Ukrajina sečetla všechny hlasy v parlamentních volbách. Zelenského Sluha lidu jasně zvítězil

Ukrajinská ústřední volební komise sečetla všechny hlasy z nedělních předčasných parlamentních voleb, které vyhrála strana Sluha lidu prezidenta Volodymyra Zelenského se 43 procenty hlasů. Oznámil to v pátek list Ukrajinska pravda na svém webu. Prezidentova strana podle deníku získala většinu v podobě 254 ze 450 mandátů.

Tento článek je více než rok starý.

Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Volodymyr Zelenskyj

Volodymyr Zelenskyj | Foto: Valentyn Ogirenko | Zdroj: Reuters

Do nového parlamentu se přes pětiprocentní práh dostaly ještě čtyři další strany: proruská Opoziční platforma kremelského chráněnce Viktora Medvedčuka s 43 křesly, strana Vlast expermiérky Julije Tymošenkové s 26 poslanci, uskupení Evropská solidarita exprezidenta Petra Porošenka s 25 zákonodárci, liberální strana Hlas rockového muzikanta Svjatoslava Vakarčuka s 20 mandáty.

Z řad nezávislých kandidátů vzešlo 46 poslanců. Zbývající desítku zákonodárců představují zástupci dalších stran, kteří uspěli v jednomandátových obvodech, kde se rozhoduje většinově.

Putin poprvé mluvil se Zelenským. Telefonovali si kvůli konfliktu na východě Ukrajiny a výměny zajatců

Číst článek

Na Ukrajině platí poměrně komplikovaný volební systém, v němž polovinu poslanců volí občané podle stranických seznamů a o druhou polovinu se utkají často nezávislí kandidáti v jednomandátových volebních obvodech, ve kterých se volí většinově - ale 26 z těchto křesel zůstává kvůli ruské anexi Krymu a válce v Donbasu volných. Podle stranických seznamů se volí 225 poslanců, ve většinovém systému 199.

Jednobarevná vláda?

Podle analytika Jana Šíra, který působí na katedře ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, bude Zelenského formace těžit z bezpečné parlamentní nadpoloviční většiny.

„Aby mohl mít jednobarevnou vládu, potřebuje 226 křesel,“ upřesnil před pár dny v pořadu Interview Plus ve vysílání Českého rozhlasu Plus.

Ukrajinský prezident vyvolal předčasné volby hned druhý den po svém jmenování. V předvolební kampani hlavně mobilizoval voliče. Byly to opravdu tak důležité volby, jak tvrdil? „Spíš za tím můžete vidět kalkul. Chtěl totiž stvrdit svou ohromnou podporu v jarních prezidentských volbách. A celý jeho subjekt Sluha lidu tak teď těží z popularity Zelenského,“ dodal Šír.

Zelenskyj sice volby vyhrál, ale slibovat vyřešení Krymu je velmi neupřímné, myslí si analytik Šír

Číst článek

Zelenského Sluha lidu je struktura, která vznikla před rokem a půl, a do letošního ledna o ní vlastně ani nikdo nic neslyšel. Podle analytika jde těžko říct, jak se doopravdy vyprofiluje.

„Dosud zveřejněné programové myšlenky jsou z velké míry podobné tomu, co hlásá i Zelenskyj. Jsou tam prvky, které ale mohou znepokojovat. Třeba příklon k principům přímé demokracie, velký populismus jako: Jsem anti-establishmentový kandidát, který změní celý politický systém. A za tím se, v případě potřeby, dá skrýt cokoli,“ popisoval Šír.

Agentura Reuters situaci na Ukrajině popsala jako stav, kdy vítěz voleb zdědí zemi v patové situaci mezi Západem a Moskvou. Takovou charakteristiku ale analytik Šír odmítá.

„O směřování Ukrajiny je už rozhodnuto. Kráčí na Západ a teď jde o to, jestli se Rusku během toho procesu povede Ukrajinu rozštěpit nebo zásadně destabilizovat, aby od ní dal Západ ruce pryč. Nic tomu ale nenasvědčuje,“ myslí si.

Ukrajinský prezident ale ve svém prvním povolebním projevu řekl, že prioritou jeho strany bude v novém parlamentu ukončení konfliktu na východě země, návrat ukrajinských zajatců a boj s korupcí.

„Rétorika Zelenského je velmi neupřímná. Obávám se, že slibuje něco, co není schopný zajistit. Protože na Donbase operuje ruská armáda, která tam neprovádí humanitární misi, ale je tam snaha o podřízení, nebo o nepřímé ovládnutí Ukrajiny,“ podotýká analytik.

„Zelenskyj může slibovat, co chce, ale pokud bude mít Rusko jiný názor, tak si nedokážu představit, jak by mohl zajistit zvrácení situace,“ uzavřel Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

bum, lup, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme