Státy Evropské unie ve středu odpoledne definitivně schválily balík sankcí proti Rusku. Díky tomu se unijní černá listina rozrostla na skoro trojnásobek, včetně ministr obrany Sergeje Šojge. Sankce, na kterých se v úterý shodli ministři zahraničí zemí sedmadvacítky, postihují i dalších 27 politiků, armádních činitelů, byznysmenů nebo oligarchů.

Tento článek je více než rok starý.

Brusel 11:56 23. 2. 2022 (Aktualizováno: 19:14 23. 2. 2022) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Seznam lidí se zmrazeným zahraničním majetkem a zákazem cestování do Evropy se tak rozrostl ze současných necelých dvou set jmen na více než 550. Mezi nimi je i ruský ministr obrany Sergej Šojgu, objevuje se tam ale také víc než tři stovky poslanců ruské Státní dumy, kteří hlasovali pro uznání separatistických území a vyslání vojsk, nebo mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Sankce zasáhnou také velké banky. 

Citlivé budou pro Moskvu především hospodářské sankce, konkrétně odstřihnutí od přístupu na evropské finanční a kapitálové trhy a zákaz obchodu unijních firem se separatistickými oblastmi. Šéf evropské diplomacie Josep Borell tvrdí, že tyto sankce budou pro Rusko velmi bolestivé.

Unijní státy prozatím nesáhly ke všem připraveným sankcím, přesto se státy sedmadvacítky nakonec dohodly na přísnějším postihu, než původně unijní špičky signalizovaly.

I nadále ale platí, že další připravené postihy zatím Evropská unie ponechá stranou pro případ, že by Rusko pokračovalo v další agresi vůči Ukrajině.

„Naše kroky jsou odpovědí na agresivní chování Ruska. Pokud bude Moskva dále stupňovat tuto krizi, kterou sama vytvořila, jsme připraveni přikročit k dalším odpovědím. Evropská unie je jednotná a postupuje rychle,“ popsala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Mezi zvažovanými návrhy je zablokování přístupu Moskvy k moderním technologiím, na jejichž dovozu je Rusko závislé. Naopak se podle diplomatických zdrojů prozatím neuvažuje o původně zvažovaném vyřazení Ruska z mezibankovního systému SWIFT, a to kvůli obavě z dopadu na Evropu.

‚Abys shořel v pekle.‘ Obyvatelé Mariupolu vyšli s vlajkami do ulic, protestovali proti ruské agresi

Číst článek

Současně Německo zmrazilo certifikaci plynovodu Nord Stream 2, což von der Leyenová uvítala, Moskva v reakci na to pohrozila skokovým zdražením plynu. Podle šéfky Evropské komise krize dokládá, proč je důležité dále diverzifikovat zdroje a investovat do domácí výroby obnovitelné energie.

Maďarsko sankce potvrdilo

Unijní státy se nakonec na sankcích dohodly rychle. Maďarský ministr si sice v úterý vyžádal čas na konzultaci se svou vládou, sankce ale podpořil spolu s ostatními. Právě rychlost unijní špičky vyzdvihly. To, co v případě Běloruska trvalo několik týdnů, se tentokrát dohodlo za méně 24 hodin. 

Ukrajinští vojáci se na dohled od separatistů chystají na invazní vojska. Místní ztratili naději na mír

Číst článek

Co se týče dalšího vývoje, jak šéf unijní diplomacie Josep Borell, tak generální tajemník NATO Jens Stoltenberg konstatovali, že Rusko nejspíš ještě neřeklo poslední slovo. Podle Aliance se ruská vojska – navzdory slibům Moskvy – dál rozrůstají, přibližují k ukrajinským hranicím a přesouvají do bojových pozic.

Podle Stoltenberga to naznačuje, že se Moskva chystá k plné invazi. Borell kvůli tomu vyzval Ukrajinu k ještě větší zdrženlivosti a obezřetnosti než dříve. Oba lídři také prohlásili, že podle jejich informací Rusko na separatistická území vyslalo nové vojenské jednotky.

Donedávna sice zaznívaly výzvy k jednáním, to se teď ale patrně mění. Francouzský ministr zahraničí Jean Yves Le Drian konstatoval, že diplomacie narazila do zdi a zrušil svou plánovou schůzku se Sergejem Lavrovem.

Viktor Daněk, zuj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít