Ukrajina přebírá iniciativu, nově jsou to Rusové, kdo se musí přeskupovat, říká generál Macko
Ukrajina zřejmě přebírá strategickou iniciativu a nutí ruské síly, aby měnily své priority, uvedl začátkem sprna americký think-tank Institut pro studium války (ISW). S tím souhlasí i Pavel Macko, generálporučík v záloze a někdejší zástupce náčelníka slovenského generálního štábu: „Dosud probíhal konflikt tak, že Rusové diktovali, kde a jak se bude bojovat. Ukrajině se teď podařilo izolovat Chersonskou oblast a ohrožují Záporožskou oblast.“
Nově jsou to Rusové, kdo se musí přeskupovat, hodnotí Macko v pořadu Téma Plus. „Také Rusko se snaží vyvinout tlak. Ale kroky Ukrajiny jsou takové, že to není jen drobný protiútok, ale aktivita sil, která nutí zásadním způsobem měnit Rusko plány.“
Macko, který v minulosti velel Výcvikovému centru společných sil Severoatlantické aliance, si není jistý, zda ukrajinské vedení usiluje přímo o získání města Cherson:
„Samotná oblast je důležitá, Ukrajina se tam snaží narušit plány na referendum, kterým by chtěli Rusové legitimizovat připojení oblasti k sobě. Ale obsadit samotné velké město by pro ukrajinskou armádu bylo složité a náročné.“
Ukrajina tlačí na Rusko. Přebírá strategii a nutí Moskvu přemisťovat vojska, uvádí analýza
Číst článek
Vytlačit ruskou armádu by totiž znamenalo devastaci města, upozorňuje generálporučík v záloze. „Ale vytváří to tlak, se kterým Rusové musí počítat. Zároveň mají Ukrajinci možnost vytvářet tlak na jiné oblasti u Melitopolotu, Berďansku. To jsou důležité uzly, které spojují Krym s Donbasem a ruským územím dál na východ.“
Kdyby se ukrajinské armádě podařilo tento celek rozdělit, vystavilo by to podle Macka ruské síly novým výzvám.
„Potom už by se to otočilo. Ruským vojskům by pak hrozila izolace na různých místech. Na to by museli reagovat. Ukrajina se snaží vytvořit tlak a má sílu na to, aby dokázala cíleně působit na vybrané úseky fronty,“ shrnuje Macko.
Macko: Ukrajina potřebuje obrněnce
Velkou pomocí jsou pro Kyjev dělostřelecké systémy a raketový systém HIMARS. „Dokážou efektivně ničit ruské cíle. Válku nevyhrají, ale v každém případě to koroduje ruskou ofenzivu. Tím, že ruská vojska nemají v první linii dostatek zásob, tak nemohou pokračovat v útoku,“ připomíná slovenský generálporučík.
V Rusku už se nemluví o denacifikaci Ukrajiny. Teď prý Putin plní historickou misi, přibližuje zpravodajka
Číst článek
A zdůrazňuje, že aby mohli Ukrajinci pokračovat v útoku, potřebují od Západu i obrněnou techniku. „To je ta druhá část. Poté, co oslabíte protivníka, potřebujete vyrazit do protiútoku. A to už se nepřekoná dělostřeleckým útokem, ale tam už musí nastoupit vojáci, kteří musí dobýt ruské obranné linie,“ načrtává Macko.
Západ ale sám takové techniky nemá dostatek, protože v posledních dekádách spíše odzbrojoval. „Zásobování ze Západu pomalé, tím se konflikt prodlužuje. Kdyby bylo masivnější, tak to umožní Ukrajině rychleji přejít do protiofenzivy,“ dodává.
Referenda...
Mezitím se Kreml na okupovaných územích snaží připravit referenda, která by legitimizovala připojení dobytých území k Rusku.
