Rusko může mobilizovat, nabídnout dohodu, nebo dál čekat, až se Ukrajina opotřebuje, odhaduje analytik
Sledujeme první skutečnou ukrajinskou ofenzivu, hodnotí Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy: „Dosud to probíhalo tak, že Rusko přepnulo svoje síly, pak se začalo stahovat a Ukrajinci jim byli v patách. Tentokrát ale dokázali Ukrajinci poprvé ruské síly vytlačit a dokázali, že jsou schopni provádět kombinované manévrové operace. Rusové za sebou dozajista nechali spoustu techniky.“
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Ukrajina v září dobyla zpět přes 6000 kilometrů čtverečních na východě země. Rusko podle BBC přiznalo ztrátu klíčových měst na severovýchodě Charkovské oblasti.
Host: analytik Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Moderuje Zita Senková
Ludvík to vysvětluje třemi faktory. Zaprvé jsou ukrajinské síly dlouhodobě více motivované a mají lepší morálku.
„V řadách Ruska jsou zmobilizovaní muži z Doněcka a Luhanska, kteří byli v podstatě donuceni vstoupit do armády a možná nebojují úplně s nadšením. Ani příslušníci ruské armády nutně nevidí velký smysl v tom, co dělají. A víme, že podpora války je v Rusku sice relativně vysoká, ale je to spíš o tom, že to schvalují, než že by za to byli připraveni dávat životy.“
Ofenziva Ukrajinců je mimořádně úspěšná. Do zimy můžou vytlačit ruské síly za Dněpr, hodnotí expert
Číst článek
Rusko má také velký problém se získáváním dalších vojáků. „Ruské síly jsou pravděpodobně přečísleny Ukrajinci dva ku jedné. Byť techniky má stále k dispozici více Rusko,“ vypočítává analytik.
Za třetí důvod, proč se ukrajinská ofenziva daří, považuje Ludvík to, že Ukrajinci bojují na vnitřní komunikační linii:
„Kdybychom si to představili na Česku, tak kdyby se Česko bránilo útokům směrem na Liberec a na Budějovice, tak by se mohlo přesouvat přes Prahu. Ale útočící nepřítel by to musel objíždět.“
Zatímco se tedy Ukrajinci od Chersonu k Charkovu dokážou dostat za den dva, Rusku by to trvalo týden. „A Rusů je výrazně méně,“ dodává analytik s tím, že Kreml teď bude muset vytvořit novou obrannou linii a přemýšlet, co dál.
Musí dojít k dohodě
Válka musí skončit dohodou, jinak budou konflikty pokračovat, upozorňuje analytik Ludvík: „Těžko si představit, že Ukrajinci válku ukončí totální kapitulací a tažením na Moskvu. Takže bude muset dojít k nepsané dohodě, že se obě strany smíří s tím, že válka skončí ukrajinským vítězstvím.“
Přeskupení ukrajinských sil u Charkova si možná zaslouží zapsání do dějin vojenství, míní odborník
Číst článek
Kreml se podle Ludvíka také může rozhodnout, že se stáhne za své mezinárodní hranice a bude nějakou dobu nabírat síly. „Tím konflikt zamrzne, nebude se bojovat a bude se ostřelovat. Ukrajina tedy může vojensky zvítězit a osvobodit okupovaná území, ale nakonec bude vždy potřeba, aby došlo k nějakému usmíření.“
Tři možnosti
Rusko má teď podle Ludvíka tři možnosti. Může pokračovat ve své strategii i přesto, že nefunguje. To znamená, že se může pokusit frontu ukotvit, trochu zkrátit a vsadit na to, že Ukrajina se pomalu opotřebuje a ochladne i víra Západu v Kyjev.
„Bez západní podpory se Ukrajina nebude schopna bránit. Na to Rusko sázelo doteď a nejspíš to zvolí znovu, protože ostatní možnosti jsou těžké,“ odhaduje Ludvík.
„Podle mě by bylo nejrozumnější vstoupit do mírových jednání a pokusit se uhájit to, co není jen libůstka Vladimira Putina, ale co si myslí většina Rusů, tedy že klíčová je kontrola Krymu,“ usuzuje Ludvík.
Kyjev vyšetřuje nález těl civilistů se stopami mučení ve vsi Zaliznyčne, místní obviňují Rusy
Číst článek
„Mohli by nabídnout Ukrajincům něco, co oni možná odmítnou, ale Západu to nebude připadat tak nesmyslné, například mezinárodní kontrola Krymu s tím, že se to třeba později vyřeší v referendu. Zkrátka uhrát to, dokud ještě mají pod kontrolou značnou část Ukrajiny. Mohlo by to skončit něčím, co z hlediska toho, co Kreml mohl ve válce získat, bude porážkou, ale z hlediska toho, co měl před válkou, půjde prodat jako úspěch.“
Mobilizace?
Také je tu ještě možnost, že by Rusko mobilizovalo, to s sebou ale nese politická rizika. „Mladí Moskvané netouží po tom jít bojovat. Podpora u starších lidí a mimo velká města je větší, ale to jsou skupiny, které armáda nepotřebuje,“ soudí Ludvík.
Nebo by mohl Kreml povolat zhruba 700 000 záložníků, kteří sice nejsou nejlépe vycvičení, ale prošli službou v posledních pěti letech. „Je to lepší než nic.“
S příchodem podzimu a zimy je podle Ludvíka pravděpodobné, že vojenské operace spíše zvolní. „I proto se pravděpodobně Ukrajina rozhodla zaútočit teď na konci léta, kdy to ještě jde. Ne že by se v zimě nedalo bojovat, ale je to komplikovanější a obě strany už jsou unavené, byť Ukrajinci mají možnost své síly rotovat,“ uzavírá Ludvík.
Celý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.
