Zelenskyj sice volby vyhrál, ale slibovat vyřešení Krymu je velmi neupřímné, myslí si analytik Šír
Ukrajina má odvoleno. Podle stále jen předběžných výsledků to vypadá na drtivé vítězství nového uskupení prezidenta Volodymyra Zelenského Sluha lidu. Co to bude pro Ukrajince, a hlavně pro Ruskem anektovaný Krym, znamenat?
Podle analytika Jana Šíra, který působí na katedře ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, „bude Zelenského formace těžit z bezpečné parlamentní nadpoloviční většiny,“ říká v Interview Plus.
„Aby mohl mít jednobarevnou vládu, potřebuje 226 křesel. Teď to vypadá, že jich získá 247−248. To je dostatečná rezerva, aby nemusel do koalice přizvat nikoho dalšího,“ dodává.
Ukrajinský prezident vyvolal předčasné volby hned druhý den po svém jmenování. V předvolební kampani hlavně mobilizoval voliče. Byly to opravdu tak důležité volby, jak tvrdil? „Spíš za tím můžete vidět kalkul. Chtěl totiž stvrdit svou ohromnou podporu v jarních prezidentských volbách. A celý jeho subjekt Sluha lidu tak teď těží z popularity Zelenského.“
Strana ukrajinského prezidenta míří k volebnímu vítězství. V parlamentu by mohla mít většinu
Číst článek
Co je podle Šíra důležité, a co pohledem zvenčí často zapadne, je to, že Ukrajina nemá prezidentskou formu demokracie. „Je tam parlamentní systém, který, bohužel, zavdává k častým politickým krizím… Pro chod země je nejdůležitější akceschopná vláda, vlastně bez ohledu na prezidenta. Ten odpovídá jen za obranu, bezpečnosti a zahraniční politiku,“ vysvětluje.
Kdo jsou Zelenského lidé?
Zelenského Sluha lidu je struktura, která vznikla před rokem a půl, a do letošního ledna o ní vlastně ani nikdo nic neslyšel. Podle analytika jde těžko říct, jak se doopravdy vyprofiluje.
„Dosud zveřejněné programové myšlenky jsou z velké míry podobné tomu, co hlásá i Zelenskyj. Jsou tam prvky, které ale mohou znepokojovat. Třeba příklon k principům přímé demokracie, velký populismus jako: Jsem anti-establishmentový kandidát, který změní celý politický systém. A za tím se, v případě potřeby, dá skrýt cokoli.“
Na Donbase pokračovaly i před ‚obilným‘ příměřím boje. Ukrajina volí v parlamentních volbách
Číst článek
Podle Šíra ani dnes nejde jednoznačně říct, kdo jsou lidé, kteří za Zelenského kandidovali. Sám se pokoušel najít odpovědi a vyšla mu pestrá směsice. „Velkou skupinu, asi až 35 lidí na kandidátce, tvoří Zelenského byznys partneři z jeho televizních projektů. Pak jsou tam protikorupční aktivisté a zbytek ti, o kterých se můžeme domnívat, že mají napojení na oligarchu Ihora Kolomoyského.“ To je vlivný ukrajinský podnikatel a o jeho roli v podoře projektu Zelenského se vlastně mluví už od počátku.
Ukrajina jde na Západ
Agentura Reuters situaci na Ukrajině popsala jako stav, kdy vítěz voleb zdědí zemi v patové situaci mezi Západem a Moskvou. Takovou charakteristiku ale analytik UK odmítá. „O směřování Ukrajiny je už rozhodnuto. Kráčí na Západ a teď jde o to, jestli se Rusku během toho procesu povede Ukrajinu rozštěpit nebo zásadně destabilizovat, aby od ní dal Západ ruce pryč. Nic tomu ale nenasvědčuje,“ myslí si.
To prý ale nic nemění na skutečnosti, že Zelenského země je „v prekérní a složité mezinárodní situaci, což je dáno probíhajícím ozbrojeným konfliktem na Krymu.“ Důležité je si prý ale uvědomit, že „podoba rusko-ukrajinských vztahů není dána tím, co se děje na Ukrajině, ale záleží na postoji a chování Ruské federace. Dokud nedojde ke změně na ruské straně, pravděpodobně nedojde ani k proměně vzájemných vztahů.“
Ukrajinský prezident ale ve svém prvním povolebním projevu řekl, že prioritou jeho strany bude v novém parlamentu ukončení konfliktu na východě země, návrat ukrajinských zajatců a boj s korupcí.
„Rétorika Zelenského je velmi neupřímná. Obávám se, že slibuje něco, co není schopný zajistit. Protože na Donbase operuje ruská armáda, která tam neprovádí humanitární misi, ale je tam snaha o podřízení, nebo o nepřímé ovládnutí Ukrajiny.“
„Zelenskyj může slibovat, co chce, ale pokud bude mít Rusko jiný názor, tak si nedokážu představit, jak by mohl zajistit zvrácení situace,“ dodává Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK.
Jak může Ukrajině, EU a NATO pomáhat na nutných reformách? Jak může situace na Krymu eskalovat? Poslechněte si v Interview Plus. Ptal se Jan Buba.
