Ukrajinský vzdušný prostor by se mohl uzavřít, Kyjev v tom nevidí smysl
Ukrajině kvůli obavám z ruské invaze a s ní spojeného rizika hrozí faktické odstřižení od letecké dopravy, přestože ukrajinská vláda ujišťuje, že je odhodlána ponechat vzdušný prostor otevřený. Varování z neoficiálních zdrojů později potvrdila letecká společnost SkyUp, jejíž linka z Madeiry do Kyjeva musela v noci na neděli přistát v Kišiněvu, protože vlastník letadla zakázal, aby stroj vletěl do ukrajinského vzdušného prostoru.
Společnost SkyUp potvrdila, že leasingové společnosti požadují od ukrajinských aerolinek, aby se pronajatá letadla co nejdříve vrátila na území Evropské unie.
Austrálie přesunuje diplomaty z velvyslanectví v Kyjevě. Americký personál OBSE se stahuje z Doněcka
Číst článek
Stalo se tak podle SkyUp poté, co největší světové pojišťovny v sobotu oznámily ukrajinským leteckým společnostem, že do 48 hodin ukončí pojišťování letadel při letech v ukrajinském vzdušném prostoru kvůli vysokému riziku bojových operací.
„Situace vyžaduje řešení na státní úrovni,“ uvedl šéf aerolinek Dmytro Seruchov s tím, že se společnost spolu s úřady snaží najít východisko. Aerolinky jsou odhodlány udělat vše pro zachování pravidelných letů, ale nemohou ignorovat požadavky vlastníků letadel, a tak přestávají prodávat letenky na lety od 14. do 16. února.
Ukrajinská vláda v neděli přislíbila, že ponechá vzdušný prostor otevřený, nehledě na hrozbu ruské invaze, uvedla agentura AFP s odvoláním na komuniké ministerstva dopravy.
„Vzdušný prostor nad Ukrajinou zůstane otevřený. Stát pracuje na tom, aby zabránil rizikům pro letecké společnosti,“ uvádí se v dokumentu, připomínajícím, že uzavření vzdušného prostoru je právem suverénní Ukrajiny, ale žádné rozhodnutí v tomto směru nepadlo.
Nehledě na otevřené nebe je pravděpodobné, že kvůli obavám pojišťoven nebude moci ve vzdušném prostoru země od pondělka létat žádná z ukrajinských leteckých společností, upozornil list Ukrajinska pravda.
Let MH-17
V červenci 2014 se na východě Ukrajiny během bojů ukrajinských vojsk s Ruskem podporovanými separatisty zřítil malajsijský boeing s 298 lidmi na palubě, převážně nizozemskými občany. Podle závěrů mezinárodního vyšetřování, které Rusko odmítá, stroj z letu MH-17 sestřelila ruská raketa vypálená z pozic proruských separatistů. Čtyři obžalovaní z této tragédie - tři lidé s ruským a jeden s ukrajinským občanstvím - jsou v nepřítomnosti souzeni v Nizozemsku.
Výjimkou se podle něj mohou stát ruská letadla, které jsou pojištěna v Rusku, například společnosti Azur Air Ukraina, což je dceřiná firma ruské společnosti se sídlem v Krasnojarsku na Sibiři.
„Nejdůležitější je, že sama Ukrajina nevidí žádný smysl v uzavření nebe. Je to nesmysl. Podle mého názoru by to znamenalo částečnou blokádu,“ řekl agentuře Reuters poradce šéfa prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
„Pokud se jednotliví letečtí dopravci rozhodnou změnit svůj letový řád, rozhodně to nemá nic společného s rozhodnutími či politikou našeho státu,“ dodal.
O zastavení letů na Ukrajinu uvažuje například německá Lufthansa, rozhodnutí ale dosud nepadlo, uvedla agentura Reuters.
Ukrajina se snaží zastavení předejít. Tamější vláda vyčlenila 16,6 miliardy ukrajinských hřiven, tedy téměř 13 miliard korun, aby zajistila pokračování leteckého provozu v ukrajinském vzdušném prostoru. V neděli to oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Peníze mají podle premiéra zaručit bezpečnost letů na Ukrajině pro pojišťovací a leasingové společnosti.
„Toto rozhodnutí stabilizuje situaci na trhu s osobní leteckou dopravou a zaručí návrat na Ukrajinu našim občanům, kteří se nyní nacházejí v zahraničí,“ prohlásil Šmyhal. Ukrajinské ministerstvo infrastruktury uvedlo, že aerolinky pokračují v provozu „bez jakýchkoliv omezení“.
Porada s Lukašenkem
Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu kromě telefonických rozhovoru se svými protějšky z Francie a Spojených států hovořil také s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem, a to i o „situaci okolo Ukrajiny“, informují média s odvoláním na komuniké Kremlu a Lukašenkovy tiskové služby.
V Bělorusku aktuálně cvičí s běloruskými vojáky i ruské jednotky v odhadované síle asi 30 000 mužů, které by se podle varování Západu mohly přidat k případné ruské invazi na Ukrajinu. Ta podle Washingtonu může přijít „kdykoliv“. Moskva tato podezření odmítá jako „hysterii“ a „dezinformace“.
Cvičení se konají i ve velkých ukrajinských městech, jde o místní územní domobranu. Vojáci trénují obyvatelstvo k obraně před možnou ruskou invazí. Bojové zákroky a taktiky v neděli nacvičují i lidé v přístavním Mariuopolu u Azovského moře.
Na karimatkách jsou tam rozmístěné karimatky a střelné zbraně. Kurzem mohou projít všichni civilisté, kteří mají zájem. V neděli se dostavily stovky lidí různého věku. Mimo to se lidé mohou naučit víc o první pomoci nebo se dozvědět více o nebezpečí min.
Plán na obsazení Kyjeva?
Celý svět na situaci na rusko-ukrajinských hranicích hledí s napětím. Podle agentury Reuters Spojené státy stahují své občany z monitorovací mise v Doněcku, metropoli proruských separatistů.
Při této koncentraci vojsk je to jako sud střelného prachu, hodnotí situaci na Ukrajině odborník
Číst článek
Zdroje z tzv. Doněcké lidové republiky zaznamenaly zvýšený pohyb vozidel mise OBSE v Doněcku, ale odjezd amerických pozorovatelů nepotvrdily. V Kyjevě a dalších velkých ukrajinských městech o víkendu probíhají cvičení jednotek územní obrany.
Podle bývalého tajemníka bezpečnostní Rady Oleksandra Daniluka má Rusko plán na obsazení Kyjeva, stejně jako mělo dopředu připravené plány na anexi Krymu. Daniluk navzdory uklidňujícím prohlášení ukrajinského vedení upozornil, že zprávy britské a americké rozvědky o chystané ruské invazi nelze brát na lehkou váhu.
O mír už požádali ukrajinští olympionici. Prohlášení vydal přímo na olympiádě v Pekingu.„Olympijský tým Ukrajiny, který soutěží na XXIV. zimních olympijských hrách v Pekingu, vyjadřuje jednomyslnou výzvu k míru spolu s rodnou zemí. Ačkoliv jsme tisíce kilometrů daleko od vlasti, v mysli jsme se svými rodinami a přáteli,“ uvedl Ukrajinský olympijský výbor na sociálních sítích.
