NATO pošle na obranu východní Evropy další lodě a letadla. Reaguje tak na aktivitu Ruska na Ukrajině

Severoatlantická aliance vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny. NATO o tom informovalo v pondělním prohlášení. Cílem je podle Aliance „posílit odstrašující přítomnost“ v oblasti Baltského moře. Své vojáky a vybavení už podle bruselské alianční centrály nabídlo několik členských států.

New York (Aktualizováno: 12:31 24. 1. 2022) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Fregata španělského námořnictva Blas de Lezo, která bude v rámci jednotek NATO hlídkovat v Černém moři

Fregata španělského námořnictva Blas de Lezo, která bude v rámci jednotek NATO hlídkovat v Černém moři | Foto: Europa Press/ABACA | Zdroj: Reuters

Dánsko vysílá do Baltského moře fregatu a chystá se přesunout do Litvy čtyři stíhačky F-16, aby podpořily dlouhodobou misi NATO na ochranu vzdušného prostoru regionu.

Španělsko vysílá lodě a zvažuje také stíhací letouny do Bulharska, kam v dubnu zamíří i dva stroje F-35 od Nizozemska.

Ochotu vyslat své jednotky do Rumunska pod společné vedení NATO vyjádřila Francie. Větší vojenskou přítomnost ve východní Evropě zvažují i Spojené státy.

„NATO bude i nadále přijímat veškerá nezbytná opatření k ochraně a obraně všech spojenců, včetně posílení východní části Aliance. Vždy budeme reagovat na jakékoli zhoršení našeho bezpečnostního prostředí, a to i posílením naší kolektivní obrany,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Hromadění ruských vojsk u hranic s Ukrajinou budí obavy u západních spojenců. O situaci budou v pondělí hovořit ministři zahraničí členských zemí Evropské unie, na dálku se připojí také šéf diplomacie USA Antony Blinken.

USA v pondělí kvůli obavám z hrozící ruské invaze nařídily odjezd všem rodinám zaměstnanců velvyslanectví v Kyjevě, EU zatím podobný krok nechystá. Podle BBC začala zaměstnance svého zastupitelského úřadu v Kyjevě stahovat i Británie, odejde jich asi polovina.

Kroky české diplomacie

České ministerstvo zahraničí by o stažení svých zaměstnanců mělo rozhodnout v úterý na setkání krizového štábu. „Ministerstvo zahraničí věcí se situací na Ukrajině velmi detailně zabývá a jsme připraveni učinit nezbytné kroky, abychom ochránili naše zaměstnance a občany České republiky, kteří se právě na Ukrajině nachází. Za tímto účelem v úterý svoláváme krizový štáb,“ řekla Radiožurnálu mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v pátek po jednání se šéfkou resortu obrany Janou Černochovou (ODS) oznámil, že je Česká republika v případě dalšího zhoršení ukrajinsko-ruských vztahů připravena podpořit sankce proti Rusku.

Česko je připraveno podpořit sankce proti Rusku, Ukrajině by mohlo darovat dělostřeleckou munici

Číst článek

Podle Lipavského je postoj Česka v případném rusko-ukrajinském konfliktu jednoznačný. „Já bych chtěl říci, že Česka republika je připravena a odpovědně se připravuje i na ten nejhorší možný scénář, který může nastat. Tím může být ruská invaze na Ukrajinu,“ řekl ministr na konci minulého týdne.

Černochová rovněž uvedla, že Ukrajina poslala seznam požadavků na pomoc, Česko si z ní vybralo pomoc v podobě dělostřelecké munice ráže 152 milimetrů. Jak velké množství munice plánuje na Ukrajinu poslat odmítla upřesnit s tím, že s informací počká, až návrh projedná vláda. Podle Lipavského Česko zvažuje i další formu pomoci.

Situace na Ukrajině se vyhrotila poté, co Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a rovněž v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev tvrdí, že Moskva chystá provokace, které by měly zdůvodnit možnou invazi. Tyto úvahy ale Rusko odmítá. 

jik, zuj, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme