Ukrajinská expremiérka zahájila hladovku, aby podpořila demonstranty v ulicích
Vězněná ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková vyhlásila za mřížemi třetí hladovku. Ta nynější má být gestem jednoty s demonstranty v ulicích, kteří se bouří proti odklonu vlády od Evropské unie. Julija Tymošenková byla odsouzená předloni k sedmi letům vězení za zneužití úřadu, konkrétně kvůli údajně nevýhodnému podpisu plynové smlouvy s ruským Gazpromem z roku 2009.
Dnes odpoledne předstoupil před tisíce demonstrantů v Kyjevě právník Julije Tymošenkové. Přečetl vzkaz od vězněné opoziční vůdkyně. Prý hodlá hladovět, dokud prezident Viktor Janukovyč nepřehodnotí rozhodnutí z minulého týdne, podle kterého Kyjev zatím neuzavře s Evropskou unií dohodu o přidružení a volném obchodu.
To rozhodnutí spustilo vlnu masových protestů, největších od oranžové revoluce před devíti lety.
O expremiérce Tymošenkové a aktuální situaci na Ukrajině mluvil redaktor Jan Prokeš
Zatím nejvíc příznivců evropské integrace, zhruba sto tisíc, se shromáždilo v Kyjevě včera. Demonstranti tam dokonce znovu založili stanové městečko.
Nynější spor o směřování Ukrajiny do jisté míry odráží historické balancování země mezi Ruskem a Evropou, či Východem a Západem. Právě Julija Tymošenková byla jedním ze dvou hlavních vůdců oranžové revoluce, namířené proti volebním manipulacím a proti přílišnému sbližování Ukrajiny s Ruskem.
Ačkoliv Tymošenková nemá vyhraněné protimoskevské postoje, je důležitou ikonou i pro nynější proevropské protestní hnutí.
Odpůrci vládní politiky dnes skandovali v ulicích hesla „Ukrajina je Evropa“ a „Propusťte Juliji Tymošenkovou!“
Politička držela hladovku ve vězení už dvakrát během loňského roku. Tehdy se bouřila proti podmínkám, ve kterých prý velmi zdravotně strádá, i proti samotnému odsouzení. To považuje za politickou pomstu politických rivalů, nynější vládní garnitury.
Odklon od Evropy z ekonomických důvodů
Vláda vysvětluje rozhodnutí odložit dlouho očekávané sbližování s Evropskou unií ekonomickými důvody. Kyjev si zřejmě spočítal, že by příklon k Bruselu v této chvíli přinesl víc škody než užitku. Mocné sousední Rusko se totiž netajilo tím, že by na podpis dohody s unií hospodářsky reagovalo.
Spekulovalo se hlavně o možných výpadcích dodávek ruského zemního plynu nebo jeho zdražení.
Navíc by asociační dohoda, tedy jakýsi předstupeň evropské integrace, znamenala pro Ukrajinu dodatečné náklady. Musela by totiž investovat do zavádění některých standardů EU.
Demonstranti v Kyjevě znovu zaútočili na sídlo vlády, opozice vyhlásila 'eurorevoluci'
Číst článek
Představitelé EU jsou vůči Kyjevu zdrženliví, chápou jeho nesnadnou pozici.
„Bezprecedentní nabídka dohody o přidružení a volném obchodu je pořád na stole. Bereme na vědomí enormní tlak, kterému Ukrajina čelí, a věříme, že krátkodobé úvahy nezískají navrch nad dlouhodobým přínosem našeho partnerství. Ruský přístup v té věci rozhodně odsuzujeme,“ uvedla mluvčí Evropské komise Pia Hansenová.
Podle některých zdrojů obě strany dál důvěrně vyjednávají o podmínkách. Kyjev údajně chce, aby mu Brusel poskytl privilegia v energetice a aby přesvědčil MMF k uvolnění výhodné půjčky pro Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Janukovyč se chystá na páteční summit do Vilniusu, kde se měl podle původního plánu odehrát podpis oné přelomové dohody. To se téměř jistě nestane.
