Některé činy ruských vojáků na Ukrajině lze podle OSN považovat za válečné zločiny
Ukrajina a její spojenci ve čtvrtek na zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC) odsoudili možné zločiny, kterých se Rusko dopustilo od začátku invaze 24. února. Mnohé z nich lze považovat za válečné zločiny, řekla vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová.
Rada výraznou většinou přijala rezoluci požadující vyšetřování zvěrstev spáchaných ruskými okupačními vojsky. Čtvrtečního jednání se jako nový plnohodnotný člen zúčastnilo i Česko, které tento týden po hlasování Valného shromáždění OSN vystřídala v radě Rusko.
„V mé zemi přišly o život tisíce lidí. Ruské ostřelování a střelba jsou součástí našeho každodenního života,“ uvedla na úvod jednání ukrajinská náměstkyně ministra zahraničí Emine Džaparovová. „Mučení a násilná zmizení, sexuální a genderové násilí – seznam ruských zločinů je nekonečný,“ řekla ve videopřenosu.
Rusko a Ukrajina bojují o důležitý bod v Černém moři. ‚Kdo získá Hadí ostrov, ovládne válku,‘ varuje expert
Číst článek
Podle Bacheletové bylo v posledních týdnech v okolí ukrajinského hlavního města Kyjeva nalezeno přibližně tisíc těl, OSN tyto případy prověřuje.
„Rozsah nezákonného zabíjení, včetně důkazů o popravách bez soudu v oblastech severně od Kyjeva, je šokující,“ řekla a dodala, že dosud má informace o 300 případech. Důkazy ale podle ní budou přibývat.
„Tyto vraždy civilistů se často jevily jako úmyslné, prováděné odstřelovači a vojáky. Civilisté byli zabíjeni při přecházení silnice nebo při odchodu z úkrytů, když hledali jídlo a vodu. Jiní byli zabiti, když prchali ve svých vozidlech. Neozbrojení místní muži byli zabíjeni, protože je ruští vojáci podezřívali z podpory ukrajinských sil nebo z jiného potenciálního ohrožení, a někteří byli před smrtí mučeni,“ řekla Bacheletová.
Článek pokračuje pod online reportáží.
Na závěr zasedání, které inicioval Kyjev, hlasovalo 47 členských států rady o rezoluci, která zvýší pravomoce při vyšetřování zločinů na Ukrajině. Rezoluce byla podle očekávání přijata, když pro ni hlasovalo 33 členů rady, Čína a Eritrea byly proti a 12 zemí se zdrželo.
Rezoluce podle agentury AFP požaduje po mezinárodní komisi OSN k Ukrajině, aby zahájila vyšetřování vážných porušení lidských práv v Kyjevské, Černihivské, Charkovské a Sumské oblasti na konci února a v březnu tohoto roku. K odpovědnosti mají být hnány osoby odpovědné za tyto zločiny.
Rogozin zkritizoval Zemanovo rozhodnutí. Vyslání Čechů na Ukrajinu prý porušuje prohlášení NATO
Číst článek
Cílem Rady OSN pro lidská práva je prosazování a ochrana lidských práv po celém světě. Orgán světové organizace sídlící v Ženevě nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí. Může však schvalovat zřízení vyšetřovacích komisí a jeho rozhodnutí představují významný politický vzkaz. Už začátkem března Rada OSN pro lidská práva ustavila komisi, která má možné ruské zločiny vyšetřovat.
Ve čtvrtek šlo o první zasedání věnované zhoršující se situaci v oblasti lidských práv na Ukrajině od chvíle, kdy Valné shromáždění OSN počátkem dubna pozastavilo Moskvě členství v nejvyšším orgánu mezinárodní organizace pro lidská práva. Rusko se jednání mohlo zúčastnit jako pozorovatel, tuto možnost ale odmítlo.
Zasedání se po čase opět jako plnohodnotný člen zúčastnila i Česká republika - Valné shromáždění OSN ji do Rady OSN pro lidská práva zvolilo v úterý. Česko bylo členem Rady pro lidská práva už na jejím úplném začátku, v letech 2006 až 2007. Znovu pak bylo členem v letech 2011-2014 a také v období 2019-2021.
