněcká lidová republika jsou separatistická území, která vznikla v roce 2014. Moskva je dlouhodobě podporuje, doposud ale jejich nezávislost neuznala.
Uznání jejich nezávislosti by podle analytiků mohlo uvolnit cestu k ruské vojenské intervenci vůči Ukrajině, vysvětluje deník The New York Times. Připomíná, že lídři dvou dosud neuznávaných republik podporovaných Moskvou si nárokují i území, která aktuálně kontroluje ukrajinská armáda.
Reakce Západu
Kvůli krizi na Ukrajině domlouvá Macron summit Bidena s Putinem. Kyjev iniciativu vítá
Číst článek
Lídři Německa a Francie vyjádřili nad kroky Putina rozčarování, napsala agentura RIA. Francouzský prezident Macron v reakci na poslední vývoj svolal schůzi národní obranné a bezpečnostní rady, informovala agentura AFP. Stejný krok oznámil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se údajně také spojil s Macronem a Scholzem.
Uznání separatistických regionů je porušením mezinárodního práva, vyjádřili se i předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, kteří Putinův krok odsoudili a uvedli, že Evropská unie na něj odpoví sankcemi.
Americký prezident Joe Biden podle médií aktuální vývoj kolem Donbasu monitoroval z Bílého domu a radil se s nejvýše postavenými bezpečnostními poradci. Bidenova administrativa předtím zopakovala stanovisko, že vidí bezprostřední hrozbu ruského vpádu na Ukrajinu.
Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Česká republika stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou a z vlastní historie si pamatuje podobné kroky, které k míru nikdy nevedou.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Ochrana před ‚genocidou‘
Uznání separatistických republik na Ukrajině podpořila během pondělního zasedání ruská bezpečností rada. Na jednání zaznělo, že v Donbasu žije na 800 000 ruských občanů, které je podle šéfky horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové nutné ochránit před „genocidou“. Ukrajina i západní země odmítají, že by v Donbasu ke genocidě docházelo.
„Před našima očima se odehrává humanitární katastrofa, reálná genocida,“ řekla. „Smiřovat se s tím nelze. Pokud uznání (Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky) problém vyřeší, nastal k tomu čas, rozhodnutí nelze odkládat,“ dodala.
„Jsou to naši lidé. Nejen lidé hovořící rusky, ale občané naší země. Tento fakt nemůžeme ignorovat,“ zdůraznil bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady. Upozornil také, že většina Rusů by uznání nezávislosti republik v Donbasu podpořila.
Rusové tvrdí, že zlikvidovali sabotéry z Ukrajiny. Kyjev to označil za fake news tajných služeb
Číst článek
„Jde především o ochranu našich občanů. Kyjev sabotuje všechny závazky, které přijal,“ argumentoval předseda dolní komory parlamentu Vjačeslav Volodin a vyzval Putina, aby uznal „lidové republiky“.
„Nemůžeme lhostejně přihlížet, jak trápí naše krajany a spoluobčany. Nevidím jiné východisko,“ prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. „Nemáme na výběr, musíme je (povstalecké republiky) uznat,“ zdůraznil ministr obrany Sergej Šojgu.
Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin se dokonce vyslovil pro začlenění „lidových republik“ do Ruské federace a Putin jej vzápětí upozornil, že tato otázka není na pořadu dne.
Dohoda o přátelství
Vůdci obou povstaleckých donbaských republik Denis Pušilin a Leonid Pasečnik v pondělí znovu vyzvali Putina, aby jejich nezávislost uznal, a požádali, aby s nimi Rusko uzavřelo dohody o přátelství a spolupráci, a to i v obraně. K uznání „lidových republik“ již dříve vybídli prezidenta také ruští poslanci.
Rusko zpočátku dělalo vše, aby střet mezi povstalci v Donbasu na východě Ukrajiny a Kyjevem urovnalo mírovou cestou, ale přesto vznikla nynější situace, kdy hrozí další „trestná výprava“ Kyjeva do Donbasu, poznamenal Putin na úvod porady.
Zahraniční jednání
Ministr zahraničí Lavrov referoval o západní reakci na návrhy Ruska, které se od USA a NATO dožaduje bezpečnostních záruk. Západní odpovědi podle ruského šéfdiplomata opomíjejí klíčové ruské požadavky, nicméně jsou náznaky vstřícnosti a v rozhovorech je záhodno pokračovat. Rusko se zejména hodlá domáhat odpovědi na hlavní problém, který jej znepokojuje, což je především další rozšiřování NATO na východ.
Ministr obrany Šojgu poukázal na údajné prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně změny postavení Ukrajiny jako nejaderné země, což by podle ministra bylo krajně nebezpečné. Možnosti Ukrajiny vytvořit jaderné zbraně jsou vyšší než Íránu či Severní Koreje, varoval Šojgu.
Soustředění ruských vojsk u ukrajinských hranic budí v Kyjevě i v západních zemích obavy z ruské invaze. Kreml v pondělí odmítl odpovědět na dotaz, zda zasáhne v Donbasu, pokud o to tamní separatisté požádají, upozornila agentura Reuters.
Západ v posledních dnech se rostoucí naléhavostí varuje před možností ruské invaze na Ukrajinu. Rusko u hranic se svým sousedem shromáždilo desítky tisíc vojáků, možnost invaze ale dlouhodobě odmítá.