„Nemáme k tomu nové informace. Víme jenom, že myšlenka referenda je masivně vhazována do informačního prostoru. Máme také informace ze Západu o tom, že okupační správa se snaží mimo jiné i pomocí finančních stimulů najít lidi, kteří by se podobné akce zúčastnili,“ říká politolog Jan Šír z Katedry ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Moskva plánuje v Záporožské oblasti hlasování o připojení k Rusku. Začíná i s PR kampaní
Číst článek
„A samozřejmě jsou aktivně ze strany okupačních úřadů sbírány informace o osobách, které tam dříve žily a s jejichž jménem by pak bylo možné zpracovat hlasovací lístky.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Moskvě vzkázal, že pokud referenda uspořádá, nemůže počítat s mírovými rozhovory s Kyjevem ani jeho spojenci. „Moskva určitě usiluje o pokojné urovnání, ale podmínky, které by si představovala, jsou pro zbytek světa absolutně nepřijatelné,“ upozorňuje Šír a dodává:
„Ruská přitažlivost a ruské možnosti prosadit svoje cíle klesají, pokud nejsou podpořeny silou. Dokud Rusko nebude mít převahu na bojišti, nemůže svých cílů dosáhnout.“
... a kolaborace
Jak se žije na okupovaných územích, není možné spolehlivě ověřit, říká reportérka Deníku N Petra Procházková.
„Nejvíc zpráv v poslední době přichází z Doněcka. Tam teď každý den dopadají nálože a ruská strana hlásí vždy několik obětí mezi civilisty. Ale nemůžeme s určitostí říct, kdo na Doněck střílí. Ukrajina sama se vyjadřuje málokdy k tomu, jestli něco zasáhla.“
Ukrajina obvinila Amnesty International z podpory ruské propagandy. Vadí jí zpráva o ohrožení civilistů
Číst článek
Část obyvatel okupovaných oblastí se snaží na Západ doručovat informace o životě pod ruskou správou, pokračuje Procházková:
„Ale musíme si uvědomit, že hned jak Rusové začnou nějaké území okupovat, tak odříznou lidi nejen od sdělovacích prostředků, ale také od internetu a telefonních operátorů, takže se lidé dovolají jen do Ruska. Máme ale nějaké informace od těch, kterých se podařilo utéct,“ shrnuje novinářka.
Podle těchto zpráv se Rusové na okupovaném území snaží například zajistit chod škol, dokonce dováží z ruského vnitrozemí učitele. Do samospráv dosazují ukrajinské občany, kteří jsou ochotní spolupracovat s okupační správou.
„Existují také partyzánské diverzní skupiny, které operují především na jihu v okolí Melitopolu a Chersonu. Víme, že tam bylo z jejich pohledu několik úspěchů, dokonce byl jeden z představitelů okupační správy o víkendu zabit a hlava Chersonské oblasti byla údajně otrávena,“ popisuje Procházková a dodává:
Opustil Lysyčansk tři dny předtím, než ho uchvátili Rusové. Město upadlo do středověku, říká Forró
Číst článek
„Aktivita odboje, zdá se, vzrůstá, ale na druhou stranu bych to nepřeceňovala. Tyto kroky mají spíš psychologický, demonstrativní charakter a mají ukázat zbytku obyvatelstva, že kdo bude spolupracovat s okupanty, bude velmi tvrdě potrestán.“
Embargo na spory v Kyjevě
Ukrajinci na svobodné části země stále stojí za svými politiky, ukazují to sociologické průzkumy, na které se odkazuje ukrajinistka Lenka Víchová:
„Svědčí to o tom, že Ukrajinci jsou velmi houževnatí a nevzdávají se. Klesá u nich jakýkoliv soucit s Ruskem. A zvedá se procento těch, kteří nejsou ochotní dohodnout se s Ruskem na ústupcích. Přitom až do roku 2014, do okupace Krymu, měli Ukrajinci z 90 procent pozitivní vztah k Rusku. Teď je to naopak.“
Jaká je podpora přímo prezidenta Volodymyra Zelenského, není podle Víchové jasné.
„Na to téma neprobíhají sociologické průzkumy, je embargo na veškeré vnitropolitické spory. Myslím, že Zelenského podpora pochopitelně už není tak vysoká, ale pořád je obrovská. Zelenskyj měl trochu problémy s demokracií a jejími procedurami, ale ve válečném stavu se to upozadilo. Snaží se zatlačit opozici do kouta a ta dnes nemá ani přístup k médiím,“ uzavírá Víchová.
Všechny rozhovory si poslechněte v audiozáznamu.
