Ruská armáda je pojízdná výstavka malého počtu moderní techniky, říká analytik Vojáček
Ruská armáda je armádou přinejlepším z devadesátých let a ukrajinská z let osmdesátých. I ty nejmodernější ruské tanky, které byly nasazeny ve válce Ukrajiny s Ruskem, jsou jen hluboce modernizované verze tanku T-72, který byl vyvíjen už od šedesátých let. Ve vysílání Českého rozhlasu Plus to řekl publicista a vojenský analytik Jiří Vojáček, podle kterého Rusové na Ukrajině nic modernějšího nemají.
„Pro mě nejdůležitější sdělení z této války je, že se na veřejnost dostalo to, co odborníci tušili – jak na tom špatně ruská armáda je,“ shrnuje Vojáček, podle kterého je příčinou vysoká zkorumpovanost ruského ministerstva obrany i velení armády.
Ruská armáda je pojízdná výstavka malého počtu moderní techniky a vellkého počtu skladových zbraní, říká vojenský odborník
„U nás i na Západě se pod vlivem ruské propagandy zažilo, že Rusko má hypersonické zbraně, neviditelné letouny a ponorky. Z ruské armády se ve skutečnosti stala pojízdná výstavka moderních zbraní. Třeba moderní tanky T-14, o kterých se na Západě psalo a které měly znamenat přelom v tankovém boji, ještě nezačaly být po dlouhých letech ani sériově vyráběny,“ řekl ve vysílání Českého rozhlasu Plus Vojáček.
Odborně nahlíženo lze tak říci, že ruská armáda je jiná, než se vojenští experti domnívali. „Není taková, jak jsme si mysleli. Je to armáda nevýkonná, zkorumpovaná, byť stále velká,“ dodává Vojáček.
Čím větší armáda, tím dražší modernizace
Právě velikost armády je klíčovým faktorem, který ovlivňuje její připravenost k boji, připomíná vojenský analytik Vojtěch Bahenský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Taktický jaderný útok? Lhář Putin ho může vydávat za nutnou obranu, soudí komentátor Dvořák
Číst článek
„Čím větší armáda je, tím dražší a náročnější je její modernizace a přezbrojení. A ruská armáda je dost velká na velikost ruské ekonomiky.“
Navíc současný konflikt je rozsahem a intenzitou obtížně srovnatelný s většinou konfliktů, které svět viděl v posledních třiceti letech, srovnává Bahenský.
„Rusové si mysleli, že Ukrajina je politicky slabý stát. A pokud si myslíte, že ten druhý stát zkolabuje politicky, tak síla armády je irelevantní. Zatím nevíme, co si Rusové mysleli o ukrajinské armádě, ale je možné, že ji podcenili.“
Žádná armáda ale podle Bahenského nekupuje moderní vybavení do skladů. „Je extrémně drahé, takže všechny armády světa, když předpokládají, že utrpí ztráty v boji, tak je začnou nahrazovat technikou ze skladů, tedy technikou starší,“ soudí analytik.
„Takže jak válka postupuje, armády se postupně ‚prožírají‘ do starší techniky. V ruském případě se zkombinoval problém s obrovskou armádou, ekonomikou a průmyslem. Zároveň Rusko ztrácí techniku a musí ji nahrazovat tou starší.“
Situace ukrajinské armády je odlišná. „Je schopna aspoň částečně nahrazovat bojové ztráty technikou ze Západu, byť část této techniky je také sovětské provenience a není úplně nejmodernější.“
Petr Pavel k ruské mobilizaci: Vycvičit a vybavit stovky tisíc vojáků se zdá být téměř nemožné
Číst článek
„Ale kulka z kalašnikova, nehledě na to, že je šedesát let starý, zabije úplně stejně jako kulka z nejnovější pušky. Takže starší výzbroj bych rozhodně nepodceňoval,“ dodává Vojtěch Bahenský.
Současnou ruskou agresi proti Ukrajině považuje Jiří Vojáček za unikátní přímý přenos konfliktu dvou nejsilnějších armád Evropy, jaký tu ještě nebyl. Rusko bylo svými vlastními neúspěchy dotlačeno k taktice „spálené země“, tvrdí. A to proto, že se mu nepodařilo dobýt ani Kyjev, ani Oděsu. Ale přitom také opatrně našlapuje kolem NATO.
Hrozí, že konflikt přeroste do jaderného střetu mocností? Odpovědi nabízí druhá polovina pořadu Davida Šťáhlavského.
